1. Chtěl bych podnikat v jiné čl. zemi EU. Jaké mám možnosti?

V souvislosti s nabytím platnosti směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu, která byla do našeho právního řádu transponována jako zákon č. 222/2009 Sb. o volném pohybu služeb, který vstoupil v účinnost 28.12.2009, se Vám nabízí možnost dočasně nebo příležitostně poskytovat služby v kterékoliv členské zemi EU, EHP nebo Švýcarské konfederace na základě českého živnostenského oprávnění, jste-li státním příslušníkem jedné z těchto zemí nebo vlastníte podnik, jejichž vnitřní poměry se řídí právním řádem některé z těchto zemí.

2. Co se rozumí termínem „dočasnost a příležitostnost“?

V praxi to znamená, že těžiště zájmů podnikatele musí nadále zůstat v domovském státě a své služby může poskytovat pouze jednorázově nebo příležitostně. Tak např. český tesař může přijmout zakázku na Slovensku, která může trvat půl roku, ale neznamená to, že např. česká kadeřnice bude pravidelně každý pátek vyjíždět za zákaznicemi do Polska. Každý případ se posuzuje vždy individuálně. Při posuzování se bere do úvahy především délka poskytování služeb, pravidelnost, periodicita a spojitost. Nezbytnou podmínkou pro přeshraniční poskytování služeb čili dočasnost a příležitostnost je, aby daná služba byla poskytována také v ČR neboli aby byla splněna podmínka oboustranného poskytování služeb. Služba tedy musí být poskytována nahodile, příležitostně, ojediněle, jednorázově. Pokud by poskytování služeb bylo dlouhodobé anebo by mělo pravidelný charakter (např. vždy týden v měsíci či jeden v týdnu), jednalo by se trvalé podnikání v cizím státě čili usazení.

3. Co to znamená „usazení“?

O usazení hovoříme v případě, rozhodne-li se podnikatel v hostitelské zemi podnikat dlouhodobě a pravidelně. Poskytování služeb v jiném členském státě formou usazení, na rozdíl od přeshraničního poskytování služeb, se vyznačuje stálou a trvalou účastí na hospodářském životě v hostitelském státě. V takovém případě není možné poskytovat služby pouze na základě oprávnění vydaného v domovském státě, je nutné si zažádat o vydání oprávnění k poskytování služeb u příslušného orgánu hostitelského státu, založit tam podnik nebo zřídit organizační složku (pobočku). Podnikatel musí splnit stejné požadavky jako tamější podnikatelé pro vydání oprávnění, i když některé splnit nemusí, doloží-li jejich splnění v domovském státu.

4. Co to znamená regulovaná činnost?

Regulovaná činnost je taková výdělečná činnost, pro jejíž výkon jsou v příslušné členské zemi EU, EHP či Švýcarské konfederace právním předpisem stanoveny požadavky, bez jejichž splnění nemůže osoba tuto činnost nebo povolání vykonávat (např. kvalifikační předpoklady, případně bezúhonnost, zdravotní způsobilost, pojištění odpovědnosti za škodu a způsobenou výkonem předmětné činnosti atd.). V ČR se regulovanými činnostmi dle živnostenského zákona rozumíme živnosti (řemeslné, vázané, koncesované). Regulované živnosti kladou tedy na podnikatele nejen obecné, ale i zvláštní podmínky pro provozování živnosti. Co to tedy pro české podnikatele znamená?

1. V případě, je-li daná činnost v hostitelské zemi regulovaná, stejně tak jako v ČR, je povinností českého podnikatele, který chce podnikat v zahraničí písemně oznámit příslušnému uznávacímu orgánu svůj záměr dočasně a příležitostně poskytovat službu. V ČR je jím Ministerstvo průmyslu a obchodu, v Rakousku Spolkové ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže atd. Náležitosti písemného ohlášení si stanoví každá členská země sama, zpravidla jsou vyžadovány tyto dokumenty: kopie občanského průkazu, výpis z živnostenského rejstříku a doklad o odborné kvalifikaci (výuční list a/nebo doklad o odborné praxi). Ohlášení platí 1 rok, po jeho uplynutí je nutné proces oznámení znovu opakovat. Pokud ohlášení nesplňuje zákonné podmínky, je to uznávací orgán povinen oznámit žadateli. Neohlášení se v případě zjištění trestá velmi přísnou pokutou! POZOR: Ohlášení je třeba učinit před prvním poskytnutím služby, nikoliv až v jeho průběhu!
2. V případě, je-li daná činnost v ČR neregulována (čili jedná o živnost volnou), ale v daném státě je činností regulovanou, je povinností podnikatele doložit uznávacímu orgánu hostitelské země jakýkoliv důkaz o tom, že vykonával dotyčnou činnost po dobo nejméně 2 let v předcházejících 10 letech v domovském státě.
3. V případě, není-li daná činnost v ČR, stejně tak jako v hostitelské zemi regulována, čili ani jedna ze zemí nestanoví právním předpisem zvláštní požadavky k jejich výkonu, není vyžadováno ani oznámení ani ověření odborné kvalifikace.

V případě činností nebo povolání, jejíž výkon představuje podstatné riziko pro bezpečnost, zdraví nebo život lidí je nadto nutné požádat ještě o ověření odborné kvalifikace. Příslušný orgán hostitelského členského státu může zkontrolovat odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb před prvním poskytnutím. Podnikatel je v tomto případě povinen projít procedurou ověření kvalifikace a získat k výkonu povolání souhlas.

5. Co tedy konkrétně bych měl mít u sebe a na co bych měl myslet, v případě rozhodnu-li se poskytovat své služby dočasně a příležitostně v jiné zemi EU, EHP nebo Švýcarské konfederace.

Pro tento účel byste měl(a) mít u sebe tyto doklady:

1. občanský průkaz nebo pas
2. úředně přeložený živnostenský list (či výpis z živnostenského rejstříku) do jazyka členské země, kde chcete svou činnost vykonávat
3. kopii smlouvy či objednávky, na jejímž základě budete v jiné zemi poskytovat službu (nejlépe v jazyce země určení). Smlouva se zahraničním subjektem, na jejímž základě budete poskytovat službu(y) v jiném členském státě EU by v žádném případě neměla obsahovat hodinovou či jinak časově vymezenou mzdu. Doporučuje se, aby smlouva s odběratelem služby obsahovala například odměnu za určitý výkon, za zhotovení díla apod..
4. Evropský průkaz zdravotního pojištění (neboli Europien Health Insurance Card – EHIC), tzv. modrá kartička zdravotní pojišťovny. Při přeshraničním poskytování máte totiž jako podnikatel(ka) nebo vyslaný zaměstnanec(kyně) nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči přiměřené povaze nemoci a předpokládané délce pobytu na území jiného členského státu. Nesmí se však jednat o péči, kvůli jejímuž poskytnutí by pojištěnec do jiného členského státu vycestoval. Bližší formace získat na webových stránkách konkrétní pojišťovny u které jste pojištěn:
   www.cmu.cz/cmu/duleziteodkazy/126 nebo na webových stránkách Centra mezistátních úhrad – styčné místo pro oblast zdravotního pojištění:
   www.cmu.cz/home.cz/home?Itemid=169
5. přenosný dokument A1 – „Potvrzení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“, který vydává Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), žadatel se však obrací na místně příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OOSZ), doporučuje se min. 1 měsíc před samotným výjezdem. Seznam okresních a městských pracovišť lze nalézt zde. Přenosný dokument A1 má charakter osvědčení, kterým potvrzujete, kterým právním předpisům sociálního zabezpečení podléháte. Žádost o jeho vystavení, společná jak pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tak pro zaměstnance a je volně ke stažení v kolonce Formuláře ke stažení nebo z webové stránky ČSSZ, nebo v kolonce Formuláře ke stažení. K žádosti je nutné přiložit výpis ze živnostenského rejstříku nebo živnostenský list. POZOR: Aby Vám mohl být formulář A1 vystaven, musíte v daném oboru podnikat a být pojištěn alespoň 2 měsíce. Dále smlouvy, včetně jejich změn a dodatků (nemusí být přeloženy do českého jazyka), na základě kterých je zajištěna činnost v zahraničí. Veškeré přílohy musí být v originále nebo ověřené kopii! Formulář A1 může být vydán na dobu 24 měsíců. V případě ztráty tohoto dokumentu je držitel povinný o tom neprodleně informovat správu sociálního zabezpečení, která tento dokument vydala a řídit se jejími pokyny. Další podrobné informace lze získat na: www.mpsv.cz/cs/532
   (Pozn.: Dočasně bude ČSSZ rovněž vystavovat formulář E 101 CZ spolu s dopisem, který je nedílnou součástí osvědčení a kterým se dokládá, že bylo vydáno osvědčení dle nařízení č. 883/2004. Jedná se o přechodní opatření způsobené zpoždění ze strany Evropské komise. Takto vystavený formulář má stejnou platnost jako formulář A1 a musí být přijat druhými institucemi.)
6. v případě pobytu delším než 3 měsíce je nutné si vyřídit povolení k pobytu. Vyřizuje se zpravidla na místní úřadovně cizinecké policie.
7. prostudovat si příslušnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zjistit, zda Vám nevznikne v druhé zemi stálá provozovna a s tím spojená povinnost nechat se registrovat k dani z příjmu v druhé zemi a tuto daň tam odvádět. Seznam platných smluv lze nalézt na internetových stránkách Businessinfo.cz
8. hlídat si povinnost platby DPH v druhém zemi. Podnikatel si musí sám dávat pozor na limity pro registraci k platbě DPH v zemi, kde poskytuje dočasně služby, jednat v souladu s pravidly pro DPH. Velice často při přeshraničním poskytování služeb vzniká povinnost registrovat se k DPH a tuto daň v druhé zemi odvádět.
9. písemně oznámit záměr poskytovat službu(y) uznávacímu orgánu v členské zemi, kde budete poskytovat dočasné služby a to před prvním poskytnutím služeb.
10. v případě, je-li daná profese v druhé členské zemi regulována oznámit její výkon příslušnému orgánu a to před prvním poskytnutím služby (více viz. otázka Co to znamená regulovaná činnost?)

6. Hodlám poskytovat služby v druhé čl. zemi dlouhodobě, mohu tak činit na základě českého oprávnění k podnikání?

Nikoliv. Hodlá-li český podnikatel v druhé členské zemi podnikat dlouhodobě, tedy jedná-li se o tzv. režim usazení, musí splnit stejné požadavky jako tamější podnikatelé. Znamená to tedy, že si musí vyřídit v dotyčné zemi příslušné oprávnění a splnit podmínky k jejím získání. Nemusí však při jeho vyřizování splnit všechny podmínky, v případě, prokáže-li, že je již splnil v ČR. Prokazuje se tak na základě osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti (dále jen osvědčení). Formulář žádosti o vydání osvědčení je volně ke stažení v kolonce Formuláře ke stažení. Tzv. institut uznání rovnocennosti vzdělání či kvalifikace umožňuje v případě regulovaných živností uznat určité rozhodné skutečnosti. Uznávacím orgánem, v případě živností, je Ministerstvo průmyslu a obchodu, v případě, že o oprávnění vykonávat regulovanou činnost rozhoduje podle zvláštního právního předpisu profesní komora je uznávacím orgánem příslušná komora. Osvědčení se vydává na základě žádosti spolu s listinami, jimiž se dokládají osvědčované skutečnosti a je zpoplatněna částkou 1.000,- Kč. Bližší informace získáte na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: http://www.mpo.cz/dokument46454.html

7. Jsem občan Slovenské republiky a na Slovensku podnikám jako OSVČ. Chtěl bych dočasně a příležitostně poskytovat své služby v ČR? Co musím splnit? Jaké mám povinnosti?

Jako občan SR, tedy zároveň občan EU, můžete v ČR poskytovat své služby na základě zákona č. 222/2009 o volném pohybu služeb, tudíž můžete v ČR podnikat na základě slovenského živnostenského oprávnění. V případě poskytování služeb v regulovaných činnostech jak v SR tak v ČR, jste ale povinen před tím, než začnete vykonávat Vám zamýšlenou činnost, písemně oznámit tento záměr Ministerstvu průmyslu a obchodu. Formulář žádosti pro podnikající FO nebo PO naleznete v kolonce Formuláře ke stažení. K písemnému oznámení nadto přiložíte následující dokumenty:

• kopii občanského průkazu nebo pasu
• originál nebo úředně ověřená kopie výpisu z živnostenského rejstříku nebo živnostenského listu a originál nebo úředně ověřená kopii dokladu odborné kvalifikaci
• originál nebo úředně ověřenou kopii dokladu o tom, že jste předmětnou činnost vykonával v členském státě původu po dobu nejméně 2 let během předcházejících 10 let, nebo doklad o regulovaném vzdělání, které ji odborně připravuje pro výkon předmětné činnosti v SR, není-li předmětná činnost v SR regulována.

Doklady se předkládají spolu s překladem do českého jazyka, pokud v něm nebyly vydány. Bude-li mít uznávací orgán pochybnosti o správnosti překladu a nebude-li si moct správnost překladu ověřit prostřednictvím administrativní spolupráce, může Vás vyzvat k předložení úředně ověřeného překladu dokladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků. Jejich seznam naleznete na: http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm. U občanů SR se úřední překlad nevyžaduje.

8. Jsem občanem Ukrajiny a chtěl bych taktéž podnikat dočasně a příležitostně na území ČR. Mám stejné možnosti?

Na občany ze třetích zemí (tzv. občany z nečlenských zemí EU, EHP a Švýcarské konfederace), včetně jejich rodinných příslušníků se zákon o volném poskytování služeb nevztahuje a to i když jsou držiteli českého živnostenského oprávnění a mají trvalý pobyt v některé z členských zemí. Podle Evropské komise se ustanovení Směrnice 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, vztahuje pouze na stálou provozovnu, nikoliv na dočasné poskytování služeb. Dočasně a příležitostně poskytovat služby tedy nemůžete!

9. Jsme zahraniční společnost a podnikáme v oblasti průmyslového čištění vod. Chtěli bychom si v ČR zřídit organizační složku podniku. Jak máme postupovat.

Postup je následující:

• rozhodnutí zřizovatele (společnosti) o zřízení organizační složky podniku
• podání žádosti na místně příslušný živnostenský úřad
• podání návrhu na zápis na místně příslušný rejstříkový soud

Podání žádosti na místně příslušný živnostenský úřad

Pro tento účel byste měl(a) mít u sebe následující dokumenty:

• plnou moc pro vedoucího organizační složky podniku od zahraniční právnické osoby (podpis generální plné moci pro Źú musí být úředně ověřen). Pokud bude živnost a organizační složku ohlašovat člen statutárního orgánu zahraniční právnické osoby, plnou moc mít nemusí! Po zápisu od Obchodního rejstříku (OR), vedoucí organizační složky již jedná bez plné moci, jen na základě toho, že je již zapsán do OR.
• doklad o jmenování vedoucího organizační složky a jeho souhlas
• doklad o tom, že je společnost zapsaná v zemi původu, kde má sídlo (např. výpis obchodního nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla). Výpis nesmí být starší 3 měsíců, musí být přeložen do českého jazyka!
• doklad o umístění sídla organizační složky na území ČR (souhlas majitele nemovitosti, kde je umístěno sídlo, že souhlasí s tímto umístěním + odkaz na list v katastru nemovitostí nebo výpis z katastru nemovitosti)
• doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce (např. výuční list, prokázání šestileté praxe v oboru….), jde-li o regulovanou činnost
• prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem
• správní poplatek za ohlášení živnosti - 1.000,- Kč

Splníte-li všechny výše uvedené podmínky, zašle Vám živnostenský úřad v případě živností, které se ohlašují do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a v případě koncesovaných živností zpravidla do 30 dnů ode dne doručení výpis z živnostenského rejstříku (nahradil původní živnostenský list). Doba doručení výpisu u koncesovaných živností může být však ještě delší, je tomu ve složitějších případech (zpravidla 60 dnů i víc).

Podání návrhu na zápis na místně příslušný rejstříkový soud

Návrh na zápis organizační složky se podává nejpozději 90 dnů ode dne doručení výpisu. Příslušný formulář pro její zápis, včetně příloh, které je třeba k tomuto formuláři doložit naleznete na: http://portal.justice.cz. Seznam rejstříkových soudů naleznete na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky: http://portal.justice.cz/justice2/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2299&d=15245 Po úspěšném zapsání přidělí rejstříkový soud organizační složce české IČ.

10. Jsme zahraniční (konkrétně slovenská) společnost a chtěli bychom si v ČR založit společnost s ručením omezeným. Podnikáme v kosmetických službách. Jaký postup byste nám doporučil?

Založení a vznik společnosti s ručením omezeným

Uzavření a podepsání společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny

Společnost s ručením omezeným (dále jen „s.r.o.“) se zakládá podepsáním společenské smlouvy, jestliže je založena dvěma nebo více zakladateli. Zakladateli s.r.o. mohou být jak osoby fyzické, tak osoby právnické, a to jak osoby české nebo zahraniční.

Společnost s ručením omezeným lze založit i jediným zakladatelem, který sepisuje zakladatelskou listinu. Jediným zakladatelem může být jak fyzická, tak i právnická osoba.

Společenská smlouva nebo zakladatelská listina s.r.o. musí mít formu notářského zápisu. Nedostatek této předepsané formy způsobuje neplatnost smlouvy.

Společenská smlouva (zakladatelská listina) musí obsahovat minimálně tyto náležitosti:

1. firmu a sídlo společnosti,
2. určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
3. předmět podnikání (činnosti),
4. výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu,
5. jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti,
6. jména a bydliště členů dozorčí rady, pokud se zřizuje,
7. určení správce vkladu,
8. jiné údaje, které vyžaduje obchodní zákoník (například údaje o rezervním fondu, a v případě, že vložen do společnosti při jejím založení nepeněžitý vklad, další obligatorní náležitostí společenské smlouvy je uvedení předmětu nepeněžitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka).

Společenská smlouva může určit, že společnost vydá stanovy, které upraví vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé náležitosti obsažené ve společenské smlouvě (v praxi však není obvyklé, aby s.r.o. přijala stanovy). Společenskou smlouvou lze upravit další záležitosti, které však nejsou povinnými náležitostmi. V případě, že společenská smlouva neobsahuje minimální náležitosti, je neplatná a jejím podepsáním není společnost založena.

Má-li společnost jediného zakladatele, musí tento zakladatel splatit vklad v celém rozsahu před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku, to znamená, že jestliže činí základní kapitál této jednočlenné s.r.o. 200 000,- Kč, musí být splaceno 200 000,- Kč. V případě, že se fyzická nebo právnická osoba stane jediným společníkem až po vzniku společnosti, tedy všechny obchodní podíly společnosti se spojí v rukou jediného společníka, je tento společník povinen do 3 měsíců ode dne spojení obchodních podílů splatit zcela všechny peněžité vklady nebo převést část obchodního podílu na jinou společnost.

Získání podnikatelského oprávnění s.r.o.

Postup krok za krokem před živnostenským úřadem

• statutární orgán (jednatel, popř. jiná jím pověřená osoba, předseda představenstva) se dostaví na živnostenský úřad. (Pozn.: jiná pověřená osoba by měla mít u sebe plnou moc úředně ověřenou!)
• u živnostenského úřadu si vyřídí živnost(i), v které(ých) chce, aby jeho/její společnost podnikala. (Pozn.: u jiných než živnosti volných je potřeba mít zajištěnou osobu, která bude splňovat odbornou způsobilost (tzv. garanta) nebo-li osobu, která byla v patřičném profesi vyučena nebo splňuje délku zákonem požadované praxe v oboru = min. 6 let, kosmetické služby jsou řemeslnou živností čili regulovanou, je tedy nutné splnit podmínku odborné způsobilosti)
• pro ten účel by měl mít u sebe následující doklady:
  • plné moci od zakladatelů (společníků), je-li společnost tvořena vícero zakladateli (společníky)
  • notářský zápis o založení společnosti (společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu)
  • doklad o umístění sídla společnosti na území ČR (souhlas majitele nemovitosti, kde je umístěno sídlo, že s tímto umístěním souhlasí)
  • doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce (např. výuční list, prokázání šestileté praxe v oboru….), jde-li o regulovanou činnost
  • prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem
  • správní poplatek za ohlášení živnosti - 1.000,- Kč

V případě splnění všech podmínek pro ohlášení živnosti, ŽÚ do 5 dnů provede zápis do živnostenského rejstříku a vydá výpis. Od doručení výpisu je nutno podat do 90 dnů návrh na zápis do obchodního rejstříku.

Podání návrhu na zápis na místně příslušný rejstříkový soud

Návrh na zápis společnosti se podává nejpozději 90 dnů ode dne doručení výpisu. Příslušný formulář pro její zápis, včetně příloh, které je třeba k tomuto formuláři doložit naleznete na: http://portal.justice.cz. Seznam rejstříkových soudů naleznete na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky: http://portal.justice.cz/justice2/ms/... Po úspěšném zapsání přidělí rejstříkový soud organizační složce české IČ.

11. Podnikám v ČR ve volné živnosti obor č. 48 Velkoobchod a maloobchod, zboží prodávám i přes e-shop. Chtěl bych toto zboží přes e-shop prodávat i v Řecku. Je to možné?

Provozování e-shopu spadá do režimu směrnice Evropské rady a Evropského parlamentu 200/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti („Směrnice o elektronickém obchodu“). Tato směrnice se zabývá tzv. službami informační společnosti, jejichž povaha je odlišná od „klasických“ služeb, jelikož se u nich částečně stírá rozdíl mezi domácím a mezinárodním (přeshraničním) poskytování služeb a jejich faktický příjem v podstatě nezávisí na skutečném sídle.

Podle čl. 4 odst. 1 této směrnice nepodléhají služby informační společnosti povolení ani žádnému jinému požadavku se stejným účinkem. E-shop provozovaný z jednoho členského státu, kde musí být splněny zákonné požadavky (v ČR tedy na základě živnostenského oprávnění), by neměl být ze strany úřadů jiného členského státu nijak omezován ani regulován. Z toho vyplývá, že se nemusíte v Řecku usadit (tzn. získat podnikatelské oprávnění), pokud budete podnikat na základě českého živnostenského oprávnění pro Vámi zmíněnou živnost.

Při provozování internetového obchodu je nutné mít na zřeteli úpravu práv spotřebitelů v zemích, kam budete zboží dodávat!!!

Bližší informace o elektronickém obchodování najdete na: www.mpo.cz/dokument34954.html

12. Jak si můj obchodní partner v Německu ověří, že jsem plátcem DPH v ČR?

V rámci daňové a celní unie existuje v rámci Evropské unie tzv. elektronický systém pro výměnu informací v oblasti DPH „VIES“ (VAT Information Exchange System), který slouží k ověření platnosti DIČ (daňového identifikačního čísla) přiděleného pro účely DPH podnikateli v jiné členské zemi EU (tzv. registr plátců DPH v EU): http://ec.europa.eu/taxation_customs/ . Tento systém využívají zejména správci daně v jednotlivých členských státech EU k přesnější kontrole daňových úniků, je však i volně přístupný. V současné době je možné tytéž informace získat také na portále Svazu průmyslu a dopravy ČR: www.spcr.cz/cz/evropa/dic.php.

13. Začátkem příštího roku bych chtěla začít dlouhodobě podnikat ve VB, nevím ale, jak je to se placením zdravotního pojištění. Musím je platit dvakrát, v ČR, tak VB?

Nemusíte. Před odjezdem oznamte tuto skutečnost zdravotní pojišťovně u které jste pojištěna, aby Vás mohla odhlásit. Je důležité uvést přesné datum zahájení Vaší podnikatelské aktivity ve VB. Poté se můžete přihlásit k zdravotní pojišťovně, ve VB konkrétně u instituce Her Majesty´s Revenue & Custom (HMRC): www.hmrc.gov.uk/index.htm . V případě opětovného návratu do ČR si nechte u této instituce vystavit formulář E 104. Tento formulář slouží jako potvrzení o sčítání dob pojištění a pomůže Vám splnit podmínku potřebné doby pojištění např. pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství v ČR. Princip spočítání dob pojištění je jednou ze základních principů koordinace systému sociálního zabezpečení v EU.