Opravné prostředky je možno podávat v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), popřípadě podle zvláštních právních předpisů,postupem a za podmínek v těchto předpisech uvedených. Poučení účastníka konkrétního správního řízení o možnosti podání řádného opravného prostředku musí být vždy uvedeno v příslušném rozhodnutí.

Opravné prostředky podávané proti rozhodnutím magistrátu mohou být buď řádné (odvolání, odpor, námitky) nebo mimořádné (přezkumné řízení, obnova řízení a nové rozhodnutí).

I. Řádné opravné prostředky

Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu

1. Odvolání je nejčastěji uplatňovaným typem opravného prostředku, který se používá téměř u všech správních rozhodnutí (usnesení), pokud není zákonem stanoveno jinak, nebo pokud se účastník řízení práva na odvolání nevzdal.
2. Odvolání se podává způsobem obvyklým pro ostatní podání ve správním řízení a lze je tedy učinit těmito způsoby:
• písemně (poštou),
• ústně do protokolu přímo na příslušném odboru magistrátu,
• elektronicky, podané prostřednictvím datové schránky, nebo elektronicky, podepsané zaručeným elektronickým podpisem,
• dálnopisem,
• faxem,
• elektronicky, bez zaručeného elektronického podpisu.

Odvolání, podaná některým ze způsobů uvedených v bodech d) až f), je třeba ve lhůtě do 5 dnů doplnit některým ze způsobů uvedených v bodě a) až c).

3. Pro odvolání není stanoven žádný zvláštní tiskopis nebo formulář. Z textu odvolání však musí být patrno:
• kdo je činí, čeho se týká, co se navrhuje (Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 4 správního řádu. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.),
• proti kterému rozhodnutí směřuje,
• v jakém rozsahu je rozhodnutí odvoláním napadáno,
• v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo jemu předcházejícího řízení.

Pokud není v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

1. Odvolání se podává vždy u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.
2. Právo podat odvolání proti rozhodnutí správního orgánu je časově omezeno. Odvolání je třeba podat ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinou lhůtu. Pod pojmem „oznámení rozhodnutí“ se rozumí doručení stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí do vlastních rukou (nejčastěji formou jeho doručení poštou). V případě, že by se účastník řízení vzdal práva na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, je za den „oznámení rozhodnutí“ považován den jeho ústního vyhlášení.
3. Včas podané odvolání má odkladný účinek, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, případně pokud nebyl odkladný účinek vyloučen. To znamená, že do doby ukončení odvolacího řízení nenabývá napadené rozhodnutí právní moci, tj. práva a povinnosti, která napadené rozhodnutí zakládá, mění, nebo ruší, nejsou vynutitelná a účastník řízení se podle tohoto rozhodnutí nemusí řídit. Pokud účastník řízení svého práva na podání odvolání nevyužije, uplynutím 15denní lhůty nabývá rozhodnutí právní moci a je vykonatelné. Tím se rozumí, že práva a povinnosti, která rozhodnutí zakládá, mění, nebo ruší, jsou vynutitelná (například soudní cestou).
4. Podané odvolání nejprve posoudí orgán, který napadené rozhodnutí vydal z hlediska jeho včasnosti a přípustnosti. Je-li odvolání podáno ve stanovené lhůtě a správní orgán je posoudí jako odůvodněné, může o odvolání sám rozhodnout. To však pouze za předpokladu, že odvolání v plném rozsahu vyhoví a nemůže-li tím být způsobena újma žádnému účastníku řízení, ledaže by s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas.
5. Nerozhodne-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, o odvolání podaném včas a osobou k tomu oprávněnou sám, předloží je do 30 dnů ode dne jeho obdržení spolu se spisovým materiálem odvolacímu orgánu. Odvolacím orgánem je správní orgán nejblíže vyššího stupně nadřízený tomu správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Je-li odvolání podáno opožděně nebo nepříslušnou osobou, předloží je správní orgán odvolacímu orgánu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení odvolání.
6. Odvolací orgán napadené rozhodnutí přezkoumá a rozhodne o něm některým z následujících způsobů:
• napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví,
• napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu,
• napadené rozhodnutí nebo jeho část změní,
• odvolání zamítne a rozhodnutí správního orgánu potvrdí,
• odvolání zamítne pro opožděnost nebo nepřípustnost.
7. Proti rozhodnutí o odvolání se nelze dále odvolat.

Odpor proti příkazu

Příkaz je jednou z forem rozhodnutí. Řádným opravným prostředkem proti němu je odpor. Proti příkazu může ten, jemuž je příkazem ukládána povinnost, podat ve lhůtě do 8 dnů ode dne jeho oznámení (nestanoví-li zvláštní právní předpis jinou lhůtu) odpor. Podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Odpor se podává u toho správního orgánu, který jím napadený příkaz vydal. Odpor nelze vzít zpět.

Námitky

V rámci exekučního řízení je pak možno jako řádný opravný prostředek proti usnesením nebo jiným úkonům exekučního správního orgánu, proti nimž se nelze odvolat, uplatnit námitky. Nelze je uplatnit tehdy, bylo-li již usnesení vykonáno nebo jiný úkon proveden. O námitkách rozhoduje exekuční správní orgán, přičemž proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat. V zákonem stanovených případech (§ 117 odst. 3 správního řádu) mají podané námitky odkladný účinek.

II. Mimořádné opravné prostředky

Obnova řízení

Na návrh účastníka řízení je možno obnovit řízení ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci, jestliže:

• vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo
• bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno,

a pokud tyto skutečnosti, důkazy nebo rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, která byla předmětem rozhodování.

1. Žádost o obnovu řízení je možno podat u kteréhokoliv správního orgánu, který ve věci rozhodoval, ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se účastník řízení o důvodu obnovy dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení.
2. V případě, že bylo rozhodnutí dosaženo trestným činem, rozhodne příslušný správní orgán o obnově řízení z moci úřední, a to ve lhůtě do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku. V téže lhůtě se z moci úřední obnoví řízení, jestliže je dán některý z důvodů uvedených v bodě 1 a na novém řízení je veřejný zájem.
3. Pokud je rozhodnuto o obnově řízení, je k novému řízení příslušný správní orgán, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Odvolací orgán je příslušný k novému řízení tehdy, jestliže řízení bylo obnoveno z důvodů, které se týkaly výlučně řízení vedeného před odvolacím orgánem. Vydáním rozhodnutí v novém řízení se původní rozhodnutí ruší.

Přezkumné řízení

1. V přezkumném řízení se z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy. Přezkumné řízení lze zahájit, i pokud je rozhodnutí předběžně vykonatelné a dosud nenabylo právní moci.
2. Přezkumné řízení je možno zahájit i z podnětu účastníka řízení. Pokud nejsou dány důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí příslušný správní orgán tuto skutečnost s uvedením důvodů účastníku řízení do 30 dnů ode dne doručení podnětu. Je-li podnět shledán důvodným, zahájí příslušný správní orgán přezkumné řízení.
3. Přezkumné řízení je možno zahájit usnesením, které lze vydat nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.
4. Rozhodnutí v přezkumném řízení lze vydat do 15 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ve věci. V přezkumném řízení lze rozhodnout následujícími způsoby:
• přezkoumávané rozhodnutí se zruší,
• přezkoumávané rozhodnutí se změní,
• přezkoumávané rozhodnutí se zruší a věc se vrátí odvolacímu orgánu nebo správnímu orgánu prvního stupně,
• přezkumné řízení se zastaví, jestliže se dospěje k závěru, že přezkoumávané rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, ale újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému účastníkovi, který nabyl práv z rozhodnutí v dobré víře, by byla ve zjevném nepoměru k újmě, která vznikla jinému účastníkovi nebo veřejnému zájmu.
5. 5. V případě, že porušení právního předpisu zjevně vyplývá ze spisového materiálu, není zapotřebí vysvětlení účastníků řízení a jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení, může příslušný správní orgán rozhodnout v tzv. zkráceném přezkumném řízení. Prvním úkonem v tomto zkráceném přezkumném řízení je vydání rozhodnutí.

III. Přezkoumání správního rozhodnutí soudem

1. Způsob přezkoumání rozhodnutí správního orgánu soudem upravuje zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
2. Rozhodnutí správního orgánu, které je v právní moci, může být na návrh oprávněné osoby přezkoumáno soudem. Osobou oprávněnou podat návrh (žalobu) je ten účastník řízení, který tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení. Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle předchozí věty, pokud tvrdí, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. Žaloba se podává u krajského soudu, v jehož obvodu má správní orgán, proti jehož rozhodnutí žaloba směřuje, sídlo.
3. Žaloba musí splňovat zákonem předepsané náležitosti a musí být podána ve lhůtě dvou měsíců poté, co bylo žalobci rozhodnutí oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem. Zmeškání léto lhůty nelze prominout.
4. Žaloba je nepřípustná, pokud žalobce v řízení před správním orgánem nevyužil možnosti podání řádných opravných prostředků.
5. Soud může o žalobě rozhodnout následujícím způsobem:
• žalobu odmítne,
• žalobu zamítne,
• žalobou napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení,
• vysloví nicotnost rozhodnutí.

Podání žaloby je zpoplatněno částkou 3.000,- Kč.

Uspokojení účastníka řízení po podání žaloby ve správním soudnictví

V případě, že se žalobce domáhá ve správním soudnictví zrušení rozhodnutí správního orgánu, je možno jej v případě, že nedojde k zásahu do práv a povinností třetích osob, uspokojit změnou nebo zrušením napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení. Stejně tak je možno tímto způsobem uspokojit toho účastníka, který se žalobou domáhá snížení nebo upuštění od trestu (sankce). Pokud chce správní orgán tímto způsobem účastníka řízení uspokojit, musí o tom uvědomit soud a vyžádat si od něj příslušný spisový materiál. V případě, že žalobce soudu sdělí, že byl správním orgánem uspokojen, soud řízení usnesením zastaví.

Zvláštní právní předpisy mohou modifikovat výše uvedenou obecnou úpravu opravných prostředků nebo mohou obsahovat jiné druhy opravných prostředků specifické pro ten který typ řízení (např. zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů).