Pošetilosti a duchaplnosti v olomouckém zastupitelstvu
Gilbert Keith Chesterton napsal v roce 1905 zábavnou knížku Klub podivných živností. Za ten rok, kdy se spolu s kolegy ze zastupitelského klubu Piráti a Starostové pohybuji v komunální politice, jsem po ní několikrát sáhla. S úlevou jsem si v ní četla, že podivné situace řeší lidé odnepaměti. Tak se totiž v opoziční politice často cítím: jista si pomocí a přátelstvím lidí z našeho klubu, svobodná v možnosti vyjádřit se na půdě zastupitelstva, ve skutečnosti však poměrně bezmocná i vůči zcela evidentním nepravostem.
Nejprve o tom dobrém: Současné městské koalici se podařilo v několika dílčích bodech otevřít širší diskusi o věcech veřejného prostoru. Rada města pečlivěji naslouchá poradním orgánům města a je třeba ocenit zpětnou vazbu na podněty KMČ.
Rezidua předchozích vlád, dluhy a odpovědnost konkrétních lidí za současný stav města ale prostě část městské koalice nemůže zastřít. Jsme tak často v bizarní situaci: mudrujeme s kolegy zastupiteli o městském dluhu, jehož původci stále sedí v zastupitelských lavicích. Přeme se o důvody mnohaleté otřesné dopravní situace a kompetentní osoby si vesele ťukají do mobilu. Dovoláváme se rovné soutěže, transparence, přítomnosti nezávislých osob v dozorčích radách městských akciovek a rozhodující činitelé rady města jen kroutí hlavou.
Důležitým tématem je pro nás budoucnost vody v Olomouci. Když jsme se spojili se starosty z okolních měst a prozkoumali podmínky, které mají pro odběr vody okolní regiony, byli jsme překvapení: téměř všude je voda levnější! Nezdálo se nám ani výběrové řízení na nového dodavatele vody a podali jsme podnět Úřadu pro hospodářskou soutěž. Realita nám nakonec dala za pravdu - do soutěže o miliardovou zakázku se (nepřekvapivě) skutečně přihlásil jediný zájemce. Jak asi v takové situaci může reálně probíhat soutěž o nejlepší ceny vody pro občany Olomouce?
Nebo jiné téma – městský dluh. Tvrdíme stále to samé, co před volbami: finanční kondice našeho města je prachbídná. Musíme se chovat jako každá rodina/ komunita, která má dluh. A připomínáme zas a znovu, že velké investice jsou možné jen tehdy, dokáže-li naše zadlužené město ušetřit na jiných výdajích rozpočtu.
Ve zmíněné Chestertonově knížce je jedna z živností založena na tom, že podle předem promyšleného plánu říká jeden chlapík pošetilosti, aby mu jeho klient mohl na veřejnosti odpovídat duchaplnosti. Na jednání zastupitelstva to tak někdy opravdu působí. Otázkou pro pozorné občany zůstává, kdo říká co a proč asi.
Andrea Hanáčková
Piráti a Starostové
Poslední úprava: 20. září 2019 (pá)