Na základě zjištěných dat se tak čtenáři z publikace mimo jiné dozví, že v případě Olomoucka hrají při rozhodování, zda zůstat, nebo odejít, pozitivní roli spíše faktory, jako je atmosféra města a jeho velikost, dopravní dostupnost a možnost kulturního vyžití i dostatečná nabídka volnočasových aktivit, než aspekty finanční motivace. Region naopak respondenti nejčastěji opouštěli například kvůli lepší pracovní příležitosti s adekvátním finančním ohodnocením nebo proto, že chtěli podle svých slov žít v progresivněji smýšlejícím moderním městě.
Tým stavěl na výsledcích předešlého mapování z roku 2017, kdy se na Olomoucku vyskytovalo 1 211 subjektů identifikovaných jako součást odvětví kulturních a kreativních průmyslů s celkovým obratem více než 4,7 mld. Kč. Do této oblasti patří například architektura, design, reklama, film a audiovize, hudba, knihy a tisk, herní průmysl, software, nová média a navazující IT služby, rozhlasové a televizní vysílání a scénická umění, výtvarné umění, umělecká řemesla nebo kulturní dědictví (muzea a galerie). V průběhu projektu výzkumný tým aktivně komunikoval s lidmi, kteří se věnují právě těmto oborům. Informace čerpal z panelových diskuzí, kulatých stolů i dotazníkových šetření. Zkoumal motivace téměř tří stovek respondentů, a to jak těch, kteří se rozhodli svou kariéru realizovat na Olomoucku, tak těch, kteří aglomeraci z různých důvodů opustili.
Výsledky jejich práce shrnuje publikace „Motivace aktérů kreativních průmyslů v olomoucké aglomeraci: Strategie a doporučení pro posílení segmentu“. Projekt podpořila Technologická agentura ČR. „Mezioborový úhel pohledu je jednou z hlavních přidaných hodnot tohoto projektu a týmu, který se na publikaci podílel. Součástí publikace je i specializovaná mapa, která je výsledkem procesů kartografické analýzy a syntézy, zpracovaných v geografickém informačním systému (GIS),“ uvedl řešitel projektu Rostislav Nétek z katedry geoinformatiky PřF UP.
Publikace předkládá také návrhy systematických opatření pro zamezení odchodu talentů. „Navrhujeme konkrétní postupy podporující rozvoj kreativního potenciálu olomoucké aglomerace, jako jsou start-upy, co-workingy, kreativní huby a podniky, na kterých je potřeba s větší intenzitou stavět image moderního kreativního města. Pevně doufáme, že zjištění a návrhy, které publikace sumarizuje, budou maximálně využity při přípravě koncepcí pro kulturu a kreativitu jak města Olomouce, tak i Olomouckého kraje a dalších institucí, jež se podpoře a rozvoji oblasti kulturních a kreativních průmyslů věnují,“ řekla Magdaléna Petráková, předsedkyně spolku Kreativní Olomouc a členka projektového týmu.
Projekt byl ve svém průběhu ovlivněn pandemií covidu-19. Projektový tým se rozhodl na situaci zareagovat rozšířením výzkumného záměru o reflexi dopadů první vlny pandemie na olomoucké subjekty. Publikace tak obsahuje také shrnutí základních rysů dopadů či efektů v jednotlivých segmentech odvětví od IT sektoru po živá umění.
Veřejně bude publikace dostupná v informačním centru UPoint a v elektronické formě je spolu s ostatními materiály volně ke stažení na webových stránkách projektu kkp.upol.cz.
Odkazy:
Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci