K problematice dětských pískovišť
V měsíci lednu 2001, nabyla účinnosti vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 464/2000 Sb., která stanovila přísné hygienické podmínky pro stav a čistotu venkovních dětských pískovišť.
Tento předpis byl k 1. 4. 2004 zcela zrušen a nahrazen úplně novým - vyhláškou ministerstva zdravotnictví č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Důvodem odstranění některých pískovišť na území města Olomouce je tedy ustanovení platného právního předpisu (zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů - § 13 odst. 2), dle kterého je provozovatel pískovišť povinen zajistit, aby písek užívaný ke hrám dětí nebyl mikrobiálně či parazitárně znečištěn a neobsahoval cizorodé látky nad stanovené hygienické limity upravené právě prováděcím právním předpisem.
Je jasné, že současné technické řešení většiny z cca 300 veřejně přístupných dětských pískovišť ve správě města Olomouce a jejich doposud prováděná údržba a četnost výměny písku tak díky výše zmiňovanému právnímu předpisu nebude dostačující. Proto již v loňském roce vyzval odbor životního prostředí komise městských částí, aby po konzultaci s občany ve svém obvodu určily pískoviště ke zrušení, což bude stát také nemalé finanční prostředky. Dále byly komise požádány, aby na vhodných místech vybraly ta pískoviště, která bude vhodné zachovat a postupně rekonstruovat. Díky zájmu většiny komisí byly zpracovány základní přehledy. Bohužel v některých lokalitách došlo k situaci, kdy jedna část občanů žádá zachování počtu pískovišť pro děti v plném rozsahu pokud možno co nejblíže u svých obydlí, naopak druhá část občanů využívá přísného právního předpisu k tlaku vyvíjenému na oddělení péče o zeleň odboru životního prostředí s cílem pískoviště a jejich technické zázemí co nejdříve odstranit.
Dovolím si konstatovat, že nový právní předpis, upravující hygienické limity bakteriálního znečištění písku ve venkovních pískovištích pro děti je ještě přísnější než ten původní. Místo jedné tabulky pro určování přípustných hodnot mikrobiálního a jiného znečištění písku stanovil tabulky tři a upřesnil tak hodnoty nežádoucích látek v písku (přičemž jejich výčet samotný též rozšířil).
Je samozřejmě dobré snažit se o co největší čistotu ploch, kde si hrají děti. Je však také nutné vždy vycházet z reálných možností, které lze v praxi vůbec zajistit. Generace dětí si hrály na stávajících dětských pískovištích. Hráli si na nich jistě i ti, kteří zpracovali tak extrémně tvrdé požadavky na jejich čistotu a údržbu. Bohužel na to asi při zpracování předmětné vyhlášky zapomněli.
| Poslední úprava: 6. dubna 2004 (út)