Schůzky se zúčastnil také generální sekretář ministerstva obrany Jan Vylita a velitel společných sil brigádní generál Ján Gurník.
Zástupci ministerstva obrany informovali o strukturálních změnách, které v reakci na aktuální výši resortního rozpočtu čekají Armádu ČR v průběhu letošního roku a které se nevyhnou ani posádkám v Olomouckém kraji. Na území regionu je dnes u vojenských útvarů a zařízení téměř šest tisíc (částečně neobsazených) tabulkových míst. K 1. lednu 2014 však bude jejich počet redukován asi o čtvrtinu. Podle ministerstva obrany to ale neznamená automatické propouštění, lidé ze zrušených míst prý mohou doplnit jednotky v jiných regionech.
„V Olomouci dojde ke zrušení Velitelství společných sil a jeho zabezpečující jednotky. Co největšímu počtu vojáků, kteří zde slouží, se pokusíme nalézt uplatnění jinde. Z Přerova se do konce letošního roku přesune vrtulníková jednotka do Náměšti nad Oslavou," shrnul hlavní změny generál Petr Pavel.
Představitelé místní samosprávy v debatě zejména vyjadřovali obavy, že Olomouc ztratí po plánovaných krocích své mnohaleté prestižní postavení významného posádkového města a že změny negativně poznamenají celý region.
Olomouce se tedy restrukturalizace nedotkne primárně v masivním poklesu počtu osob, ačkoli ani tento moment se Olomouci nevyhne. Podle primátora Martina Novotného však jde především o organizační krok, který bude ve svém důsledku znamenat podstatnou změnu významu Olomouce jako strategického, historicky podmíněného, vojenského sídla. „S takovýmto snížením významu a prestiže města se můžeme jen těžko smířit,“ uvedl primátor s tím, že k určité úrovni života v zemi patří i mnohotvárnost aktivit v regionech, v rozumné kombinaci centralizace a decentralizace institucí, proto s plánovanými změnami nelze z jeho pohledu souhlasit.
„Samozřejmě vnímáme obavy z toho, co se bude dít. Jde ale o předem avizovaný krok, který musí armáda v souvislosti s aktuální výší rozpočtu a svými potřebami učinit. Rád bych navíc zdůraznil, že i po plánovaných změnách zůstane Olomoucký kraj důležitým regionem s největším počtem vojenských posádek ze všech krajů v ČR," uvedl Vlastimil Picek.
Plánované změny se nezamlouvají ani hejtmanovi Olomouckého kraje Jiřímu Rozbořilovi. „Z ekonomického pohledu, na kterém své kroky armáda potažmo ministerstvo staví, je předpokládaná úspora finančních prostředků dosažená ve městě Olomouci podle mého názoru zanedbatelná. Bohužel zrušení Velitelství společných sil a s tím související personální propad je pro město i kraj fatální. Navíc, plánované změny týkající se působení Armády ČR nejen v Olomouckém kraji způsobí často nevratné kroky,“ shrnul své názory hejtman Jiří Rozbořil.
Podle primátora města Olomouce Martina Novotného je značné omezení tradice přítomnosti armády v jednom z jejích tradičních sídel v naší zemi rozhodnutí, které svými důsledky zásadně přesahuje délku mandátu této vlády. „Je to rozhodnutí na desetiletí, ovlivňující tradici s kořeny v řádu staletí. Musím přiznat, že argumenty zástupců Armády ČR nás zatím opravdu nepřesvědčily. Byli bychom proto rádi, kdyby se tento krok dal alespoň odsunout, aby diskuse na toto téma mohla být hlubší a reforma propracovanější,“ vysvětlil.
Dotazy ze strany zástupců olomouckého regionu se týkaly také toho, zda nebude omezena schopnost armády pomáhat občanům při krizových situacích. „V Olomouci zůstává ženijní prapor. Ten bude stejně jako kterýkoliv útvar Armády ČR připraven poskytnout kdykoliv pomoc," ujistil Vlastimil Picek. Jeho součástí by i po změnách mělo zůstat 250 vojáků ze současných 350.
„Zachování 153. ženijního praporu ve Chválkovicích je pro mě jedinou dobrou zprávou. Je důležitým partnerem integrovaného záchranného systému Olomouckého kraje v případě krizových situací,“ uvedl hejtman.
Plánovaná restrukturalizace Armády ČR se neomezí pouze na personální škrty. Se snížením počtu personálu je totiž spojena i nižší potřeba nemovitého majetku. Následkem organizačních změn by tak do konce letošního roku měl resort obrany opustit v Olomouci celkem osm objektů, které ale pravděpodobně jen těžko najdou nové využití. „Popravdě, město Olomouc není v situaci, kdy by mohlo armádě s těmito nemovitostmi jakkoli pomoci, nemáme ani informace o developerech, kteří by na některou z těchto budov čekali k realizaci svých záměrů. Jako samospráva bychom ale rádi podpořili diskusi na státní úrovni, které z těchto objektů by se daly případně využít k řešení problémů typu „Úřad práce“ apod.,“ zdůraznil na jednání primátor.