Důležitá ochrana před velkou vodou už se buduje
Málokteré téma je pro Olomoučany tak citlivé jako povodně. Tisíců lidí se dotkly bezprostředně, další tisíce zasáhly nepřímo, ale ti, co je zažili, si je budou pamatovat napořád. Největší noční můrou jsou především záplavy z roku 1997. Přestože v novodobé historii byla hanácká metropole zaplavena mnohokrát, tato voda překonala nejhorší očekávání. Od té doby se usilovně pracuje na tom, aby se podobná pohroma v Olomouci už neopakovala.
S plánováním protipovodňových opatření se začalo hned poté, co byly zlikvidovány největší škody. Koncepce protipovodňové ochrany města je zakotvena v územním plánu a počítá se zajištěním ochrany města před více než 300letou vodou.
V bezpečí bude Olomouc v roce 2020
ZAPOJTE SE DO PREVENCE PROTI POVODNÍM
Statutární město Olomouc se snaží preventivně zabránit krizovým situacím, které by mohly nastat v souvislosti s extrémními srážkovými událostmi ve městě. Obracíme se proto touto cestou na obyvatele Olomouce s výzvou, aby v případě, že se v jejich okolí nacházejí dlouhodobě problémová místa, kde jsou při přívalových deštích zaplavovány pozemky, sklepy či jiný majetek, poskytli tyto informace na adresu [email protected], popř. doručili písemně na MMOL, odbor koncepce a rozvoje, odd. technické infrastruktury (kontaktní osoba – Ing. Jiří Polcr, tel: 588 488 366). Vaše připomínky zasílejte nejpozději 30. listopadu 2012.
Ve vaší zprávě, prosíme, stručně popište hlášený problém, uveďte místo a popř. čas jeho výskytu a připojte své kontaktní údaje. Vaše informace pomohou ke zlepšení ochrany majetku obyvatel města před neblahými účinky dešťových vod. Poskytnuté informace budou použity jako podklad pro potřeby studie odtokových poměrů a pro plánování rekonstrukcí kanalizací a úpravě vodotečí na území města Olomouce.
„V bezpečí“ bude dle Povodí Moravy celá hanácká metropole ve chvíli, kdy budou hotové čtyři etapy protipovodňových opatření a ochráněn Chomoutov, což by mělo být v roce 2020. Před pěti lety dokončili stavbaři první etapu spočívající ve výstavbě obtoku jezu u olomoucké teplárny. Toto místo považovali odborníci dlouhodobě za kritické, protože úzké koryto neumožňovalo průtok vody nad 470 kubíků za sekundu. Nově vybudovaný kanál široký dvanáct a hluboký sedm metrů dokáže společně s původním korytem řeky Moravy v tomto úseku zvládnout průtok 650 metrů krychlových vody za sekundu, tedy více než 300letou vodu. Sám o sobě však záplavám nezabraní.
Před několika týdny začala stavba druhé etapy, konkrétně tzv. části II. A. Ta zahrnuje úsek od soutoku Mlýnského potoka s Moravou a pokračuje dolů po toku Moravy až k železničnímu mostu trati Nezamyslice – Olomouc. Část II. B se týká lokality od mostu Komenského směrem dolů po proudu k ústí Střední Moravy (Mlýnského potoka) a její stavba by měla začít po roce 2014.
„Třetí etapa zahrnuje dokončení hrázového systému od mostu u Bristolu až po most v Černovíře. Poslední, čtvrtá etapa, ochrání zbývající jižní části města. Zcela samostatně se bude řešit městská část Chomoutov, jejíž ochrana není časově ani technicky provázána s ostatními etapami,“ uvedl vedoucí odboru koncepce a rozvoje Radek Dosoudil.
Oddychnout si mohou Nové Sady a Nový Svět
Momentálně jsou svědky čilého stavebního ruchu kolem řeky obyvatelé Nového Světa a Nových Sadů. Právě tyto dvě městské části by napříště měly být před povodněmi ochráněny lépe než v minulosti.
Bagry a nákladní auta tady na úseku dlouhém 1,2 kilometru odstraní více než sto tisíc kubíků nánosů, dělníci zvýší dosavadní hráze, vybudují nové ochranné hráze a zdi. Na levém břehu nad kojeneckým ústavem naopak nábřežní hranu sníží, aby se v případě zvýšeného průtoku voda rozlila do volného území a ne do zastavěné části. Pod Velkomoravskou ulicí vznikne paralelní koryto a nový, asi 350 metrů dlouhý zelený ostrov. Nové hráze vyrostou také kolem kojeneckého ústavu a areálu Povodí Moravy.
Celkové náklady se vyšplhají na 330 milionů korun, tato investice se ale rozhodně vyplatí. „Olomouc má nyní šanci na rozvoj v lokalitách, které dnes omezuje hrozba povodní,“ řekl generální ředitel státního podniku Povodí Moravy Radim Světlík.
Na nezbytnosti daných opatření se shodují i politici napříč stranami. „Jako sociální demokracie vítáme další etapu protipovodňových opatření v Olomouci, která by měla před velkou vodou chránit především obyvatele Nových Sadů a Nového Světa. Takové investice považujeme za důležité a věříme, že se Povodí Moravy podaří vše dotáhnout úspěšně do konce, a Olomouc tak bude efektivně chráněna až před „třísetletou vodou“,“ uvedl olomoucký zastupitel Jiří Rozbořil.
Také další opoziční zastupitel, Petr Michálek, sleduje se zájmem navrhovaná protipovodňová opatření k ochraně Olomouce: „Je samozřejmě žádoucí, aby se konečně již dlouho očekávaná akce uskutečnila, ale po zkušenostech z povodně v roce 1997 si jako obyvatel Lazců myslím, že pokud se neprovedou plánovaná protipovodňová opatření v oblasti centrální části Olomouce, tedy etapa II. B u restaurace Bristol (tedy zvednutí dvou mostů a rozšíření nábřeží řeky Moravy, kde se hovoří o takzvaném „špuntu“ řeky), může se Morava rozlít na území Lazců a poté i do Černovíra. Tam sice byla zvednuta hráz, ale rozliv řeky by pravděpodobně skončil i v Černovíře. Takže, když už se uskuteční tato stavba označená jako II. A, a nebude bezprostředně navazovat stavba protipovodňového opatření II. B, nesplní tato nákladná investice svoje poslání ochrany Olomouce před velkými povodněmi.“
Podle odborníků je pravda, že protipovodňová opatření je třeba chápat jako celek. „Ale nejen II. B etapu, která napravuje „špunt“ v centru města. Pokud nebudou dokončeny protipovodňové úpravy na sever od mostu u Bristolu, tzn. na sever od II.B etapy (zkapacitnění koryta, koncentrační hráz, uzávěry na Mlýnském potoku), Morava při povodních bude ohrožovat severní části města. Pak ještě zbývají hráze v jižní části města a Chomoutov, aby byla Olomouc kompletně ochráněna,“ vysvětlila Ludmila Žaláková z odboru koncepce a rozvoje.
Proč to tak dlouho trvá?
Ještě zhruba před deseti lety se počítalo, že celková suma za protipovodňová opatření bude přibližně 1,2 miliardy korun, a to bez částky určené na zábor pozemků. Už nyní je jasné, že to bude více než dvě miliardy.
Tím, co stavbu prodražuje, bývají mimo jiné neočekávané vyvolané investice, které vyvstanou až při zpracování podrobnějších stupňů projektové dokumentace. U aktuální etapy muselo město například investovat navíc dalších 90 milionů korun. Bylo totiž třeba zajistit, aby současný kanalizační sběrač C nebránil stavbě. Voda z řeky vnikala do kanalizace a níže položené zástavbě tak hrozilo zatopení. Dělníci jej proto přeložili za pravobřežní hráz. Tato akce trvala bezmála rok a skončila letos v dubnu.
Datum, dokdy bude celá hanácká metropole před velkou vodou ochráněna, se vlivem mnoha okolností průběžně posouvá. Povodí Moravy momentálně uvádí rok 2020, to ale v případě, že půjde vše bez komplikací.
Vedle zmiňovaných neplánovaných investic stavbu prodlužuje a prodražuje také druhý významný problém, a sice složité majetkoprávní vztahy. Jednoduše řečeno – titíž lidé, kteří nejhlasitěji volají po rychlém řešení a kritizují město za pomalé jednání, bývají obvykle ti, kteří odmítají dohodu o výkupu jejich pozemků v okolí řeky, které jsou nutné pro samotnou stavbu. „Ano, nejčastějším a největším problémem při budování protipovodňové ochrany jsou hlavně problémy s výkupy okolních pozemků dotčených výstavbou,“ potvrdila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.
Také město má podobné zkušenosti. Především v některých městských částech je to velký problém. Lidé se jednak snaží vyšroubovat ceny pozemků až na naprosto neadekvátní částky, případně je odmítají prodat úplně. Zákon sice v těchto případech dovoluje pozemky vyvlastnit, město však k tomuto kroku zatím nepřistoupilo. „Je to až krajní řešení, snažíme se vždy s majiteli napřed domluvit. Pravdou ovšem je, že mnohdy není domluva možná. V některých případech se jedná třeba jen o pár metrů pozemku, které mohou zablokovat celou stavbu. Dost často to bývá tak, že pozemek patří tomu, kdo přímo vytopen nebyl,“ vysvětlila Žaláková.
Opatření myslí nejen na lidi, ale i přírodu
V případě druhé etapy jsou naštěstí tyto problémy už vyřešeny a může se tedy budovat. Ještě před zahájením stavby však investoři vedli dlouhé diskuse s ekologickými organizacemi, jejichž připomínky projektanti zapracovali do plánů.
Protože se jedná se o území s převládajícím přírodním charakterem, musí stavba respektovat historické a přírodní souvislosti území. „Kromě již zmíněného paralelního koryta a ostrova vzniknou i další revitalizační prvky k zajištění větší biodiverzity vodních živočichů,“ přiblížil ředitel závodu Horní Morava (Povodí Moravy) David Fína. Jedná se například o srubový rybí úkryt, biotechnická dřevní opevnění a jesepy, tedy štěrkové pláže pro snadný pohyb živočichů.
Investor se spolu s městem shoduje na tom, že je důležité, aby výsledný charakter stavby byl co možná nejbližší přírodnímu prostředí. Na většině délky toku jsou alespoň částečně zastoupeny břehové porosty sahající až k hladině. Tímto způsobem je skutečně naplňována úloha řeky jako biokoridoru. „Tento úsek lze považovat za biologicky velmi hodnotný. Území tvoří výběžek relativně samovolně se vyvíjejících porostů zasahující hluboko do města. Protože během stavby bylo nutné vykácet značnou část zeleně, plánujeme po jejím dokončení náhradní výsadbu,“ uvedla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.
Okolí řeky zůstane nadále volně přístupné, nově navržená výsadba dřevin, vodních a pobřežních rostlin a travin bude plnit zejména funkce protierozní a krajinotvornou. Vysázeno by mělo být nově bezmála pět stovek stromů a více než dvanáct set keřů.
Dialog s ekology sice prodloužil přípravu stavby, s výsledkem jsou ale nyní spokojeny všechny strany. „V případě protipovodňových opatření nejen v Olomouci, ale v celé České republice, se setkávají zpravidla dvě řešení, a to protipovodňové vodohospodářské a protipovodňové revitalizační, kdy ekologické organizace prosazují co nejvíce přírodě blízkou podobu říčního koryta. Vytvořit z těchto dvou koncepcí společný výsledek není rozhodně jednoduché, ale v Olomouci se to podařilo, i když se nám tím prodloužila příprava. Výsledek bych si dovolil pojmenovat jako moderní protipovodňovou ochranu města s prvky revitalizace řeky a přilehlého území,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka.
BAREVNÉ TABULKY USNADNÍ ORIENTACI PŘI POVODNÍCH
Aby se mohli občané i členové povodňových hlídek lépe orientovat při zvýšených průtocích v hlavním korytě Moravy, nainstalovali v průběhu srpna pracovníci odboru ochrany ve spolupráci s jednotkami Sboru dobrovolných hasičů Chomoutov a Holice nová reflexní značení stupňů povodňové aktivity. Šlo o vodočetné latě v Chomoutově, Černovíře a u Bristolu. Další na řadě bude ještě během podzimu zařízení ve Velké Bystřici.
Snadnou orientaci umožňuje jednak barevné rozlišení jednotlivých stupňů, a jednak reflexní materiál, díky kterému se lze při nasvícení tabulek snadno orientovat i v nočních hodinách. V místě důležitých vodočetných zařízení jsou také nainstalovány orientační tabulky o výšce hladiny Moravy při povodních v roce 1997, v roce 2006 a údajích o stoleté vodě.
Řeka jako součást města
Vedle přírodních prvků je ale třeba myslet na to, že značná část protipovodňové ochrany města prochází také zastavěným územím. „Při plánování stavby musíme proto uvažovat nejen o tom, jak město ochránit před velkou vodou. Neméně důležité je také to, jak se řeka začlení do života města a jak ji budou Olomoučané moci využít pro svoji rekreaci. V aktuálně upravovaném úseku bychom chtěli v budoucnu například využít nově vzniklé účelové komunikace Povodí Moravy, aby po ní mohli jezdit i cyklisté,“ řekl primátor Martin Novotný.
Daná lokalita byla rovněž označena jako „výběhová zóna“, tedy místo, kde mohou volně běhat psi bez vodítka a náhubku. „Po realizaci protipovodňových opatření se ji budeme snažit zachovat nebo rozšířit směrem níže po toku,“ ujistil Loyka. Podle něj je ale těžké skloubit názory a požadavky různých skupin občanů. Zatímco jedni by chtěli výběhovou zónu zachovat či dokonce rozšířit, jiní ji chtějí naopak zrušit, aby se mohli procházet podél řeky bez obavy z volně pobíhajících psů. „Snažíme se najít vhodné řešení pro nové výběhové zóny i v blízkosti řeky. Výsledný návrh musí ale spojovat zájmy majitelů psů, občanů, kteří se chtějí v klidu projít kolem řeky a zastavit se u ní, ochránců přírody, rybářů i myslivců, protože pokud jde například o navazující myslivecké honitby, tak tam nemůžeme výběhovou zónu pro psy vytvořit,“ vysvětlil Loyka.
Nemilanka a další „malé“ hrozby
Nejen řeka Morava se může pro Olomouc stát hrozbou. Také menší vodní toky, na první pohled zcela neškodné, umí obyvatele v jejich okolí řádně potrápit. Už od roku 2007 se tak odborníci zabývají například také říčkou Nemilankou, která ohrožuje hlavně obyvatele Nemilan a Slavonína.
Loni tady Povodí Moravy ve spolupráci s městem nechalo vyčistit jeden úsek. Při čištění vyšlo najevo, že je třeba přikročit k dalším opatřením. „V současné době je připraven projekt na dílčí zkapacitnění Nemilanky ve Slavoníně. Jedná se o úpravu vtokového objektu s česly a zkapacitnění stávající části zatrubnění u ulice Zolova. Dále se bude čistit koryto v daném úseku a budovat sedimentační nádrž pro zachycování naplavenin. Jedná se o úpravu zhruba 200 metrů vodního toku. Další studie se zabývá vymezením poldrů na tomto území,“ přiblížila Pavla Tomčíková z oddělení technické infrastruktury odboru koncepce a rozvoje.
Odborníci se ale shodují, že Nemilanka si žádá ucelené řešení. Proto teď odbor koncepce a rozvoje shrnul dílčí studie, které za posledních pět let vznikly, do jednoho materiálu. Ten se snaží vytvořit jedno komplexní, z pohledu protipovodňové ochrany maximálně efektivní opatření s víceúčelovým využitím.
Hrozba povodní se ale objevuje také na dalších místech. „Jedná se například o vodní tok Adamovka v městských částech Sv. Kopeček a Droždín nebo vodní tok Stouska ovlivňující městskou část Topolany. I na těchto vodních tocích jsou v různých dokumentacích města Olomouce navržena protipovodňová opatření – například poldr nad Topolany, úprava Adamovky a podobně,“ doplnila Tomčíková.
TŘI OTÁZKY PRO... Petra Loyku, vedoucího odboru životního prostředí olomouckého magistrátu.
Jak hodnotíte protipovodňová opatření z hlediska životního prostředí?
Bylo nutné sladit zájmy ochrany přírody s cíli protipovodňové ochrany našeho města, což není jednoduchý proces. Výsledné řešení spojuje požadavky města, vodohospodářů z Povodí Moravy i občanských sdružení Unie pro řeku Moravu a Olomouckého Hnutí DUHA. Toto řešení Olomoučanům nabídne zajímavé pohledy i přístupy k vodě. Protipovodňová ochrana Olomouce je dle mého názoru realizována tak, aby se řeka stala součástí organismu města.
Jaká další opatření se na řece Moravě v Olomouci aktuálně připravují?
Torzo jezu u Sokolovny na Mlýnském potoce bude zbouráno a nahrazeno novým balvanitým skluzem v majetku města, po více než dvaceti letech dojde k obnovení průtoku na Domovinu. Je to stále společná priorita města a investora Šantovky. Balvanitý skluz je ekologicky nekonfliktní řešení respektující přírodní funkce vodního toku a umožňující pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech toku. V nejbližším okolí řeky vznikne vedle tramvajové trati v lokalitě „Neoralův rybník“ park, který jsem si dovolil pojmenovat jako „Neoralův park“.
Pokud jde o oživení Moravy v Olomouci, jaký je aktuální stav?
Hovoříme-li o říčním systému Moravy v Olomouci včetně přítoků, můžeme konstatovat přítomnost 22 druhů ryb. Čistota vody již není naštěstí hlavní překážkou výskytu původních říčních druhů ryb, tak například i raků, kteří se v Moravě úspěšně rozmnožují. I když je samozřejmě stále co zlepšovat. Nesmím zapomenout na to, že Morava i její nejbližší okolí je a bude vhodným prostředím i pro v letošním roce velmi diskutované bobry, netopýry a ledňáčky.
| Poslední úprava: 1. října 2012 (po)