Přestože svou roli v nebezpečném útlumu odborného školství hraje pokles populace i pomalejší reakce trhu na vzniklou situaci, některé faktory podle odborníků ovlivnit lze. Na konferenci k tomuto tématu se podnikatelé, ředitelé, výchovní poradci ZŠ a odborní funkcionáři shodli na tom, že je třeba udržet a posílit odborné školství a výchovu odborníků pro průmysl na všech úrovních vzdělávání. „Zároveň musíme společně komunikovat a případně vytvořit podmínky pro poslaneckou iniciativu a dosáhnout přijatelného stavu v oblastech odborného školství,“ upřesnil ředitel OHK Olomouc Jaroslav Havelka.
Cílem této iniciativy je udržení nízké nezaměstnanosti na přijatelné úrovni, potlačení kriminality ohrožených osob a aktivní ovlivňování trhu práce zaměstnavateli. „Zajímavým podnětem z debaty s podnikateli bylo to, že žáci na ZŠ, kteří stojí před volbou budoucího podnikání, nemají moc šancí se seznámit s tím, co jim řemesla mohou nabídnout za možnosti,“ podotkl olomoucký primátor Martin Novotný. „Jde o to žákům představit řemesla jinou formou, například že elektrikář dnes pracuje s velmi sofistikovanými přístroji, že už nejde o „špinavou práci“. Navíc po vyučení nemusí řemeslníci pracovat jako montéři v nějakém podniku, ale mohou si založit svoji firmu,“ dodal primátor.
Pomocnou ruku se podnikatelům a odborným školám snaží podat i kraj. „Olomoucký kraj, na rozdíl od jiných krajů, pozitivně zasahuje do autonomie středních škol. Kritériem je přitom uplatnitelnost absolventů na trhu práce,“ zdůraznil náměstek hejtmana Pavel Sekanina.
3 OTÁZKY PRO... předsedu představenstva OHK Olomouc Tomáše Sýkoru
Podnikatelé, kteří se účastnili konference, označili nedostatek řemeslníků v kraji jako kritický. Je i podle Vás situace opravdu tak vážná?
Situace skutečně vážná je, zde opravdu nejde jen o manuální sílu, která bude u pásu nějaké výroby, ale o vzdělaného člověka s maturitou, který umí zacházet s CNC stroji nebo třeba s kovářským nářadím a podobně. Firmy v regionu mají významné zakázky a nedostává se jim odborníků v technických profesích na všech úrovních a zahraniční dělníci vzhledem k jiným návykům a jinému kulturnímu prostředí nejsou pro náš stát řešením.
Jaké důsledky by mohla mít nečinnost kompetentních úřadů a institucí v souvislosti s tímto problémem?
Docházelo by ke stále většímu propadu, neboť staří řemeslníci odcházejí a noví, kteří by od nich převzali znalosti a zkušenosti, je nenahrazují. A to je u národa, který má takovou zručnou minulost, opravdu velká škoda. Chceme proto ve spolupráci s příslušnými úřady řemesla a odborné vzdělávání zatraktivnit, aby si mladí lidé uvědomili, že v nich budou mít budoucnost.
Kdy začal zájem mladých lidí o učňovské obory tak rapidně klesat a proč podle vašeho názoru dospěla situace tak daleko?
Zájem mladých lidí o učňovské obory začal klesat už od počátku 90. let. Trend ve společnosti po roce 1989 byl jiný a především učňovské školství se vzdalovalo od praxe. Lidé se do řemesel a učňovských oborů všeobecně moc nehrnuli, možná i kvůli deformovaným představám o životě vůbec. Jsme region se strojírenskou tradicí a je zde na co navazovat.