Taneční show „Karel Gott – zlatý hlas z Prahy“
Moravské divadlo Olomouc připravilo na dnešní den, pátek 24. září, světovou premiéru tanečního varieté Karel Gott – zlatý hlas z Prahy. V 19:00 hodin vystoupí společně sólisté baletního souboru Moravského divadla a děti z Baletního studia, aby divákům předvedli velkolepou taneční show s písněmi Karla Gotta.
Taneční show „Karel Gott - zlatý hlas z Prahy“ je novou premiérou z řady titulů připravených Baletním studiem při Moravském divadle Olomouc. Tento neobvyklý projekt je výjimečný i tím, že jej Olomoucký kraj podpořil jako jednu ze svých významných kulturních událostí. Světová premiéra tanečního varieté Karel Gott – zlatý hlas z Prahy v choreografii a režii Roberta Balogha se koná v pátek 24. září v 19.00 hodin v Moravském divadle Olomouc.
Jedná se o další z celé řady společných projektů Moravského divadla a baletního souboru Moravského divadla Olomouc. „Jsem ráda, že tato spolupráce funguje a že členové našeho studia mají možnost účinkovat společně se sólisty baletního souboru. Pro děti to vždy znamená velký zážitek, umělecky je to posouvá dál a motivuje k lepším výkonům,“ nastínila pozitiva oboustranné spolupráce vedoucí Baletního studia Jitka Weiermüllerová. Diváci prožijí společně s umělci baletního souboru a dětmi studia velkolepou taneční show s vynikajícími výkony. To vše s překrásnými písněmi mistra Karla Gotta. Zpěváka s bezpečnou, neselhávající technikou, se spontánní muzikálností a stylovou pružností. Během večera zazní známé i ty méně známé Gottovy písně. Návštěvníci se tak mohou těšit na šlágry typu Přijela pouť, Kávu si osladím, So Far, Pretty Woman a Lady Carneval, která byla dokonce nazpívána ve více než třiceti jazycích celého světa. Velká část večera bude patřit jeho rokenrolovým a jazzovým nahrávkám. Nemalý prostor je věnován i skladbám klasickým. Zazní například u nás dosud nevydaná píseň s hudebním motivem Čajkovského Labutího jezera.
„Připravili jsme další netradiční titul mimo předplatné, který se řadí k novým hudebním žánrům. Pracovat s dětmi je pro mě vždy inspirující, radostná je především jejich hravost, která dodává představení lehkost,“ uvedl šéf baletního souboru a umělecký náměstek Robert Balogh, který se ujal choreografie i režie. Ke spolupráci si přizval výtvarnici kostýmů Marcelu Grmelovou a výtvarníka scény Eduarda Přikryla.
Obsazení
Přijela pouť
Sbor baletu
Paganini
Lena Iliina, Ján Kočík
Kávu si osladím
Renáta Mrózková, Tomáš Derka, Marek Kocák, Tomáš Kubinec, Dmitrij Savakov, Andrej Šarajev
C´est la vie
Lucie Martináková, Ivo Jambor
Když jsem já byl tenkrát kluk
Jan Seitl
Krev toulavá
Lucie Rojková, Michal Kováč
So Far
Michal Priessnitz a děti baletního studia
Včelka Mája
Klaudie Lakomá, Sabina Krestinová, Viktorie Zavřelová, Marek Pospíšil, Dominik Zavřel a děti baletního studia
Rock´n´roll party
Sbor baletu
Rock´n´roll party v noci
Sbor baletu
Pretty Woman
Andrea Hrbková, Mikina Kawamura, Ján Kočík, Michal Priessnitz, Dmitrij Savakov, Andrej Šarajev, Radek Vojtěch
Jako James Bond
Lucie Martináková, Michaela Tsepeleva, Sylva Soldatenkova, Ivo Jambor
Lady Carneval
Sbor baletu
2. jednání
Labutí jezero
Sbor baletu
Pojď, půjdem spát do pohádky
Lena Iliina, Ivo Jambor, Andrea Hrbková, Jan Seitl
Sólo pro motýla
Aya Shinoda
V příštím životě
Mikina Kawamura, Michal Priessnitz
Já býval jsem Tvůj
Andrea Hrbková, Jan Seitl
Adagio
Lena Iliina, Ema Krajčířová, Lucie Martináková, Dita Salayová, Michaela Tsepeleva, Mikina Kawamura
Já se tiše odporoučím
Renáta Mrózková a sbor baletu
Don´t be that way
Tereza Bělinová, Viktorie Štverková
Víc než lásku Ti nemohu dát
Petra Glacová, Kateřina Iranová, Lena Kuzněcovová, Lucie Roháčková, Dita Salayová, Irena Švédová
Já žil jsem jak žil
Renáta Mrózková, Dmitrij Savakov a sbor baletu
Meckie Messer
Renáta Mrózková, Sylva Soldatenkova, Ján Kočík / Dmitrij Savakov
Lady a tramp
Renáta Mrózková, Sylva Soldatenkova
Sing, sing, sing
Sbor baletu
Karel Gott (*14. 7. 1939 v Plzni) je nejvýznamnějším zpěvákem české pop-music, jehož jméno po čtyři desetiletí zdobí přívlastek „Zlatý hlas z Prahy“. Chtěl být malířem, ale nakonec musel odejít do učení (obor elektromontér). Během učňovských let se věnoval své druhé velké lásce – zpěvu. Příležitostně začal vystupovat jako zpěvák a účastnil se mnoha pěveckých soutěží. Upozornil na sebe v roce 1957, tedy v době, kdy u nás ještě doznívala éra uhlazeného swingu. Svým vystoupením zaujal mimo jiné i Karla Krautgartnera, který mu umožnil účinkovat s jeho orchestrem. V témže roce získává první místo v soutěži amatérských zpěváků. V roce 1959 odchází z ČKD a věnuje se profesionálně pouze zpěvu. Na pražské Státní konzervatoři studuje operní zpěv u prof. Karenina. V roce 1962 dostal Karel Gott nabídku angažmá do divadla Semafor. Jeho souhlas znamenal zásadní zlom v kariéře. Již v tomto roce díky duetu s Vlastou Průchovou „Až nám bude dvakrát tolik“ zvítězil v rozhlasové hitparádě. V roce 1963 je jeho píseň „Oči sněhem zaváté“ vyhlášena absolutně největším hitem roku. Karel Gott se poprvé dostává na samotný vrchol, kdy je vyhlášen Zlatým slavíkem. Po odchodu ze Semaforu v roce 1965 zakládá s Jiřím a Ladislavem Štaidlovými vlastní divadelní scénu Apollo. Stává se její hlavní hvězdou až do roku 1967, kdy je divadélko rozpuštěno a Karel Gott odchází na sedm měsíců do Las Vegas.
Koncem 60. let se v pop-music rozšiřuje styl později označovaný jako tzv. střední proud. Karel Gott se vrací z USA jako dokonalý profesionál, který převyšuje své kolegy. Po úspěších v Americe, Kanadě i Evropě začíná jeho jméno zdobit přívlastek „Zlatý hlas z Prahy“. Opět se pouští do nové práce a zpívá jeden hit za druhým – je to doba slavné „Lady Carneval“. Popularita Karla Gotta dosáhla mezinárodního rozměru do té míry, že ji nebylo možné ignorovat ani v době normalizace. Jeho hvězdná kariéra dále pokračuje sbírkou nejvýznamnějších ocenění, zlatých, stříbrných, diamantových a platinových desek i Zlatých slavíků. Vystupuje doma, stejně jako jinde v Evropě, v zámoří i Asii. Poprvé také rozšiřuje svůj repertoár prakticky na všechny žánry – od popu přes lidovky až po klasickou hudbu. Objevuje se i v několika celovečerních filmech.
V polovině 80. let popularita Karla Gotta u nás i v zahraničí dosahuje vrcholu a kulminuje. Těsně před sametovou revolucí v roce 1989 slaví své 50. narozeniny. Již nemá zapotřebí usilovat o první příčky v hitparádách a dává přednost pečlivějšímu a decentnějšímu výběru repertoáru před jednostrannou líbivostí. V roce 1990 ohlásil ukončení své kariéry. Pořádá mamutí turné na rozloučenou v Československu a Německu. Úspěch byl však tak velký, že své rozhodnutí přehodnocuje. I po změně politické situace se popularita Karla Gotta nijak nesnížila. Jeho album "Když muž se ženou snídá" se v roce 1992 stává nejprodávanější deskou roku.
Během 90. let se věnuje také stále více své druhé lásce – malování – a své obrazy vystavuje s mimořádným úspěchem u nás i v zahraničí. V obnovené anketě Zlatého slavíka „Český slavík“ obsazuje v roce 1996 opět s velkým náskokem první pozici, kterou si drží dodnes. Devadesátá léta umělecky završuje koncertem ve Spojených arabských emirátech, Číně a v Carnegie Hall v New Yorku.
Robert Balogh
Choreograf, režisér, šéf baletního souboru Moravského divadla v Olomouci Robert Balogh se narodil 4. 7. 1960 v Nových Zámcích na Slovensku. Po absolutoriu na Vysoké škole múzických umení v Bratislavě obor choreografie a režie baletu odchází do Olomouce, kde působí v letech 1985–1988 jako sólista baletu a choreograf Státního divadla Oldřicha Stibora. V dalších letech působí střídavě v bratislavském i pražském Národním divadle a v plzeňském baletu (od r. 1995 jako šéf souboru). Často spolupracuje s filmem a televizí, jako choreograf se prezentuje v mnoha evropských zemích.
S úspěchem se účastnil několika mezinárodních choreografických soutěží: 1991 Tokio – 3. cena za choreografii Ravelova Smyčcového kvartetu F-dur, 1994 Jackson – zlatá medaile za moderní choreografii (Cítím se fajn). S Českou televizí natočil mimo jiné i Neklidné vidiny na hudební koláž ze skladeb K. Jarreta a G. B. Pergolesiho, které získaly jednu z cen Video Dance 1995 v Paříži.
Pro Roberta Balogha je typické užívání hudebních koláží, které si velmi často sám připravuje, obvykle bývá i autorem libreta a režisérem. Z jeho choreografií můžeme uvést Roční doby na hudbu P. I. Čajkovského, Stravinského Ptáka Ohniváka, Adagietto z V. symfonie Gustava Mahlera, Čtyři poslední písně Richarda Strausse, Dům Bernardy Alby, Lux et Requiem – Extáze ducha (W. A. Mozart), Catulli Carmina (C. Orff), Dámu s kaméliemi (G. Verdi, L. Simon), Romea a Julii, Casanovu a další. V posledních letech inscenoval v Moravském divadle taneční baladu Madama Butterfly (G. Puccini, 2002), IX. symfonii „Z Nového světa“ (A. Dvořák, 2004), taneční drama Carmen (G. Bizet a P. de Lucia, 2005), tanečně-vokální dvojvečer Requiem (G. Fauré) a Carmina burana (C. Orff), Queen (2007), Macbeth (2009). Robert Balogh spolupracuje s baletním studiem při Moravském divadle. Pro děti vytvořil balety Andersen (O. Nedbal, 2005), Broučci (T. Frešo, 2006), Simba (2009) a biblický příběh Mojžíš – Příběh o princi egyptském (2010).
| Poslední úprava: 24. září 2010 (pá)