Poděbrady chtějí zpět ztracenou krásu
Štěrkopískové jezero v katastrálním území Horka nad Moravou, cca 5 kilometrů od města Olomouce. Tolik strohá úřední řeč. Místo, kam už od šedesátých let jezdily tisíce Olomoučanů, kde se mnohé děti naučily plavat, kde si pracující za socialismu alespoň trochu vynahrazovali sotva dostupnou rekreaci u moře, místo, kde se Hanáci poprvé koupali na nudistické pláži… To vše a mnoho dalšího, podle osobních vzpomínek a zážitků, znamenají Poděbrady pro obyvatele Olomouce.
Léta ovšem sledovali Olomoučané postupný úpadek a chátrání někdejší atrakce. Nyní se ale zdá, že se konečně obrátí situace dobrým směrem a Poděbrady budou opět příjemným místem pro lidi, kterým vyhovuje koupání a odpočinek v ryze přírodním prostředí.
Kdo se vlastně má o koupaliště starat?
Areál Poděbrad chátral postupně během devadesátých let. Velmi mu ublížily povodně z roku 1997, kdy výrazně stoupla hladina jezera a na zatopené pláže se pak už takřka nikdo z rekreantů neměl chuť vracet. Poté už byl celkový úpadek viditelný na první pohled.
Problém spočíval dlouho také v tom, že nebylo jasné, kdo by se vlastně měl o jezero a také restauraci a další zázemí starat. V několika posledních letech se sice obnovily snahy o zpříjemnění areálu, když návštěvníci mohli využít alespoň pár pláží s posekanou trávou, a díky snaze nového majitele a finančním příspěvkům ze strany města Olomouce i čisté cesty a odpadkových košů. Nicméně v okolí jezera byly dál patrné velké problémy. Majitelem velké části pozemků kolem jezera i přilehlého parkoviště se sice stal soukromník Vlastimil Sedláček, další pozemky ale patřily a patří Správě Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a samotný objekt restaurace pak zůstával v majetku státu. A právě převod zničené ruiny restaurace z majetku státu do rukou soukromníka trval velmi dlouho a bránil jakýmkoliv dalším krokům. Byrokratická mašinérie v tomto případě dala pocítit svou skoro neomezenou moc. Povedlo se to vyřešit také díky intervencím olomouckého primátora Martina Novotného až letos na přelomu dubna a května.
Restaurace potěší každého
Po dvou letech, kdy se tedy muselo čekat na zdlouhavé vyřešení majetkoprávních vztahů, se Vlastimilu Sedláčkovi, novému majiteli budovy restaurace, podařilo během května téměř nevídané. Restaurace doslova povstává z ruin k novému životu. „Zlikvidovali jsme kolem všechny náletové rostliny, udělali novou střechu, elektroinstalaci a vodoinstalaci, zrekonstruovali jsme sociální zařízení a teď se bude vevnitř pokládat palubková podlaha. Celý měsíc jsme se nezastavili, ale spousta práce je ještě před námi,“ uvedl majitel Vlastimil Sedláček při květnové tiskové konferenci přímo v prostorách před restaurací. „Rád bych proto moc poděkoval panu primátorovi za pomoc a podporu při vleklých jednáních s dotčenými ministerstvy,“ projevil vděčnost majitel.
Ačkoli Poděbrady nejsou na katastrálním území města Olomouce, i přesto odbor životního prostředí každoročně přispívá částkou 100 tisíc korun na údržbu areálu. V případě potřeby je město připraveno panu Sedláčkovi pomoci i s jinými drobnějšími záležitostmi. „Aby byly Poděbrady pro lidi lákavé, je i v zájmu města. Jezdí sem spousta Olomoučanů, proto samozřejmě vítáme, že se pan Sedláček rozhodl to tu zvelebit. Letos bude první sezona, taková zkouška, tak uvidíme, jak to dopadne. Ale jsem přesvědčený, že je restaurace v dobrých rukou,“ komentoval situaci primátor.
Zmínka o katastru není náhodná. Poděbrady totiž leží na katastru Horky nad Moravou; koupat se sem ale vždy jezdili lidé z Olomouce, Horky a třeba i z blízkého Křelova. „Nemělo by se rozlišovat, na čím katastru to leží,“ myslí si Vlastimil Sedláček a jako doklad toho, že podle něj pomáhá každý, jak může, uvádí nedávnou opravu nepříjemných výtluků na příjezdové silnici k parkovišti. Na tu mu přispěla obec Křelov.
Další plány jsou jasné
Během několika dní by se měla restaurace otevřít. V příjemném interiéru, stylizovaném jako paluba lodi s výhledem na jezero, ovšem možná nejprve budou dostávat hosté pivo a další nápoje do kelímku. „Máme zatím problémy s vodou ve studni pod restaurací. Jsou v ní totiž bakterie. Dokud se nám to nepodaří vyřešit pomocí úpravny vody, musí být lidé připravení na to, že asi budou dostávat pivo, limo a kávu do kelímků,“ vysvětlil Sedláček.
V přízemní části objektu budou také sprchy, převlékárny, a dokonce i malý obchod pro rybáře. Následně by chtěl Vlastimil Sedláček na malé pláži u restaurace vybudovat také dětskou klouzačku přímo do vody. V další fázi by se nový majitel restaurace rád pustil do proměny nynější nevábně vyhlížející terasy. „Pracujeme na první třetině terasy, vyměňujeme v té části dlažbu. Střechu zatím ale necháváme tak, jak je, protože v budoucnu bychom tento prostor rádi upravili na takovou zimní zahradu, kde by se dalo sedět i mimo letní sezonu. Mohla by tu třeba probíhat ekologická výuka,“ představuje plány.
A co příroda?
Mají být Poděbrady rekreační oblastí, nebo nedotčenou přírodní oázou? Areál, byť vlastně vznikl až díky lidské činnosti, tedy těžbě štěrkopísku, je součástí Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Po celou dobu se tedy musí každý zájemce o podnikání vyrovnat s mnoha omezeními z toho plynoucími. „Musíme se nějak dohodnout. Je tu samozřejmě příroda a je tu také člověk. Já určitě nechci dělat nic, co by mělo přírodu rušit, neplánujeme tady žádné noční diskotéky nebo jiné hlasité party,“ vysvětluje majitel restaurace s tím, že nechce dělat z Poděbrad aquapark či rušné letovisko u moře.
Takový přístup kladně hodnotí i Michal Servus, vedoucí Správy CHKO Litovelské Pomoraví: „Optimální režim je takový, že zde bude zázemí pro návštěvníky, bude to místo, kde si lidé odpočinou, přijdou na procházku nebo se vykoupat, ale do přírodního prostředí. Nechtěli bychom hromadné zábavné akce a hlasité produkce.“
I podle ochránce přírody je dobře, že se obnovuje restaurace a zázemí pro návštěvníky. „Už jsou to dva roky, co se celá tato záležitost začala řešit, a my jsme rádi, že se to konečně podařilo uvést do pohybu. Naše představa od začátku byla vybudovat zde přírodní koupaliště se zázemím. Přírodní koupaliště jsme měli, teď budeme mít i to zázemí,“ říká Michal Servus. Restaurace by podle něj měla mít charakter klidného zařízení kavárenského typu.
Další věcí, v níž se občas ochránci přírody rozcházejí s návštěvníky, je stav vody v jezeře. Voda je sice čistá, což potvrzují i dlouhodobá a měření hygieniků, koupajícím se lidem ale často vadí množství řas. „Slunění je tady fajn, do vody bych ale nelezla, chtělo by to vyčistit,“ říká třeba jednadvacetileté Eva z Horky, která na Poděbrady často jezdívá. „U vstupu do vody se řasy mohou odstranit, celkově ale musí v jezeře zůstat. Bez nich by došlo k rozkolísání živinového systému a v jezeře by se mohly třeba začít množit sinice,“ vysvětluje vedoucí Správy CHKO a připomíná Plumlov, kde řasy nejsou, zato kvůli sinicím se tam vůbec nedá koupat.
Jezdily sem celé generace
Proč vlastně Vlastimil Sedláček usiluje o obnovení restaurace a provoz pláží, když jej to zatím stálo jen úsilí a peníze a sotva se mu něco z toho rychle vrátí? „Chodil jsem sem už jako dítě, zažil jsem tady spoustu věcí,“ vzpomíná podnikatel. „Pamatuju i to, jak na Poděbradech probíhaly závody kluzáků, vzpomínám na časy, kdy sem jezdilo tolik lidí, že bývala zastávka linkového autobusu přímo na parkovišti u jezera.“
Zastávka MHD se sem asi jen tak nevrátí, nicméně návštěvníci by se jistě vrátit mohli. Jen co se vrátí alespoň z části někdejší lesk celého, kdysi slavného areálu.
Autor: Mgr. Michal Folta | Poslední úprava: 20. června 2010 (ne)