JAK UNIKÁT VYPADÁ
Monstrance je tvořena osmilistou nohou, vždy střídavě s menšími a většími polokruhy po bocích zdobenými jemně propracovaným filigránem, z níž vyrůstá osmiboký dřík ukončený nodem v podobě kaple se dvěma otevřenými kruhovými kružbami a dále vrcholovou kružbou s rotujícími plaménky. Zvlněný stylizovaný akant nese tabernákl, po stranách se složitou gotickou architekturou se soustavou jemně propracovaných opěráků, fiál, oblouků s kraby a okny s čtyřlistými kružbami. Schránka s lunulou, krytá vejčitým okénkem s brusem na hranách po obvodu, je ve vrcholu zdobena kraby. Mezi opěrnými pilíři jsou umístěny jemně propracované figury – nalevo sv. Barbory, napravo Panny Marie s dítětem. Nad prosklenou schránkou pro hostii se sklání polopostava anděla hrajícího na píšťalu. Monstrance vrcholí fiálou provázenou na hranách kraby s kytkou ve vrcholu.
Původ monstrance objasnila pečeť
Vznik monstrance, která je dnes součástí mobiliáře kostela sv. Michala, klášterního chrámu olomouckých dominikánů, má velmi zajímavou historii. Její původ a doba vzniku byla odbornou literaturou zahraniční i naší kladena k roku 1480. Byla povětšinou spojována s osobou proslulého zlatníka a mědirytce Václava z Olomouce. Pro určení přesnější datace jejího vzniku nás přivedla drobná tepaná značka položená na gotický štít, takzvaná měšťanská merka, jakýsi erb nešlechtických osob, byť mnohdy neobyčejně zámožných a pocházejících z patricijských rodin, umístěná na osmilisté noze monstrance. Bližší určení této záhadné značky, následně jejího nositele, a tím i donátora takzvané „Michalské monstrance,“ doby jejího vzniku a především kostela, ke kterému přináležela, přinesla další archivní práce. Shodná značka – merka – byla objevena na pečeti listiny ze 13. července 1438, kterou zakládala Anna, vdova po Paulu Czetlovi, nadaci pro oltář sv. Vavřince v kapli sv. Tří králů v dnes již neexistujícím kostele Panny Marie na Předhradí (původně v místech dnešní okresní knihovny). Z těchto faktů vyplynulo, že donátorem, objednatelem monstrance, byl Paul Czetl z Olomouce.
Kdo to však byl a jakou roli hrál v Olomouci v období středověku? Opět nám informace poskytnou archivní záznamy. Tady se z městských knih dozvídáme, že byl významným a váženým olomouckým občanem a v letech 1411 až 1418 dokonce radním. Byl podruhé ženatý s Annou, přičemž z prvního manželství měl dceru Kláru, řeholnici kláštera klarisek u sv. Kláry. Jeho bratrem byl další z významných olomouckých měšťanů – Michael. I on byl velmi aktivní v olomoucké městské radě a v letech 1429–1430 vykonával dokonce funkci purkmistra. Dále víme, že dne 26. května 1438 byl již Paul Czetl mrtev. V městských knihách je pro toto datum uvedeno: „…jelikož se ztratila závěť Paula Czetla opatřená městskou pečetí, byli v případě jeho dědictví vyslechnuti svědci Mikuláš z Nemilan, Petrlin Hufnagl, Sigmund kožešník a Ondřej z Nemilan“. Z výpovědi svědků dále vyplývá, že „…Paul Czetl odkázal dar k oltáři Tří králů v kostele Panny Marie na Předhradí, 200 hřiven dceři Kláře…“ Právě první informace o daru pro kostel Panny Marie na Předhradí byla pro další identifikaci původního místa uložení monstrance zásadní. Další informace, potvrzující hypotézu o době vzniku monstrance z dědictví Paula Czetla a jejího uložení u jiného kostela, než je v současnosti farnost sv. Michala, vyplývá ze zápisu v olomouckých městských knihách, datovaných dnem 18. května 1438. Uvádí se zde, že „…Anna, vdova po Paulu Czetlovi, založila z jeho jmění oltář Všech svatých v nové kapli v kostele Panny Marie na Předhradí, s fundací 8 hřiven ročního platu pro kostel a oltářníka tohoto oltáře, a stanovila z toho vyplývající povinnost, že patronát nad oltářem bude náležet Czetlově dceři Kláře a po její případné smrti vdově po bratru Paula Czeltla Michalovi a v případě její smrti Paulu Guntherovi a dále městské radě…“ Stejného dne potvrdila vdova po Paulu Czetlovi další z odkazů dědictví po svém zemřelém muži a to „…založení fundace 8 hřiven k oltáři sv. Barbory, v nové kapli kostela Panny Marie na Předhradí, ze jmění Paula Czetla, s fundací 4 hřiven ročního platu. Částku 1 hřivny ročního platu rovněž odkázala faráři tohoto kostela…“
Na počátku byl zbouraný kostel
Kostel Panny Marie na Předhradí, tak často uváděný a zároveň citovaný v městských knihách či listinách, týkající se rodiny Czetlovy, stával na dnešním náměstí Republiky, průčelím otočený proti dnes již rovněž zmizelé Nové bráně, v prostoru, kde ve druhé polovině 19. století byla zřízena budova okresního hejtmanství. Za josefínských reforem byl kostel roku 1784 zrušen a roku 1839 zbourán. Kostel se nacházel, jak již vyplývá ze samotného názvu, mimo obvod vlastního královského města, na takzvaném Předhradí. Z pramenů víme, že zde ve středověku stávaly na Předhradí kostely dva – stará velkofarní rotunda sv. Petra, v místech dnešní budovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého, a námi již mnohokráte zmíněný kostel Panny Marie. Počátky kostela, nazvaného také „Matky Boží“, bývají v literatuře kladeny před rok 1213, kdy byl již farním kostelem.
Významným archivním pramenem, který již naprosto přesně definuje původ takzvané „Michalské monstrance“, se nachází v “Popisu královského hlavního města Olomouce“, sepsaného Florianem Josefem Louckým v roce 1746. Uvádí se zde: „… druhý farní kostel, zvaný u Panny Marie, stojí na Předhradí neboli na Starém městě, nedaleko Nové věže, mezi klášterem kartuziánů a prvním kanovnickým domem. Na tomto místě stával předtím malý kostelík, stejného zasvěcení, místo nějž zbudoval roku 1227 olomoucký fojt Jindřich nynější kostel. V něm se nachází pracně zhotovená a výjimečná kazatelna z roku 1614. V tamní kapli sv. Vavřince je uloženo tělo mučedníka Jana Sarkandra, pocházejícího ze Skočova ve Slezsku, někdejšího faráře v Holešově, který je považován za svatého…fara stojí vedle kněžiště kostela…“ Originál popisu Louckého rukopisu rovněž obsahuje zápis psaný neznámým autorem, vlepený do rukopisu. Pro definitivní určení místa gotické monstrance má mimořádný a zásadní význam. Stojí zde „…dne 31. prosince 1784 o půl páté hodině odpolední byla Nejsvětější svátost (monstrance, pozn. autora) přenesena z kostela Panny Marie do dominikánského kostela (kostel sv. Michala, pozn. autora). Arciděkan hrabě Vetter z Lilií nesl monstranci. Slavnostní a početný průvod prošel Ostružnickou ulicí, Ztracenou ulicí, Dolním náměstím a Panskou ulicí nahoru k dominikánům. Fara při kostele Panny Marie byla zrušena a kostel byl určen jako vojenské skladiště. Průvod vyvolal v lidech pláč. Tělo blahoslaveného Jana Sarkandra bylo přeneseno do takzvané mučírny…“ (dnes Sarkandrova kaple vedle Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty UP Olomouc, pozn. autora).
Dnes je součástí Arcidiecézního muzea
Původně monstrance kostela Panny Marie na Předhradí, ke kterému byla rodina Paula Czetla úzce vázána a z jehož peněz byla tato významná památka rovněž vyrobena někdy v třicátých letech 15. století, nalezla následně nové důstojné místo v kostele sv. Michala v Olomouci Na hradě, jak často slovně tuto lokalitu nazýváme. V současnosti je možné tento skvost moravského zlatnického umění období pozdní gotiky zhlédnout vedle dalších skvostů v Arcidiecézním muzeu v Olomouci a při její prohlídce snad vzpomeneme na její pohnuté okamžiky, spojené i s osobou jejího objednatel, Paula Czetla.
Autor textu: PhDr. Karel Žurek