Podle vedení města přinesl průzkum řadu zajímavých zjištění. K jeho výsledkům hodlá radnice přihlížet například při sestavování rozpočtu a řazení priorit. „Především jsme se dozvěděli, jaký pohled na věci, na které má nějaký pohled politická reprezentace, mají občané města. Zejména to bylo pro nás přínosné z hlediska řazení priorit,“ komentuje průzkum primátor města Martin Novotný. „Politická reprezentace může vidět priority v nějakých velkých strategických projektech o objemu stovek milionů korun, ale právě proto je pro nás určitě zajímavé, že lidé nejvíce prožívají konkrétní detailní stav komunikací, zejména chodníků v jejich okolí. Důraz, který na tyto problémy budeme klást, bude proto větší,“ dodává primátor. Kromě vztahu k nově připravovanému územnímu plánu zajímaly radnici názory občanů na konkrétní rozvojové nebo ochranné projekty, které se ve městě chystají – názor na protipovodňová opatření a ochotu trpět v průběhu výstavby, názor na novou tramvajovou trať či na revitalizaci Mila.
Dotazníky vyplnilo tisíc Olomoučanů
Průzkum veřejného mínění prováděla společnost SocioFactor, s.r.o., během letošního června a července. Reprezentativní vzorek tisíce respondentů starších 15 let s trvalým bydlištěm v Olomouci vyplnil dotazník čítající 44 otázek. Respondenti byli vybráni prostřednictvím tzv. kvótního výběru. Kvótní kritéria byla čtyři: pohlaví, věk, vzdělání a místo trvalého bydliště (městská část).
Nejstarší občan, který odpověděl na otázky v dotazníku, se narodil v roce 1913. Naopak nejmladší respondenti se narodili v roce 1994. Průměrný věk respondentů je 44 let. Nejvíce respondentů, tj. téměř polovina osob (49,7 %), nedosáhla vzdělání s maturitou. Do této kategorie patří osoby s neukončeným základním a základním vzděláním, dále osoby vyučené a osoby se středním odborným vzděláním bez maturity. Středoškolské vzdělání s maturitou získala téměř třetina respondentů (32 %). Téměř pětina respondentů ukončila vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání (18,3 %). Celkem se jednalo o 26 městských částí, v nichž byli respondenti oslovováni.
Největší problémy: bezpečnost a doprava
Průzkum se zaměřil na nejrůznější oblasti života ve městě. V jedné z otázek měli občané ohodnotit každou z nich podle toho, jak moc by se měla zlepšit. Největší potřebu zlepšení pociťují Olomoučané v těchto šesti oblastech: bezpečnost (52 %), doprava (45,7 %), bydlení (43,1%), životní prostředí (40,6 %), zdravotnictví (38,8 %) a sociální služby (34,3 %). Předkládaný výzkum neanalyzoval jmenované oblasti do detailů, proto je možné se pouze dohadovat o důvodech poměrně vysokých bezpečnostních obav občanů. Téma bezpečnosti mají častěji potřebu řešit starší občané.
Na druhém místě nalézáme s více než šestiprocentním rozdílem oblast dopravy. Čím blíže k centru lidé bydlí, tím méně vnímají oblast dopravy jako problematickou. Za hodnou pozornosti města ji vidí více než polovina občanů žijících v okrajových částech města, menší polovina občanů žijících v přilehlých částech města a pouze necelá pětina občanů žijících v centru.
Priority respondentů týkající se dopravy ve městě se vztahují zejména ke třem tématům. Téměř polovinu dotázaných trápí nedostatek parkovacích míst v centru města (46,6 %), více než dvě pětiny také požadují řešení v oblasti nadměrného automobilového provozu (42,1 %) a téměř dvě pětiny by byly rády (37,8 %), kdyby se město věnovalo stavu městských komunikací.
Jednou z otázek mapujících názory občanů na aktuální téma byl dotaz na zavedení tramvajové linky do městských čtvrtí Nové Sady a Povel. Možnost nové dopravní linky se přitom netýká pouze občanů, kteří v této oblasti bydlí, ale také těch, kteří do ní z různých důvodů dojíždí.
Mnozí respondenti navíc otázku vnímali jako výraz solidarity s ostatními obyvateli města. Téměř polovina dotázaných (48,6%) odpověděla, že s tímto návrhem určitě souhlasí. Téměř čtvrtina respondentů s návrhem spíše souhlasí (23,6 %). Celkově tedy návrh podporuje 72,2 % respondentů.
Výškové budovy by občanům ve městě nevadily
K prioritám bydlení ve městě patří především řešení příliš husté zástavby (46,7 %). Na druhém místě se v pomyslném žebříčku umístila nedostatečná regenerace sídlišť (40,5 %). Více než čtvrtina obyvatel se domnívá, že by město mělo řešit také nedostatečnou nabídku bydlení (27,9 %). Případná výstavba výškových budov v budoucnosti, zejména v takovém městě, jakým je Olomouc, patří k těm nejrozporuplnějším otázkám. Podle názoru více než dvou pětin občanů by ve městě výškové budovy stát neměly (40,4 %). Ostatním, tj. téměř polovině, by výstavba nepřekážela (49,2 %), ale pouze desetina občanů by umožnila jejich výstavbu kdekoliv ve městě (10,4 %).
Ke kvalitě života bezesporu patří možnosti trávení volného času ve městě. Největší podpora patří souvisejícímu zázemí – veřejnému WC, které požaduje více než polovina respondentů (51,1 %). Kromě toho občané doporučili zaměřit pozornost města směrem k dalším třem hlavním oblastem – k relaxačním zónám, parkům a zeleni (43,7 %), cyklostezkám (39 %) a dětským hřištím (38,4 %). Město a jeho blízké okolí neskýtá příliš možností přírodního koupání. Rozšíření možností by v okolí Olomouce určitě přivítaly čtyři pětiny respondentů (81 %). Ti, kteří s rozšířením možností přírodního koupání souhlasí, by v nabídce služeb přírodního koupaliště nejraději viděli stánkové občerstvení (53,7 %), dětské prolézačky (51,9 %) a plážové (44 %) a vodní (42,5 %) sporty.
Jaké zázemí by měly nabízet městské parky? Již podruhé se na prvním místě objevuje veřejné WC, které by v parcích chtěla více než polovina respondentů (55,8 %). Více než dvě pětiny dotázaných by v parcích uvítaly místa k posezení - pro piknik apod. (43,4 %), lavičky (41,9 %) a dětská hřiště (40,8 %). Kolem třetiny dotázaných by v parcích podpořilo vytvoření prostoru pro konání kulturních akcí (34,3 %) a možnost občerstvení (33,9 %). Kolem čtvrtiny osob by do parků umístilo odpadkové koše (29,6 %), koše pro psí exkrementy (26,9 %) a sportoviště (22,7 %).
Brownfields a protipovodňová opatření
Podle názoru téměř dvou pětin respondentů by město mělo finančně podporovat využití opuštěných areálů (Milo, kasárna). Polovina respondentů souhlasí s využitím objektů pro bydlení (50,1 %). Jen o něco málo méně je těch, kteří by rádi proměnili areály ve prospěch volnočasových a sportovních aktivit (44,9 %). Kolem čtvrtiny respondentů by podpořilo malé a střední podnikání (29,4 %) a vybudovalo parkoviště (26,6 %).
Vybudování protipovodňových staveb v centru města i za cenu dočasných negativních dopadů má mezi občany velkou podporu – celkem má výstavba podporu více než čtyř pětin respondentů (85,5 %).
Olomoučané mají své město rádi
Vztah občanů k městu je velmi kladný. Své město má velmi ráda bez jakýchkoliv výhrad téměř polovina dotázaných (47,3 %). Další téměř polovina obyvatel má své město velmi ráda s občasnými výhradami (48,9 %). K městu nechová žádný osobní vztah 3,3 % respondentů a 0,5 % uvedlo, že nemá město rádo a má k němu řadu výhrad.
Nad možností odchodu z města jinam neuvažují vůbec více než dvě třetiny občanů (66,5 %). Méně než pětina dotázaných nad odchodem uvažuje, ale odkládá ho na pozdější dobu (16,7 %). 1,7 % respondentů nad odchodem uvažuje a také chce v nejbližší době z města odejít jinam. Více než desetina občanů o této možnosti ani neuvažovala (10,4 %) a téměř pět procent uvedlo, že neví (4,7 %). Zajímavou, ale asi ne překvapující informací je skutečnost, že o možnosti odchodu z Olomouce uvažují výrazněji mladší respondenti. Mezi nejčastějšími motivačními faktory, které mohou vést k přestěhování jinam, patří zejména odchod do většího města za většími možnostmi, za vzrušivějším životem, dále odchody za pracovními nabídkami, za získáním zkušeností, za možností bydlení, výstavby rodinného domu, u seniorů přestěhování za dětmi či na venkov, ale i opačně dětí za rodiči, v dalších případech za vyšší životní úrovní, za partnery, studiem či přírodou.
Obecně jsou, co se týká vyhlídek města do budoucna, olomoučtí občané optimisty. Podle téměř poloviny respondentů čekají město do budoucna dobré perspektivy rozvoje (48,6 %). Více než dvě pětiny dotázaných se domnívají, že perspektivy rozvoje budou spíše dobré (42,2 %). Celkem je tedy optimisticky naladěno více než devadesát procent dotázaných (90,8 %).
Primátor: Překvapila nás solidarita občanů
Jak už bylo řečeno, hodlá radnice k výsledkům průzkumu přihlížet například při sestavování rozpočtu. Některá zjištění nebyla pro politiky překvapivá, velmi důležité je ale pro ně řazení priorit. „V pozitivním smyslu nás pak překvapila ochota lidí uvědomit si význam protipovodňových opatření, a to nejen těch, kterých se dotýkají, ale všech obyvatel města Olomouce, přestože žijí ve vyvýšených polohách, a ta rizika se jich přímo netýkají. A třeba také solidarita zbytku obyvatel Olomouce s tím, že budou muset být vynaloženy náklady na obsluhu sídlišť. Souhlasili s tím všichni, nejen ti, co na těch sídlištích žijí,“ podotkl primátor Martin Novotný.
Život ve městě ovlivní nový územní plán
Hlavním motivem, proč si radnice nechala průzkum veřejného mínění zpracovat, byla příprava nového územního plánu města Olomouce, do níž chce město co nejvíce zapojit širokou veřejnost. Sociologický průzkum je tak součástí komunikační strategie a jeho výsledky se promítnou mimo jiné také do chystaného dokumentu.
Jeho příprava je momentálně ve fázi, kdy město vybralo zpracovatelskou firmu, která strategický dokument vytvoří. Brněnská firma Knesl + Kynčl architekti chce především napravit dědictví poválečného vývoje města, zbavit se jednoúčelových ploch či lépe využít potenciálu historických parků a řek. Hlavní mo o renomovaných architektů, kteří obstáli v náročné konkurenci dalších čtyř uchazečů o tuto zakázku, zní: „Územní plán má rozvoj města podněcovat, ne být jeho překážkou.“
Architekti: Nesnažme se z města udělat vesnici
Společnost Knesl + Kynčl architekti vybrala v rámci výběrového řízení Rada města Olomouce na konci června letošního roku. Radní oslovil především způsob řešení zakázky a také to, že firma má řadu zkušeností s obdobnými pracemi na území města Olomouce. Základní principy jejího přístupu k tvorbě nového územního plánu Olomouce lze rozdělit do pěti hlavních témat.
První z nich řeší otázku, kam by se mohlo město Olomouc dále rozvíjet. Na to mají architekti jednoznačnou odpověď: „Hranice města už byla definována v osmnáctém a devatenáctém století systémem fortové pevnosti, jejíž úlohu, coby limitu rozvoje a expanze, dnes převzal systém rychlostních komunikací. Hlavním urbanistickým tématem dneška je tak zahušťování stávající struktury, které umožňuje využívání předností města – dobrou pěší mobilitu, rozvoj sousedství a bezpečnost,“ říká Jiří Knesl a dodává: „Město je nejúspěšnější lidská strategie obývání krajiny, nesnažme se z něj udělat vesnici.“
Sídliště jsou pouhé noclehárny
Dalším velkým tématem je snaha o napravení dědictví druhé poloviny dvacátého století, které z města udělalo soubor monofunkčních struktur a v podstatě rozbilo fenomén městského života. „V té době se začalo město dělit na místa pro bydlení, práci a volný čas. Vznikající panelová sídliště degradovala části města na noclehárny, víceméně bez dalšího zázemí, podobně výrobní a průmyslové areály uzavírají a zneprůchodňují značnou část města. To je nutné odstranit a vrátit se k původním polyfunkčním strukturám, kdy bylo město přirozeně promíšené – bydlelo se zde, pracovalo i chodilo za zábavou,“ vysvětluje jeho kolega Jakub Kynčl.
Neméně důležitým motivem v novém územním plánu by mělo být vzájemné dobré propojení mezi historicky silným centrem a nově vytvořenými subcentry, která by neměla historickému jádru konkurovat, nýbrž jej doplňovat nabídkou každodenních služeb, obchodů a veřejného vybavení.
Řeky jsou pro život města klíčové
Samostatnou vrstvu ve městě představují podle architektů řeky Morava a Bystřice a systém historických parků, které doplňují škálu možných veřejných prostorů. „Zapojení řeky do života města – to je další velký úkol, pro jehož realizaci by měl nový územní plán vytvořit podmínky. Nesmíme ale zapomínat ani na to, že řeka může i ubližovat, proto je třeba zaměřit se také na budování kvalitních a funkčních protipovodňových opatření,“ doplňuje Jiří Knesl.
Posledním z hlavních témat je podle něj definování veřejného a soukromého. „Veřejné by mělo být jasně popsáno a měla by pro ně být stanovena přesná pravidla. Naopak privátní by mělo mít stanoveny pouze mantinely ve vztahu ke svému okolí a v podstatně větší míře by zde měla být ponechána volnost pro přirozený růst a rozvoj města,“ dodává.
Dalšími konkrétními tématy, na které se společnost Knesl + Kynčl architekti při přípravě územního plánu zaměří, bude stabilizace a rozvoj podnikatelského prostředí ve městě (nové definování ploch znehodnocených areálů – brownfields), omezení tranzitní dopravy ve vnitřním městě a individuální dopravy v městském centru nebo sledování koncepce rozvoje městského centra v pásu mezi třídou Svobody a třídou Kosmonautů.
SOCIOLOŽKA: OLOMOUČANÉ JSOU SKUTEČNÝMI PATRIOTY
Na to, jak hodnotí průzkum veřejného mínění z odborného pohledu, jsme se zeptali projektové manažerky Kláry Janouškové ze společnosti SocioFactor, s.r.o., která průzkum zpracovávala. Objevilo se ve výsledcích průzkumu něco, co vás jako socioložku překvapilo?
Nejvíc nás překvapil velmi malý vliv velkého počtu sociodemografických charakteristik respondentů. Čekali jsme, jak bývá v naší práci obvyklé, že například pohlaví, místo trvalého bydliště, typ obydlí, počet dětí v domácnosti, politická orientace a další ovlivní diskutovaná témata. Tyto charakteristiky respondenty v jejich názorech téměř neovlivňují. Statistickým jazykem řečeno, korelace byly slabé a běžným jazykem řečeno, muži i ženy, rodiny i bezdětní, voliči té či oné politické strany se v hodnocení kvality života v Olomouci příliš neliší. Ovšem s jedinou výjimkou, kterou je věk. Jeho vliv je patrný a napovídá o potřebě respektovat a dbát na naplňování potřeb všech věkových skupin a nepodporovat jen vybrané z nich. Co nás překvapilo dál? Ochota respondentů a jejich zájem o průzkum, projevy solidarity občanů ve vztahu k určitým otázkám – například ohledně vybudování tramvajové linky do Neředína, působivá je neobvykle silná identifikace občanů s městem jako celkem.
Pravděpodobně máte s podobnými průzkumy zkušenosti i v jiných městech, je Olomouc v něčem skutečně specifická?
Pokud výsledky porovnáme s jinými průzkumy, jistých specifik si povšimneme. Ve srovnání s některými okolními městy je v Olomouci patrný silnější akcent na oblast bezpečnosti ve městě, pořád je ale pod celostátním průměrem. O něco hůře než například v Jihlavě je vnímána kvalita cest a chodníků ve městě, totéž se týká i stavu ovzduší, nedostatku parkovacích míst v centru a nadměrného automobilového provozu. Ale vztah občanů k městu je zase ve srovnání s Prostějovem nebo Jihlavou nadprůměrně vysoký. Zdejší obyvatelé jsou skutečnými patrioty.
Mohla byste nějak stručně charakterizovat „typického Olomoučana“, který vzešel z vašeho průzkumu – jaké má priority, zájmy, co mu nejvíce vadí?
Něco jako typický občan neexistuje. Ale pokud shrneme výsledky průzkumu, tak můžeme říct, že převážná většina obyvatel města není obeznámena s územním plánem, klade důraz na oblast bezpečnosti a dopravy, je spokojena s estetickou stránkou města. Občany trápí nedostatek parkovacích míst v centru a nadměrný automobilový provoz, stejně jako hustá zástavba a nízká regenerace sídlišť. Většina obyvatel se nebrání výstavbě výškových budov, podporuje protipovodňová opatření, zajímá se o okolní dění a je o něm dobře informována, má velmi kladný vztah ke svému městu a je přesvědčena o jeho perspektivách do budoucnosti.