Stavební odbor informuje
V souvislostí s nárůstem počtu automobilů a se vzrůstající intenzitou dopravy dochází k nárůstu dopravních nehod a z tohoto důvodu ke stále častějším požadavkům občanů na řešení opatření, která zajistí zvýšení bezpečnosti chodců v zastavěném území obcí a měst.
Zejména se jedná o požadavky na zajištění bezpečného přecházení chodců přes průjezdní úseky silnic nebo frekventované místní komunikace s využitím všech možných prvků a způsobů dopravního zklidňování, které mohou mít pozitivní vliv na omezení rychlosti projíždějících vozidel (např. dopravní značení, zpomalovací prahy, zvýšené plochy, apod.)
Tyto požadavky, ať již jsou vznášeny jednotlivými občany, skupinami občanů (obyvatelé ulice, rodiče dětí navštěvujících stejnou školu, komise místních částí) a nebo právnickými osobami (např. základní a mateřské školy), jsou v mnoha případech adresovány příslušným orgánům státní správy jako je zdejší silniční správní úřad pro silnice II. a III. třídy a místní komunikace, které mají dle mylného názoru občanů rozhodující pravomoci, jak realizaci požadovaných opatření prosadit. Skutečnost je však naprosto jiná, neboť z pozice zdejšího správního orgánu, který zároveň stanoví dopravní značení na výše uvedených pozemních komunikacích, nelze realizaci požadovaných opatření vlastníkům pozemních komunikací nařídit, byť by se jednalo o finančně méně nákladné úpravy. Ve velké většině případů se však jedná o finančně nákladné úpravy, které si vyžadují kromě zajištění prostředků na samotnou realizaci akce i další finanční prostředky na zajištění projektové přípravy, což se z hlediska laické veřejnosti může zdát zbytečně komplikované.
Jako příklad bych uvedl velice běžný požadavek občanů na zřízení přechodu pro pěší přes intenzivně zatíženou pozemní komunikaci, který bude vybaven potřebným dopravním značením zajišťujícím přednost chodce na přechodu před projíždějícími vozidly v souladu s ustanovením § 5 písm. h) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Tento požadavek je z hlediska občanů vnímán většinou tak, že v požadovaném místě stačí osadit potřebné svislé dopravní značení a namalovat příčné čáry na vozovce, což může obnášet náklady v řádu tisícovek korun.
Za prvé je v případě podobného požadavku nutné posoudit, zda je v požadovaném místě vůbec vhodné vyznačený přechod pro pěší zřídit s ohledem na intenzitu dopravy na dotčené pozemní komunikaci, nejvyšší dovolenou rychlost (nesmí být vyšší než 50 km/hod) a intenzitu pěšího provozu, která by měla být vyšší než 100 chodců za hodinu. V opačném případě u dopravně velmi zatížených komunikací, kde intenzita pěšího provozu je velmi malá (např. u páru zastávek MHD na okraji obce), příslušné orgány Policie ČR - dopravní inspektoráty nedávají souhlas se zřízením přechodu pro pěší vybaveného dopravním značením a to s ohledem na snížení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. V takovém případě pak lze v požadovaném místě zřídit pouze místo pro přecházení vybavené bezbariérovou úpravou, které však nezakládá přednost chodce před projíždějícími vozidly, neboť zde není osazeno dopravní značení.
V případech, kdy příslušné dotčené orgány státní správy souhlasí se zřízením vyznačeného přechodu pro pěší, musí být především splněno základní kritérium a to, že na obou stranách komunikace musí existovat funkčně vyhovující chodník oddělený od komunikace zvýšenou obrubou (nemůže jít pouze o nezpevněnou krajnici). Tam, kde na jedné straně chodník chybí, je nutné jej v rámci úpravy zřídit a zároveň jej na obou stranách vozovky stavebně upravit do souladu s vyhláškou č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, tj. provést napojení chodníku v místě přechodu v bezbariérové úpravě s vyznačením signálních a varovných pásů pro nevidomé slepeckou dlažbou.
Dále je s ohledem na v současnosti platné předpisy (změna Z2 ČSN 73 6110 - Projektování místních komunikací, TP 145 - Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi) nutné nově navržený přechod vybavit speciálním intenzivním osvětlením odlišného zabarvení než je běžné veřejné osvětlení, které musí být umístěno přímo nad přechodem, a bez kterého by neměl být nový přechod zřízen. V neposlední řadě je nutné rovněž posoudit s ohledem na šířkové parametry vozovky a počet jízdních pruhů v místě přechodu, zda není nutné přechod vybavit středním dělícím ostrůvkem, který zajistí vyšší bezpečnost chodců při přecházení (přechody bez dělícího ostrůvku lze navrhovat max. přes dvoupruhovou komunikaci, kde celková délka přechodu, tj. šířka vozovky, nepřesáhne 7,0 m).
Z výčtu výše uvedených požadavků platných předpisů je zřejmé, že zřízení nového přechodu pro pěší si vyžaduje výrazně vyšší finanční náklady než jen na pouhou instalaci dopravního značení (minimálně provedení stavebních úprav chodníků a osvětlení přechodu), o jejichž vynaložení z prostředků obce mohou rozhodovat pouze příslušné orgány samosprávy obce. Ve většině případů jde tedy o tzv. investiční akce, o jejichž realizaci rozhodují přímo volené orgány obce, tj. rada případně zastupitelstvo, a proto v žádném případě nemohou realizaci podobných opatření zajistit ani ovlivnit orgány státní správy jako je např. zdejší silniční správní úřad.
Dále je nutné si uvědomit, že pro možnost objektivního posouzení všech hledisek, která mohou mít na schválení prvotního požadavku občanů vliv, je nutné mít k dispozici alespoň jednoduchou projektovou dokumentaci zpracovanou specialistou na pozemní komunikace. To se týká v mnoha případech i návrhu pouhého dopravního značení dle požadavku občanů, které může mít širší dopad na organizaci dopravy v oblasti, a které s ohledem na platné předpisy v žádném případě nemůže navrhovat laická veřejnost. Tyto činnosti však rovněž nemohou provádět pracovníci orgánů státní správy jako je zdejší silniční správní úřad, který následně tyto akce povoluje a proto je nutné, aby se občané se svými požadavky na řešení podobných opatření obraceli na příslušné odborné orgány samosprávy MmOl (např. odbor investic MmOl), které sice rovněž nemohou také zpracovat potřebné podklady, ale mohou je po zvážení a posouzení oprávněnosti těchto požadavků zadat u příslušných odborných firem a následně zařadit jejich realizaci do plánu investičních akcí města.
V případě požadavků na řešení změn organizace dopravy na místních komunikacích změnou dopravního značení je rovněž možné, aby se občané obraceli na odbor dopravy MmOl, bez jehož souhlasu s předloženým návrhem není možné nové dopravní značení stanovit. Tento odbor zároveň může posoudit, zda lze z jeho prostředků na správu a údržbu místních komunikací navrhované dopravní značení realizovat.
| Poslední úprava: 9. prosince 2004 (čt)