S nepořízenou odcházejí většinou i ti, kteří chtějí získat byt či pozemek od města. Poptávka v tomto případě několikanásobně převyšuje nabídku a časy, kdy se městské byty prodávaly po stovkách, jsou nenávratně pryč. Jednoduše už není z čeho brát. Přesto znalci realitního trhu tvrdí, že bydlení v Olomouci je dostupné pro drtivou většinu lidí.
Městské pozemky jsou téměř rozebrané
V polovině loňského roku nabídla radnice zájemcům k odprodeji zhruba dvě desítky pozemků určených pro stavbu rodinného domu. Zájem o pozemky v tzv. „kategorii A“ byl podle očekávání obrovský a o každé stavební místo se hlásilo hned několik uchazečů. Přesto jsou některé z nich stále k dispozici – někteří původní zájemci buď ztratili zájem, nebo nesplnili formální požadavky soutěže. „Momentálně je na úřední desce zveřejněn záměr pronajmout a následně odprodat pozemky v lokalitách Holice, Droždín a Lošov. Zájemci mohou podat svoje žádosti nejpozději do 3. března 2008,“ upozornila náměstkyně olomouckého primátora Hana Tesařová.
Šanci získat stavební parcelu mají také společnosti, které hodlají v Olomouci vystavět komplexy bytových nebo rodinných domů. K dispozici je celkem deset lokalit zařazených do „kategorie C“ (Přichystalova – Rybářská, Dolní Úlehla, I. P. Pavlova, Jilemnického, Slavonínská, Andělská, Wolkerova, Okružní, Bacherova a Pod Hřbitovem). „Tyto lokality jsou určeny pro výstavbu ucelených komplexů rodinných nebo bytových domů a budou se odprodávat právnickým osobám, které zabezpečí výstavbu nejenom bytových nebo rodinných domů, ale i potřebné dopravní a technické infrastruktury,“ dodala náměstkyně. Rozhodujícím kritériem pro výběr budoucího majitele přitom není pouze cena, ale také splnění podmínek, které si radnice předem stanovila.
Pravidla brání spekulacím s pozemky
Aby byl prodej pozemků z „kategorie A“ co nejspravedlivější, zvolila radnice obálkovou metodu na výši kupní ceny. Pozemek tedy připadne tomu, kdo za něj nabídne nejvíce peněz. Aby ale této situace nezneužili spekulanti, jimž nejde o výstavbu domů, ale pouze o co největší zisk z „kšeftování“ s těmito pozemky, stanovila si radnice podmínku, že pozemek neprodá hned, ale nejprve jej zájemci pronajme. Teprve po kolaudaci nově vystavěných domů se pozemky odprodají.
Zájemci z řad fyzických osob, kteří se ucházeli o menší parcely pro jeden rodinný dům, navíc museli splnit další podmínku, že nemají rodinný dům na území Olomouce v osobním vlastnictví. Největší zájem byl o parcely ve Slavoníně. Tady se o jeden pozemek ucházelo až dvacet nabídek.
Pozemky zařazené do „kategorie B“ zůstanou prozatím v majetku města a teprve časem se rozhodne, jak s nimi naloží. Některé z nich možná po dalším přezkoumání situace radnice přesune do „kategorie A“, některé do „kategorie C“, určitou část si ale ponechá v rezervě.
PŘEDPOKLÁDANÁ BYTOVÁ VÝSTAVBA V OLOMOUCI
| Lokalita |
Předpokládaný počet
zamýšlených bytů min. – max. |
doba ukončení realizace |
| Pražská západ, gen. Píky - výškový dům |
40 – 60 |
2010 |
| Pražská - západ I. - Norská, gen. Píky tzv. „Pražská brána“ |
268 |
2008 – 2009 |
| Pražská - západ II. - u hřbitova tzv. „Sladké město“ |
100 – 180 |
2009 – 2011 |
| Nová Ulice, Horní lán, výškový dům u Grundfosu |
20 |
2010 |
| Nová Ulice, Horní lán, víceúčelový areál |
25 – 40 |
2010 |
| Pražská východ I, |
400 – 500 |
2009-2011 |
| Pražská východ II, Křelovská |
80 – 170 |
2010-2012 |
| Nová Ulice - Mošnerova ulice tzv. „U pevnůstky“ |
200 – 205 |
06/2009 - 03/2010 |
| Kavaleristů, Křižíkova tzv. Riverhaus |
160 |
11 / 2008 |
| Holice, Boční ul. |
10 – 20 |
2008 |
| Nové sady, tzv. „Novosadský dvůr“ |
36 |
květen 2009 |
| Povel, Slavonínská (regulační plán) |
50 – 100 |
|
| Povel, Slavonínská (Pastviska) |
200 – 540 |
2009 - 2011 |
| Šantovka (areál bývalého závodu Milo) |
300 – 600 |
2009 - 2011 |
| Neředín, Okružní ulice tzv. Na výsluní |
24 |
počátek 2009 |
| Hejčín - lokalita ul J. Glazarové, Mrštíkovo náměstí |
12 |
konec 2009 |
| Nový Svět, Přichystalova ulice |
20 |
11/2008 |
| Hejčín, Jarmily Glazarové |
100 – 150 |
2010 |
| Slavonín, Arbesova ulice |
24 |
2009 |
| součet |
1 505 – 3129 |
|
Městský byt? Běh na dlouhou trať
V rezervě si město hodlá nechat také část nájemních bytů. „Je potřeba mít k dispozici určitý počet bytů pro ty, kteří přijdou do města například za prací, ale nemají peníze nebo ani zájem kupovat si hned byt nebo domek za tři miliony korun. Momentálně vlastní SMOl zhruba 2300 bytů, cílový stav je pod dva tisíce,“ upřesnil Josef Kaštil z olomoucké Správy nemovitostí. Řadu bytů město dokonce ani prodat nemůže – ať už z důvodu státní dotace například na opravy domů, nebo z důvodu veřejného zájmu. Mezi ně patří například domy, v nichž sídlí komise městských částí, kluby pro seniory či prodejny, které chce radnice zachovat.
Volné nájemní byty podle Kaštila v tuto chvíli nejsou. „A pokud jsou, tak se ihned obsazují zájemci, kteří jsou v seznamu čekatelů na byt, tzv. pořadníku.“ Šance na pronájem bytu od města je ale relativně malá. Loni se jich z devíti stovek uchazečů dočkalo jen něco málo přes sedmdesát, včetně těch, kteří byli ochotni a schopni do bydlení vložit své peníze – např. zaplacením dluhu po předchozím nájemci.
Zatímco ještě před několika lety prodávalo město byty po desítkách až stovkách, nyní už řeší jen tzv. zůstatkové byty, jejichž prodej je nějakým způsobem komplikovaný.
Ti, kteří chtějí bydlet ve svém, se tak musejí obrátit na developery a realitní kanceláře. Podle nich je v Olomouci stále bytů dostatek. „Obecně lze konstatovat, že bydlení v Olomouci je dostupné široké vrstvě obyvatelstva. Na realitním trhu zde existuje poměrně široká nabídka nemovitostí v různých standardech a lokalitách. Druhým faktorem dostupnosti bydlení je i to, že současná nabídka hypotečních produktů bank umožňuje řešit vlastní bydlení většiny pracujících obyvatel v produktivním věku. Přibližně platí rovnice, že na jeden milion půjčky připadají měsíční splátky zhruba pět tisíc korun, což není rozhodně příliš,“ říká odborník na reality Marek Novotný.
Sídliště třetího tisíciletí
Přestože město už několik let bytové domy nestaví, rostou nové byty na území Olomouce jako houby po dešti. Na pejorativní nádech, který slovo sídliště získalo kvůli nepříliš dobře urbanisticky řešeným komplexům ze sedmdesátých let, zapomeňte. Novodobá „sídliště“, neboli bytové komplexy, jak se jim v současné době říká, nemají s těmi starými společného vůbec nic. Jedno z největších vyroste brzy v lokalitě Pražská, další pak na Tabulovém vrchu v prostoru bývalých kasáren sovětské armády. V bytovém komplexu Hněvotínská– Okružní momentálně vrcholí poslední velké stavební práce. Několik stovek bytů, které brzy obsadí noví nájemníci, odpovídá všem současným trendům a požadavkům na moderní bydlení. „Od začátku jsme při přípravě projektu kladli důraz na kvalitní zpracování domů a okolního prostředí. Cílem bylo vytvořit obytný park, který nabídne obyvatelům relaxaci a zeleň přímo pod okny. Proto jsme nakonec zvolili variantu většího parku na úkor hustoty zástavby. Zelená plocha v tomto komplexu zabírá 2,7 hektaru,“ upozornil jednatel stavební společnosti Ladislav Opletal. Nejen zeleň je už dnes běžnou součástí bytových komplexů. Dětská hřiště, lavičky, protihlukové bariéry chránící jeho obyvatele před ruchem okolních silnic a především dostatek garáží, kam mohou schovat svá auta, činí z těchto lokalit místo pro skutečně kvalitní bydlení třetího tisíciletí. Pryč jsou doby, kdy veškerou plochu před paneláky zabíral jen beton a zaparkovaná auta. „Vysoké nároky byly kladeny také na vytvoření široké nabídky bytů. Všechny byty v kaskádových domech jsou vybaveny prostornými terasami, orientovanými do klidové zóny parku, součástí dalších domů jsou předzahrádky. Architektonické a dispoziční řešení v současné době vychází ze základního požadavku ochránit obytný soubor s parkem před vlivy provozu z okolních komunikací,“ dodává Opletal.
Nové trendy v bydlení – úsporný dům
Také podle Marka Novotného lidé stále upřednostňují bydlení v bytech. „V posledních měsících však registrujeme silně zvýšený zájem o bydlení v nízkoenergetických rodinných domech. I vzhledem ke stále rostoucím cenám energie začali klienti klást větší důraz na provozní náklady rodinného domu a udržovací náklady,“ tvrdí Novotný. Jako příklad uvádí nízkoenergetický dům s užitnou plochou kolem 95 metrů čtverečných s hodnocením energetické náročnosti třídy A (mimořádně úsporná budova), u kterého vychází tepelná ztráta domu na 5,2 kW a roční spotřeba tepla na vytápění je cca 4 300 kWh/rok, což vyjádřeno penězi jsou roční náklady na topení ve výši cca 8 600 Kč/rok. „Je jen škoda, že nabídka těchto mimořádně úsporných budov je v Olomouci a okolí ojedinělá. Tzv. sendvičové stavby jsou velmi oblíbené v německy mluvících zemích, především v Rakousku. Tam jejich poměr vůči klasickým domům činí 37 %. Tento trend očekáváme v nejbližších pěti až deseti letech i v České republice,“ uzavírá Marek Novotný.