Středomoravská vodárenská informuje o vlivu vstupu do EU
Vstup České republiky do EU mimo jiné vyžaduje uvedení českých právních předpisů do souladu s unijní legislativou. V posledních deseti letech u nás došlo k několika zásadním změnám legislativy, které se promítly mj. do oblasti čistění odpadních vod.
První změnou bylo vydání Nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb., kterým se stanovily ukazatele přípustného stupně znečištění vod. To bylo novelizováno Nařízením vlády č. 185/1996 Sb. a platilo do 31.5.1999. Další změnou bylo vydání Nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanovily ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod a které platilo do 28.2.2003. Poslední změnou pak bylo vydání Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Toto Nařízení vlády slaďuje pravidla pro čištění odpadních vod s požadavky směrnice Evropské Unie č. 91/271/EEC a prohlašuje území celé České republiky za citlivou oblast, přičemž v takovýchto oblastech platí přísnější limity pro obsah dusíku a fosforu v odpadních vodách, než v oblastech ostatních.
Co to znamená pro Olomoucko?
Každá z legislativních změn zpřísnila podmínky pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových a znamenala tak zvýšení požadavků na účinnost čištění odpadních vod. To sebou vždy přineslo nutnost rozšíření či intenzifikace čistíren odpadních vod (ČOV) a tedy i potřebu dalších investičních prostředků. Jako příklad může sloužit vliv těchto předpisů na ČOV Olomouc, jež je vzhledem ke své velikosti zařazena do nejpřísněji sledované kategorie.
ČOV Olomouc je ve vlastnictví statutárního města Olomouce. Od roku 1990 probíhala výstavba nové ČOV, neboť část odpadních vod města Olomouce byla vypouštěna do řeky Moravy bez předchozího čištění. Po vydání Nařízení vlády ČR z roku 1992 byly provedeny odpovídající úpravy projektu s výjimkou řešení odstraňování fosforu. Stavba byla dokončena v roce 1995 a celkové náklady na její realizaci se vyšplhaly na cca 850 mil. Kč. V roce 1998 bylo nutné dodatečně vyřešit odstraňování fosforu a omezit vliv provozu ČOV na okolní zástavbu zakrytím některých nádrží. Tato opatření si vyžádala dalších 21,5 mil. Kč. Dalším Nařízení vlády byly v roce 1999 zpřísněny požadavky na odstraňování dusíku a fosforu, což znamenalo dalších 120 mil. Kč v letech 2001 a 2002.
Zatím poslední změna předpisů, definující území celé České republiky jako tzv. "Citlivou oblast", znamená další zpřísnění požadavků na obsah nutrientů (dusík a fosfor) v odpadních vodách vypouštěných do vod povrchových. Variantní studie, která byla zpracována v roce 2003, definuje k zajištění požadovaných parametrů ČOV potřebu investičních prostředků ve výši cca 70 mil. Kč, přičemž tato opatření budou muset být realizována nejpozději v roce 2006.
Jaká je situace u dalších ČOV na Olomoucku?
V letech 2001 až 2003 byla rekonstruována ČOV Uničov, která je ve vlastnictví Vodohospodářské společnosti Olomouc, a.s. (VHS). Tato ČOV nesplňovala požadavky na odstraňování nutrientů a byla rovněž ve špatném technickém stavu. Náklady na její rekonstrukci činily cca 127 mil. Kč. I přesto, že projekt byl připravován za platnosti dřívějších předpisů, splňuje současná ČOV i požadavky nejnovějších právních předpisů a není tedy nutná další investice.
Z důvodu špatného technického stavu byla v letech 2002 a 2003 rekonstruována ČOV Lošov ve vlastnictví statutárního města Olomouce. Náklady na rekonstrukci činily cca 12 mil. Kč, přičemž ČOV je připravena přijmout k čistění i odpadní vody ze sousedního Radíkova.
Ze stejného důvodu se v letošním roce připravuje rekonstrukce ČOV Troubelice, která je ve vlastnictví VHS. Předpokládané náklady činí cca 2,5 mil. Kč.
Kde nejsou odpadní vody dosud čištěny?
STŘEDOMORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s., provozuje několik menších stokových systémů ve vlastnictví statutárního města Olomouce, které nejsou zakončeny čistírnou odpadních vod. Jedná se o integrované městské části Slavonín, Nemilany, Nedvězí, Radíkov, Svatý Kopeček, Droždín, Topolany a Chomoutov. V těchto lokalitách se počítá s jejich postupným připojováním na stokovou síť statutárního města Olomouce a s následným čištěním odpadních vod na ČOV Olomouc. Výjimkou je Radíkov, jehož připojení se plánuje na ČOV Lošov. Tato připojení si vyžádají rekonstrukce stávajících stokových sítí na území statutárního města Olomouce.
Jak vše financovat?
Statutární město Olomouc vyvíjí maximální snahu o získání finanční podpory z dostupných fondů Evropské Unie.
Pro první etapu, jejímž obsahem jsou kanalizace Slavonín, Nemilany a rekonstrukce sběračů v městských částech Hejčín, Neředín, Bělidla a Chválkovice bude potřeba cca 660 mil. Kč. 70 % těchto nákladů by mělo být financováno z programu ISPA, zbývající část ze Státního fondu životního prostředí a vlastních zdrojů investora. Realizace je předpokládána v letech 2004 - 2006.
Druhá etapa, jejímž věcným obsahem je dobudování kanalizací v místních částech Svatý Kopeček, Droždín, Chomoutov Nedvězí, Topolany a Olomouc - Nové sady a Nová ulice a rekonstrukce s dobudováním sběračů v částech Řepčín, Hejčín, Hodolany a Bělidla, je ve stádiu příprav s předpokladem realizace v letech 2006 a 2009, s odhadovanými investičními náklady cca 730 mil. Kč v cenové úrovni roku 2003.
Lze očekávat zvýšení poplatků za stočné?
Je nutné si uvědomit, že v několika příštích letech musí být do systémů odvádění a čistění odpadních vod investovány stovky milionů korun. Tyto systémy je pak samozřejmě nutné kvalifikovaně provozovat a udržovat je v odpovídajícím technickém stavu. Jen na ČOV Olomouc je potřebná průběžná obměna technologických celků ve finančním objemu cca 10 mil. Kč ročně.
Nárůst cen stočného lze proto v souvislosti s budováním dalších zařízení k odvádění a čištění odpadních vod v dalším období předpokládat.
| Poslední úprava: 23. března 2004 (út)