Žirafy milují cibuli
Nakrmit všechna zvířata dá ošetřovatelům pořádnou fušku. Náklady na jeden krmný den loni činily přesně 13 791 korun. „Jednoznačně nejvyšší částka byla vydána za ovoce a zeleninu, jejímiž hlavními konzumenty jsou všechny druhy opic, kaloni zlatí, hrošíci liberijští a exotické ptactvo,“ říká mluvčí zoologické zahrady Hana Labská. Ovocem nepohrdnou ani klokani, mají rádi především jablka. Žirafám, antilopám, zebrám a také sobům se přimíchává v nakrouhaném stavu do míchanic z granulí zelenina. Žirafy kromě toho ocení ve své míchanici nakrájenou cibuli nebo citrón. Přidává se jim do potravy pro zvýšení podílu vitamínu C v krmné dávce. Také dva druhy medvědů mají značný podíl na spotřebě ovoce a zeleniny.
Seno, granule i koňské maso
Na druhém místě se umístilo maso hovězí, skopové a koňské, které konzumují především tygři, lvi, gepardi a další kočkovité šelmy. Součástí jídelníčku velkých i malých kočkovitých šelem a vlků je i drůbež a tzv. biologické krmivo. Jsou jím zvířata, která jsou šelmám podávána usmrcená, ale se srstí, případně peřím. Zoo chová velké množství býložravců, žirafy, antilopy, velbloudy, jeleny, soby, kozorožce a také domácí plemena ovcí a koz. „Ti všichni mají velkou spotřebu granulí a obilovin. Samozřejmou součástí jídelníčku posledně jmenovaných zvířat je seno. Žaludky zdejších býložravců ho prošlo loni za více než 400 tisíc korun,“ doplňuje Labská.
Exotika: chobotnice i cvrčci
Podívejme se nyní na exotické strávníky. Obyvatelé mořských akvárií se živí takzvanými dary moře v podobě krevet, sépií, chobotnic a mořských mlžů, například slávek. „Lví podíl na tom má rejnok siba skvrnitá, který spotřebuje denně jeden kilogram již zmíněných slávek, ústřic či hřebenatek,“ dodává mluvčí zoo. Tajemný název gamarus má potrava složená z drobných sušených korýšů. Ta se podává v době hnízdění plameňákům a tím podporuje jejich zájem o hnízdění a odchov mláďat. V loňském roce se v zoo podařilo odchovat šest těchto elegantních ptáků. Drápkaté opičky se krmí kromě ovocných a zeleninových salátů také různými druhy červů a hmyzu, touto potravou jsou krmeny i některé druhy ptáků a pouštní lištičky fenkové. Spotřeba hmyzu v podobě cvrčků, sarančat, moučných červů, červů Zophobas morio a švábů přesáhla za loňský rok částku 300 tisíc korun. Žaludky strávníků v zoo prošla také řada mléčných výrobků, vitamínů a minerálů.
„Z uvedeného je zřejmé, že nakrmit správně všechny obyvatele zoo, tak aby jim v krmné dávce nic nechybělo, zvířata byla v dobré kondici a pokud možno se i rozmnožovala, je nejen nákladné, ale i složité. Odměnou a cílem této práce jsou spokojená zvířata, a tím i návštěvníci, kteří mohou pozorovat své oblíbence s lesknoucí se kůží, srstí nebo kvalitním opeřením. Prostě ve výstavní kondici,“ uzavřela mluvčí.