V posledních letech dochází například k velkým teplotním rozdílům mezi ránem a odpolednem, vyskytuje se zde i suché klima s přívalovými dešti či větrné počasí. „Takové podmínky nezvládají naše původní domácí dřeviny, například lípy, jeřáby nebo javory. S těmito stresujícími vlivy se obtížně vyrovnávají,“ uvedla některé příklady Jitka Štěpánková z oddělení městské zeleně. Tyto stromy jsou proto oslabeny a snadněji podléhají nepůvodním chorobám, jež se do Evropy šíří spolu s rostoucími teplotami.
Jak ovšem zajistit životaschopnost městské zeleně a olomouckých parků? Jednou z cest je vysazování nových druhů. K výsadbě se vybírají dřeviny pocházející z oblastí, kde panují klimatické podmínky podobné těm, které se začínají objevovat i v našem prostředí. „Dřeviny jsou do městského prostředí vysazovány na desítky let a musí zvládnout nejen horká a suchá léta, ale i zimní mrazíky. Tomu odpovídá i výběr druhů. Původ těchto dřevin často sahá do oblastí s drsnějšími podmínkami, jako je například Severní Amerika nebo východní Asie,“ vysvětlila dále Jitka Štěpánková.
Město Olomouc začalo na klimatickou změnu reagovat výsadbou exotických stromů už před patnácti lety. Od té doby zde postupně přibývají například listnaté dřezovce, jerlíny japonské, svítele latnaté, celtisy, akáty či magnólie. Z jehličnanů odborníci volí druhy podobné smrku svým habitem, jako jsou cypřiše, douglasky, metasekvoje nebo cedry.
Přirozené zasazení do městského prostředí
Jedním z nejdůležitějších úkolů je promyšlený postup zahradníků, aby se nepůvodní stromy podařilo v Olomouci přirozeně začlenit do městského prostředí. Při výběru druhů se kromě jejich odolnosti zohledňuje i jejich vzhled a kontext konkrétního místa, do něhož jsou vysazovány. „Problémem může být využívání stejných druhů a vznik monokulturní výsadby. Proti tomu se dá bránit právě její pestrostí, ta zároveň přispívá k ochraně proti škůdcům,“ upozornila Jitka Štěpánková.
Zároveň existují i agresivní nepůvodní druhy, ty dokážou doslova ovládnout okolní prostor. „V Olomouci se nevysazují Škumpy orobincové nebo Pajasany žláznaté, případně Topoly bílé,“ doplnila Štěpánková s tím, že tyto dřeviny se i přesto v prostředí českých a moravských měst vyskytují a je nutné je pravidelně odstraňovat.