Krajské město se může pochlubit vůbec nejvyšším počtem firem v přepočtu na tisíc obyvatel. Počet ekonomických subjektů navíc meziročně v rámci Olomouckého kraje nadprůměrně narůstá. Vysoce nadprůměrný je zde rovněž počet živnostníků v přepočtu na tisíc obyvatel. Ve městě je nejvyšší počet dobíjecích bodů v přepočtu na tisíc firem. Pro podnikatelské prostředí je jistě přínosem výborná dopravní dostupnost města.
Nejnižší index stáří v regionu je příslibem pro rozvoj podnikání i do budoucna. Finanční prostředky směřuje radnice nadprůměrně zejména do oblasti veřejné dopravy a do oblasti kultury. Vysoce nadprůměrného výsledku dosáhla Olomouc v hodnocení webových stránek z pohledu podnikatele, který na nich najde vše potřebné pro komunikaci s veřejnou správou a řadu dalších užitečných informací a odkazů.
„Ocenění si nesmírně vážím. Vedení města se dlouhodobě snaží komunikovat s podnikatelským prostředím, ať už tím výrobním nebo v oblasti služeb. Díky partnerství například s Univerzitou Palackého nebo Olomouckým krajem se snažíme reagovat na aktuální trendy a témata, která jsou pro hospodářský rozvoj města a zlepšení podnikatelského prostředí důležitá. Snažíme se těžit z inovačního potenciálu, který má univerzita. Přidanou hodnotu tu tvoří startupové nebo spin-off firmy navázané na univerzitu, ale také vycházíme z toho, že každý podnikatel a jeho zaměstnanci potřebují kvalitní zázemí nejenom pro podnikání, ale i pro život ve městě, ať už jde o kulturu, sport, volnočasové aktivity i vzhled veřejného prostranství,“ uvedl primátor Miroslav Žbánek.
Stříbrné Hranice zaznamenávají v rámci regionu vůbec nejvyšší podíl firem s více než 250 zaměstnanci na celkovém počtu ekonomických subjektů. Bronz bere Prostějov s vysoce nadprůměrným počtem firem v přepočtu na tisíc obyvatel.
Srovnávací výzkum Město pro byznys již osmnáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v Česku. Detailnímu zkoumání jsou podrobena všechna města a obce s rozšířenou působností. Analytici agentury Datank, která za výzkumem stojí, dělí své hodnocení do dvou hlavních kategorií, podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy. V rámci výzkumu jsou shrnuty všechny důležité informace a statistická data, která dále rozvíjejí diskuzi o vývoji podnikatelského prostředí v Česku. Pořadí se vyhodnocuje za jednotlivé kraje a také za celou republiku.