Osvětová kampaň se koná každoročně u příležitosti Světového dne plicní hypertenze. Velké množství lidí postižených touto chorobou svou diagnózu totiž buď nezná, nebo se ji dozví pozdě. Lékaři proto upozorňují, že včasná diagnóza a léčba může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. Pokud se chorobu podaří odhalit včas, nemusí být díky inovacím v léčbě překážkou například ani těhotenství.
Modře nasvícené budovy mají symbolizovat jeden z nejvýraznějších příznaků nemoci – modré rty. Právě modré zbarvení rtů je důsledkem nedostatečného okysličení krve, kterým pacienti s plicní hypertenzí trpí, spolu s otoky kotníků a nohou. „Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Diagnóza plicní hypertenze se podle studií týká až jednoho procenta populace, specifickou léčbu přitom vyžaduje jenom část z nich. Protože je onemocnění relativně vzácné, lékaři tuto možnost podle Pavla Jansy zvažují až mezi posledními. „Může se tak stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy později, když už je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje.
V posledních několika letech odstartovala řada slibných studií s moderními léčivými přípravky, které pomáhají snižovat krevní tlak v plicích. Moderní terapie tak pacientům přináší možnosti v minulosti nevídané. „Postupně tak stále častěji úspěchy v léčbě plicní hypertenze umožňují pacientkám těhotenství a porod. To bylo v minulosti nemyslitelné. Nutností je však zázemí interdisciplinárního týmu složeného z kardiologů, porodníků a anesteziologů, jako je tomu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze,“ doplňuje Michal Koucký, vedoucí perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.
S plicní hypertenzí se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich přibližně 150–200 přibude. Podle odhadů lékařů další tisíce lidí o své diagnóze vůbec neví. Včasná diagnóza podle expertů pacientům s plicní hypertenzí přináší delší a kvalitnější život. „I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemoci, velmi důležitá. V letošním roce symbolicky věnujeme dech pacientům, kteří touto chorobou trpí, výstupem na Vyšehrad,“ říká Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí.
V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.