Náročná stavba protipovodňových opatření budí mezi Olomoučany pozornost. Pokračuje stavba tak, jak má? Jak bude vypadat náplavka? A co budou úpravy koryta znamenat pro život v řece? Na nejčastější otázky odpovídá vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka.
Náplavka je nedílnou součástí protipovodňové stavby povolené odborem životního prostředí. Je přirozené, že si lidé všímají, jak práce pokračují, a zajímají se o podrobnosti, protože náplavka bude po dokončení součástí života ve městě a kolem řeky. Bohužel se však objevují nepodložené domněnky o chybách, kterých se stavba dopouští i o odchylkách od projektu. A právě ty je třeba vysvětlit. Dlažba, která je nyní kladena na pravobřežní náplavku, je prováděna v souladu s projektovou dokumentací pro stavební povolení a projektovou dokumentací pro provádění stavby. Náplavka musí odolat proudění vody, ledovým jevům i pohybu těžké techniky zajišťující její efektivní údržbu. Uvědomme si, že se tam bude při standardní údržbě pohybovat třeba desetitunové vozidlo! Vždy bude zaplavována průtokem v Moravě nad Q30d, což v překladu znamená, že zhruba 30 dní v roce bude náplavka pod vodou. Robustní dlažba tak plní požadavek na dlouhou životnost a prostor s opravdu velkým zatížením.
Nevím, kde se informace o cyklostezce vlastně zrodila. Na odboru životního prostředí je k nahlédnutí kompletní projektová dokumentace, jejíž součástí cyklostezka nikdy nebyla. Nikdo z těch, kteří postup stavby kritizují a fabulují o doplnění zapomenuté cyklostezky, neprojevil zájem se s projektem seznámit.
Mluvíme teď o jedné z několika etap celých protipovodňových opatření v Olomouci. I v této části města je smyslem zkapacitnit koryto řeky tak, aby bylo schopné nejen provést městem povodeň s průtokem 650 m3 s-1 (380letou povodeň). Nerad hodnotím etapy protipovodňové ochrany v Olomouci izolovaně, ale II. B etapa ochrání 20 tisíc lidí a majetek v hodnotě 3 miliard korun.
Z pohledu protipovodňové ochrany a ochrany vodního prostředí není pro toto místo jiné řešení. I jeden z historicky nejdůležitějších podkladů „Studie urbanistického a ekologického začlenění koryta řeky Moravy do struktury města Olomouce“ z roku 2002 obsahuje architektonický návrh kamenného nábřeží včetně obou mostů. Jedním z jejich stěžejních tvůrců je i architekt Antonín Novák (DRNH architektonická kancelář), autor podoby nového mostu Václava Rendera, který byl 30. června uveden do provozu.
Již v příštím roce se vrátíme k informacím o oživení toku před stavebním zásahem a začneme zjišťovat a porovnávat, jak se náročnou realizací II. B etapy oživení řeky případně změnilo.
I v takto vodohospodářsky řešeném úseku toku ve městě jsme se snažili alespoň v některých jeho částech zachovat různorodost hloubek a rychlostí proudu. Zejména pod zaústěním Bystřice můžeme očekávat vhodné podmínky pro udržení zajímavého rybího společenstva. Pozitivním zjištěním bude, když nové prostředí řeky osídlí řada druhů ryb a věřím, že bude potvrzena i jejich přirozená reprodukce.
Oživení toku ale neznamená pozorovat pouze ryby. Významní pro život řeky jsou například i drobní živočichové dna, kterým říkáme makrozoobentos. Jsou nezastupitelnými indikátory stavu prostředí v řece a jako jedni z prvních reagují na případné ohrožení života v ní.
Výsledky biologických průzkumů nám umožní tomuto lidmi již vyhledávaného kousku řeky ve městě ještě více porozumět a pochopit, jak se zde bude odehrávat život za povodně a naopak za nízkých vodních stavů v období sucha.
| Poslední úprava: 4. srpna 2022 (čt)
(včetně pokladen)
Pondělí: | 8:00 – 12:00 | 13:00 – 17:00 |
Úterý: | 8:00 – 12:00 | 13:00 – 15:30 |
Středa: | 8:00 – 12:00 | 13:00 – 17:00 |
Čtvrtek: | 8:00 – 12:00 | 13:00 – 15:30 |
Pátek: | není úředním dnem | |
Úřední hodiny jednotlivých pracovišť |