Osvětová kampaň se koná každoročně u příležitosti Světového dne plicní hypertenze. Velké množství lidí postižených touto chorobou svou diagnózu totiž buď nezná, nebo se ji dozví pozdě. Lékaři proto upozorňují, že včasná diagnóza a léčba může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti.
Největší záludnost choroby podle lékařů spočívá právě v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění. Její důsledky jsou přitom velmi vážné. „Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé strany srdce, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést i k selhání srdce. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou, nebo závratěmi a mdlobami,“ říká docent Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Dalšími příznaky mohou být také modré zbarvení rtů a kůže kvůli nedostatečnému okysličení krve nebo otoky kotníků a nohou. Plicní hypertenzí podle výzkumů trpí až jedno procento světové populace.
„Pacienti mnohdy přicházejí pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Kvůli relativní vzácnosti onemocnění často i praktické lékaře tato možnost napadá jako poslední a pacienty léčí například na astma. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje Pavel Jansa. Pokud nelze dušnost zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty. Podle odhadů lékařů několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví.
„Plicní hypertenze zasahuje lidi napříč populací, ale při včasném zahájení léčby mají pacienti šanci na delší a kvalitnější život. Proto je osvěta vedoucí k časnějšímu rozpoznání nemocí velmi důležitá,“ říká Dominika Carvanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které se připojuje k celosvětové osvětové kampani. Modře nasvícené budovy podle mají symbolizovat právě jeden z příznaků nemoci – modré rty.
V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.