V první kapitole dokumentů z dějin orloje najdeme například zprávu renesančního humanisty Štěpána Taurina o městě včetně zmínky o unikátních hodinách z roku 1519, legendy o vzniku astronomických hodin či právě sérii dokumentů, zachycující opravu orloje v 70. letech 16. století. Olomoucký orloj, který vznikl někdy v první polovině 15. století, byl později častokrát opravován a přestavován. V 16. století se do přestavby jeho stroje pustil všestranně talentovaný učenec, císařský matematik, botanik a astronom Paulus či Pavel Fabricius. Mezi dokumenty je obsáhlá smlouva, kterou radní s Fabriciem uzavřeli v létě roku 1573, či pozdější korespondence. V dopise ze 4. dubna 1574 píše Fabricius purkmistrovi, rychtáři a radním, že až znovu přijede do města, potřeboval by zde mít nějaké bydlení. „A kdyby to tak mohlo být, že až přijedu do Olomouce, abych měl vlastní pokoj – když by se nenacházel zcela blízko, nijak by mi na tom nezáleželo. Tak by mi to bylo milé. Při hradební zdi má pan Meepeck dům, ten je v každém čase uprázdněný. Byl bych s ním zcela spokojen,“ píše v listě špičkový učenec Fabricius. S konšely se tehdy astronom na všem dohodl k oboustranné spokojenosti, protože po něm v Olomouci zůstala skvělá práce, mimo jiné i unikátní planisféra o průměru skoro 1,5 metru.
Ačkoliv je přesné datum vybudování olomouckého orloje neznámé, historici se shodují v tom, že pravděpodobně pochází z 15. století a je podobně starý či jen o málo mladší než orloj v Praze (1410). Zajímavé je, že v Olomouci v době husitských válek bydlel několik let někdejší rektor pražské univerzity Mistr Jan Šindel, který byl autorem matematických výpočtů pro pražský orloj.
Nová kapitola olomouckého archivního webu je k vidění na adrese https://archivy.olomouc.eu/archivy/22402. Na první díl dokumentů o dějinách orloje naváže v červnu druhé a v červenci třetí pokračování.
Olomoucký archivní web zobrazuje v digitalizované podobě vzácné archiválie se vztahem k městu Olomouci. Na webu je v tuto chvíli už dvacet kapitol, věnovaných nejstarším listinám, například svolení krále Přemysla Otakara II. se stavbou radnice, i kuriozitám, jako byla třeba kauza vraha a gangstera Martina Leciána. U latinských a německých dokumentů jsou přepisy do českého jazyka. Badatel zde najde i odkazy na archivy, kde originály dokumentů jsou. Nejstarší dokumenty se týkají založení biskupství v roce 1063, nejmladší poválečných návštěv prezidenta Edvarda Beneše a ministra zahraničí Jana Masaryka. Odbornou stránku archivního webu pro město připravuje historik Jiří Fiala.