František Bělohlávek se narodil v Novém Rychnově u Tábora a před příchodem do Olomouce žil a studoval v Praze. Graduoval v roce 1949 na Univerzitě Karlově v Praze pod odbornou péčí Cyrila Boudy, Martina Salcmana, Karla Lidického a dalších profesorů. Od roku 1951 působil na katedře Pedagogické a Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci pro obory ornamentika a věcné kreslení. Od šedesátých let se věnuje pouze umělecké tvorbě.
Bělohlávkovo dílo je podivuhodně rozsáhlé, mimořádně obsažné a zasahuje do několika výrazných uměleckých oblastí. Ve všech sférách dosáhl mimořádných úspěchů. K Bělohlávkovým doménám patřila po celá desetiletí grafika, knižní grafika, plakátová tvorba, malba a tvorba pro architekturu.
Dotknout se jich lze v krátkém textu jen letmo. V grafické tvorbě umělec preferoval dřevoryt a linoryt. Obě techniky mu umožňovaly zhodnotit krásu přesné linie, kresebné schopnosti a rozvinutý cit pro vyváženost tématu. Bělohlávkova grafika se stala doma i v zahraničí vyhledávaným sběratelským fenoménem a ozdobou institucionálních i soukromých sbírek. Bělohlávkovy grafické listy, po nichž se svět sběratelů pídil na všech světových burzách, proslavily Olomouc víc, než dokázali jiní.
Úspěchy slavila i Bělohlávkova knižní grafika, a to navzdory tomu, že autor vstoupil do knižní produkce jen několikrát, a to vesměs jen v krajském nakladatelství.
Největšího ohlasu se však dočkala Bělohlávkova plakátová tvorba. Byla naprosto dokonalá v plošné kompozici, těžila z Bělohlávkova příslovečného citu pro písmo a funkčně se dokázala ztotožnit s jevištní inscenací, o níž vypovídala. Výtečná olomoucká Thalie šedesátých let našla v Bělohlávkovi geniálního grafika. Není divu, že tehdejší divadelní plakáty F. Bělohlávka jsou dodnes ceněny jako umělecky nejkvalitnější užitá grafika olomoucké provenience.
V tvorbě pro architekturu se F. Bělohlávek soustředil na interiérové objekty, především na malířsky pojednaná panó a prostorové atributy reliefního typu. Z těch nejvýraznějších děl jmenujme alespoň Symbol času ve šternberském Muzeu hodin, panó v Demlově škole na Lazcích a posuvnou stěnu v kině OKO ve Šternberku.
Malba, jíž se František Bělohlávek věnoval v posledních letech nejvíce, umožnila umělci netušené návraty do dětství. Především tím, že si v nich pro sebe i pro diváky evokoval svět vlastního raného dětství a mládí, svět tehdejších klukovských her a dětských zábav. František Bělohlávek je umělec vzdálený jakékoli strojenosti a mimotvůrčí spekulaci. Letos jubilující grafik František Bělohlávek byl oceněn Cenou města Olomouce za rok 2003 v oblasti výtvarného umění.
Bohumír Kolář