ING. JIŘÍ ŽÁK, PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA SPOLEČNOSTI FARMAK, A. S.
- narodil se 8. března 1937 ve Zlíně.
- vystudoval obor technologie a organická chemie látek v Pardubicích
- v roce 1960 nastoupil do Farmakonu jako samostatný technolog a později jako výzkumný a vývojový pracovník
- externě přednášel na katedře organické chemie PřF UP
- v letech 1990–1995 ředitel státního podniku FARMAKON
- s tříletou přestávkou vydržel v podniku až do současnosti (mezi lety 1996 až 2004 jako generální ředitel společnosti, poté se stal předsedou představenstva Farmaku)
- 11. září 2015 obdržel Cenu primátora Olomouce v oblasti hospodářského rozvoje
V chemickém podniku, jehož tradice sahá až do 30. let minulého století, samozřejmě nechybí kovové konstrukce výrobních hal, průmyslová zařízení, kilometry potrubí a chemické laboratoře, ale Jiřímu Žákovi, předsedovi představenstva společnosti, se podařilo podnik výrazně zvelebit, a především podstatně rozšířit. Za svoji dlouholetou činnost získal v září historicky první Cenu primátora Olomouce v oblasti hospodářského rozvoje města. Jeho celoživotní láskou jsou vedle chemie právě růže a ovocné stromy. „Pěstováním růží jsem se jednu dobu i živil, momentálně mě naplňuje sázení stromků pro potomky. Ovocných sadů mám několik a tahle práce mě nabíjí. Kromě toho, když mám volno, seču v areálu i trávu,“ usmívá se Jiří Žák, který v podniku pracuje už více než pět desetiletí a který má velké plány i do budoucna.
Co pro vás znamená ocenění, které jste dostal od primátora města?
Víte, nerad se zviditelňuji, navíc, jak trefně říkají někteří mí přátelé, za úspěch se platí. Nicméně nepopírám, že to bylo příjemné překvapení a rád bych poděkoval celému týmu, jehož zásluha je to bezpochyby také.
Jak jste se vůbec k práci v olomouckém podniku dostal – až ze Slovácka?
Pocházím od Buchlova, co ten „větr věje“, v Buchlovicích jsem chodil do měšťanky, na gymnázium v Uherském Hradišti a pak jsem studoval v Pardubicích. Sem mě přivedla moje žena, takže jsem v roce 1960 nastoupil do Farmakonu jako samostatný technolog. Byl jsem tehdy rád, že mám práci, protože jsem měl špatný třídní původ. Navíc už na škole mě chemie velmi zajímala.
Přímo k chemii se asi už dnes běžně nedostanete, v čem teď spočívá vaše práce?
Ale ano, protože jsem tady už 55 let, souvisí moje práce se znalostí provozu. Hlavně mám ale zodpovědnost za všechno, co se stane. Navíc se snažím o to, abychom obstáli na trhu, takže většinu naší produkce vyvážíme do více než 40 států světa. A to nejen do Evropy, ale i Asie a před lety jsem měl vizi spolupracovat i s USA, což se nám podařilo.
Co konkrétně vlastně Farmak vyrábí?
Nevyrábíme konečné lékové formy, ale aktivní farmaceutické substance. Tedy vlastně tu podstatnou část léků, jejich účinné látky. Zaměřujeme se především na takové substance, kterých se používá v léčivech malé množství, například jeden miligram v tabletě, pak se naše produkce nepočítá na tuny, ale na stovky kilogramů. Přitom platí, že čím účinnější ta látka je, tím je dražší.
Jak si Farmak stojí ekonomicky a v konkurenci ostatních výrobců?
Vnější konkurenční prostředí není tak nebezpečné jako neloajalita vlastních zaměstnanců. Loni nám odešel celý tým výzkumníků na univerzitu. Takovým současným specifikem je, že učitelé a vědci na univerzitě mají paralelně svoje soukromé firmy, které jsou tak nepřímo podporovány obrovskými prostředky ze strany státu. Samozřejmě soutěžíme i s dalšími podniky, i zahraničními, například v Indii nebo Číně.
FARMAK, A. S.
FARMAK, a. s., je ryze česká chemicko-farmaceutická
společnost zaměřená na vývoj, výrobu a marketing
aktivních farmaceutických substancí – léčivých látek
a chemických meziproduktů a specialit.
Společnost věnuje velkou pozornost problematice životního
prostředí, bezpečnosti práce a provozu a společnost
je tak již několikanásobným držitelem certifikátu
RESPONSIBLE CARE – odpovědné podnikání v chemii.
Historie firmy:
- 1934 začátek průmyslové chemické výroby
- 1952 státní podnik FARMAKON
- 1992 založena akciová společnost FARMAK, a. s.
- 1993–5 privatizace státního podniku FARMAKON
- 1996 FARMAK, a. s., koupil státní podnik FARMAKON
Původně Farmak vyráběl vitamíny, ty už nedělá?
Teď už ne, ale když jsem nastoupil, byla to několik let moje práce. Vyráběly jsme ale relativně malé jednotky v objemech pro pokrytí spotřeby v naší zemi, které už později nebyly konkurenceschopné.
Mimochodem, jak se vlastně chemicky vyrábí vitamin C?
Ta syntéza byla vyvinuta švýcarskými chemiky před II. světovou válkou a později se tak vyráběl po celém světě. U nás se tato substance začala vyrábět až po válce. Vyrábí se z glukózy, z níž hydrogenací vznikne sorbit (to je taky cukr), ze sorbitu se fermentačním postupem vyrobí sorbóza a pak chemicky diacetonsorbóza – a pak se z toho vyrobí kyselina diaceton-2-keto-l-gulonová. Poté se uvolní aceton a vznikne kyselina askorbová...
To zní tak lákavě, že napříště zřejmě zůstanu u citronů a jablek...
Samozřejmě je přírodní vitamin vhodnější, ale v určitých případech, například při nachlazení či chřipkách, je nutné zvýšit dávky pomocí syntetického vitamínu C.
Tohle je uzavřená kapitola Farmaku, které substance tedy konkrétně vyrábíte dnes?
Doposud jsme vyráběli látky, které vycházejí z tzv. heterocyklické chemie, bez ohledu na aplikaci, podle technologických možností, které máme. Každá syntéza totiž vyžaduje jiné podmínky – není to jako v kuchyni, kde máte hrnce a v nich můžete uvařit jakoukoli omáčku. My potřebujeme na každou „omáčku“ jiné zařízení. A pak musíme uvažovat racionálně, abychom neinvestovali pro každý nový výrobek do nových a různých „hrnců“. I tak ročně investujeme obrovské peníze, v podstatě vše, co jsme vydělali, jsme proinvestovali zpět do firmy. Jen za posledních 20 let to bylo na 800 milionů korun.
Co se vám za dobu vašeho působení ve vedení podniku podařilo?
Podařilo se nám již před lety zahájit export do USA a splnit tak nejpřísnější kritéria požadovaná Americkým federálním úřadem pro potraviny a léčiva (FDA). Také díky tomu jsme byli schopni splatit obrovský privatizační úvěr.
Kromě podniku Farmak vznikl ještě Farmak Moravia, kde vyrábíme dezinfekční prostředky pro nemocnice – před měsícem jsme postavili novou jednotku s kapacitou dva a půl tisíce tun a teď ji musíme naplnit. Zatím nevyrábíme vlastní výrobky, ale v licenci pro zahraniční firmy.
Nově také stěhujeme do areálu výrobu společnosti Univit, to je také naše firma, s provozovnou v Uničově, a postavili jsme zde i novou jednotku na veterinární léčiva.
Co zaměstnanci, máte dost těch kvalifikovaných?
Máme jich relativně dost, ale stárneme. Před revolucí měl Farmakon 900 zaměstnanců, vyráběly se nepřetržitě stejné produkty. Tuto možnost už dnes nemáme, naše zařízení musí být víceúčelové a vyrábíme kampaňovitě. Za období šesti let, kdy jsem podnik připravoval na privatizaci, jsme snížili počet zaměstnanců na 600 a odmítali jsme další mladé lidi z farmaceutického učiliště, protože jsme pro ně kvůli problémům s odbytem a liberalizací cen neměli uplatnění. Teď už máme zase jistý přísun učňů, pokud jde o provozní chemiky, ale je nutné je zapracovat, což se částečně děje už během jejich studia.
V roce 1987 jste z podniku odešel a vrátil se až o tři roky později. Co jste v té době dělal?
Plnil jsem si své chlapecké sny. Mými koníčky bylo cestování a fotografování, kterému jsem se později věnoval poloprofesionálně. Přivedl mě k tomu manželčin bratranec, který byl profesionál. Procestoval jsem řadu zemí po celém světě a cestuji rád pořád.
Takže relaxujete u cestování?
Ano. Ale nyní už hlavně služebně. Jinak sázím rád stromky pro potomky. Mám několik sadů na Hané, ale i na Slovácku, odkud pocházím. Pěstuji švestky, jablka, meruňky. Jeden sad mám i tady v areálu. A taky se starám o růže a zeleň vůbec a také zavařuji. S tím začal už můj dědeček, který stejně jako otec vařil povidla. Otec měl závod na zpracování ovoce, kde o sezóně zaměstnával čtyři lidi. Komunisté mi pak do materiálů napsali, že jsem syn továrníka a otec byl vězněn za domnělou sabotáž a skončil za to v Jáchymovských dolech. Takže moji předci zpracovávali ovoce a já jsem porušil rodinnou tradici a věnuji se chemii.
Ale k ovoci, respektive přírodnímu vitaminu C jste se zase obloukem vrátil!
Ano, mým velkým plánem je postavit v areálu ještě sušárnu na ovoce. Z provozu totiž vracíme do teplárny vodu horkou 80 stupňů, což je hřích. Oni ji pak ochlazují, přitom by se to teplo dalo výborně využít tady na sušení ovoce.