Olomouc je Mekkou očního lékařství
Olomouc patří už dlouhá desetiletí mezi centra oční medicíny. Nezměnilo se na tom prakticky nic od doby, kdy začal vést oční kliniku Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) profesor Václav Vejdovský. Kromě řady očních ambulancí existují v Olomouci dvě pracoviště, která provádějí na špičkové úrovni všechny nitrooční zákroky. Přesto řada pacientů z Olomouce míří na operace do jiných krajů, především sousedního Zlínského.
Proč tomu tak je, se lze jen dohadovat, ale olomoučtí oftalmologové upozorňují, že oční medicína je v Olomouci přinejmenším na srovnatelné, ne-li dokonce lepší úrovni než v okolních krajích. Řada těžších případů, se kterými si na jiných pracovištích nevědí rady, končí právě v Olomouci.
„Nechci spekulovat o tom, proč řada lékařů z olomouckého regionu posílá své pacienty na oční operace do Zlína, v každém případě bych chtěl Olomoučany ujistit, že přímo v místě bydliště mají k dispozici špičková pracoviště,“ upozorňuje někdejší primář oční kliniky ve Vojenské nemocnici Olomouc a zakladatel privátní oční kliniky TANA Ilja Šín. Na této klinice, stejně jako ve fakultní nemocnici, se kterou klinika úzce spolupracuje, provádějí lékaři veškeré zákroky, které oční medicína momentálně umožňuje. Na obou těchto pracovištích přitom většinu zákroků hradí pojišťovna a i soukromá oční klinika TANA, která vznikla v roce 2008, nabízí jen některé medicínské služby za přímou úhradu.
„Existuje rozšířený předsudek, že privátní kliniky jsou tady na vydělávání peněz. Naši oční kliniku, která vznikla za podpory odboru zdravotnictví Olomouckého kraje, zdravotních pojišťoven a České lékařské komory, jsme přitom založili proto, abychom Olomoučanům doplnili portfolio služeb přímo ve městě, protože fakultní nemocnice nedělá všechny zákroky,“ vysvětluje Ilja Šín a dodává, že právě proto mezi oběma pracovišti funguje velmi úzká spolupráce. „Nejsme tedy v žádném případě v konkurenčním vztahu, jsme jeden tým olomouckých oftalmologů s obrovskou tradicí,“ říká.
„Naši lékaři na oční klinice TANA operují, posíláme tam pacienty na speciální zákroky excimer laserem, který nemocnice nevlastní, a podobně. My se kromě operací zákalů zabýváme především operacemi sklivce a sítnice, na oční problémy způsobené například cukrovkou či jinými nemocemi a v neposlední řadě na péči o dětské pacienty,“ vyjmenovává přednosta oční kliniky FNOL Jiří Řehák s tím, že olomoucká fakultní oční klinika patří mezi pět pracovišť v republice, která mají sítnicovou prioritu. Odborníkům na privátní olomoucké klinice je zase vlastní oblast kataraktové a refrakční chirurgie.
Navíc díky akreditaci v oblasti refrakční chirurgie, kterou oční klinika TANA disponuje a kterou ostatní pracoviště v kraji nemají, zajišťuje oční klinika TANA část vzdělávacího programu očního lékařství nejen pro vojenskou a fakultní nemocnici, ale také pro ostatní pracoviště Olomouckého kraje. „Máme vzájemnou smlouvu o doplňování péče. Například při postgraduálním studiu musejí lékaři absolvovat i část refrakční, aby mohli získat odbornou atestaci pro obor oftalmologie, a to ve fakultní nemocnici dělat nemohou. V tomto je pro nás klinika TANA nepostradatelným pracovištěm,“ dodává Jiří Řehák.
Obě pracoviště provádějí základní péči hrazenou pojišťovnami zdarma, ale stejně jako na privátní klinice i ve státním zařízení si některé zákroky nehrazené zdravotními pojišťovnami pacient hradí. Ve všech nemocnicích si například pacient hradí vyšetření na optickém koherenčním tomografu (OCT), doplácí za brýle a podobně. „Rozdíl mezi námi a FNOL je ten, že tu máme zmíněné refrakční pracoviště, tedy speciální excimerový laser, který ve fakultní nemocnici nemají, protože by se jim jeho provoz nevyplatil,“ popisuje emeritní primář oční kliniky Ilja Šín.
Kamenem úrazu tak zůstává zakletý pojem „nadstandard“, který si ministři zdravotnictví přehazují už řadu let jako horký brambor. Jako příklad lze uvést operaci šedého zákalu – pojišťovna pacientům uhradí zákrok, při němž lékaři vymění zakalenou čočku za novou, která ale řeší pouze zákal. Oční lékaři přitom mohou pacientům nabídnout čočku kvalitnější, která zároveň vyřeší i všechny dioptrické vady, a pacient tak po zákroku nepotřebuje brýle. Tu ale pojišťovna nehradí, a zvolí-li pacient tuto možnost, neuhradí mu pojišťovna ani tu část, kterou jinak běžně hradí.
„To, že jsme opravdu jeden tým, dokazuje i velký úspěch v podobě publikace v prestižním americkém odborném časopise. Lékaři soukromé kliniky jsou zde uvedeni jako spoulautoři, jelikož se na naší práci podílí,“ uzavírá přednosta oční kliniky FNOL Jiří Řehák.
Autor: Martin Hála | Poslední úprava: 19. října 2015 (po)