VYJÁDŘENÍ MINISTERSTVA OBRANY ČR
Ministerstvo obrany podporuje strategický záměr VN Olomouc k rozšíření schopností a kapacit v oblasti vybudování oddělení dětské následné intenzivní péče. Z našeho pohledu je hlavním přínosem zajištění soběstačnosti při výcviku a vzdělávání vojenských lékařů a nelékařských zdravotnických odborností v oblasti péče o dětské pacienty. Potřebu zajištění rezortní specializované schopnosti podporují rovněž dlouhodobé zkušenosti příslušníků zdravotnických jednotek nasazených v zahraničních operacích. Péče o dětské pacienty je pravidelnou součástí odborné činnosti a vykazuje vzrůstající potřebu jejího zajišťování i v rámci Aliance.
Když se řekne vojenská nemocnice, mnozí pocítí před slovem „vojenská“ respekt či obavy. A domnívají se, že tam lékaři ve vojenských uniformách ošetřují jen vojáky. „Přitom je to přesně naopak – většina našich pacientů i lékařů je civilních. Překvapuje mě, že i v dnešní době se řada lidí diví, že mohou normálně přijít do naší nemocnice,“ říká Martin Svoboda, který se letos v lednu stal ředitelem nemocnice sídlící v komplexu Klášterního Hradiska. Vojenská nemocnice Olomouc se v anketách pacientů opakovaně umisťuje na předních příčkách v hodnoceních zahrnujících nejen Olomoucký kraj, ale i celou republiku. „Převzali jsme nemocnici ve velmi dobrém stavu a na to bychom chtěli navázat. Zároveň ale pracujeme na nových projektech,“ dodává ředitel.
Jak je to tedy s tím termínem „vojenská“?
Naším zřizovatelem je Ministerstvo obrany České republiky, jsme tedy do jisté míry resortní nemocnicí. Ale samozřejmě tu nejsme jen pro vojáky, veterány, vojenské důchodce či pojištěnce vojenské zdravotní pojišťovny. Přijímáme pacienty všech zdravotních pojišťoven, na některých odděleních i včetně dětí. Ty například na ORL i běžně operujeme a i v některých dalších ambulancích ošetřujeme. Většina našeho personálu je civilní. Ze 74 lékařů máme jen 17 vojáků. A také většina našich pacientů je civilních, protože vojáci jsou obecně zdraví. Nejlepším výcvikem každého lékaře je podle mého názoru každodenní klinická praxe. Také pro armádu je dobře, když vojenský lékař léčí celé spektrum chorob, a když pak kamkoli vyjede, je dobře orientován v široké problematice svého oboru. Jsme a i nadále chceme být nezbytnou součástí civilního regionálního zdravotnictví, úzce spolupracujeme s olomouckou fakultní nemocnicí, lékařskou fakultou i krajskou záchrannou službou a ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Izolovaná vojenská nemocnice, která by řešila pouze vojáky, by byla jak pro občany, tak i pro armádu bezcenná.
Takže pacienty ošetřují i vojenští lékaři, kteří jezdí do misí?
Ano, a tam právě zabezpečují nejen bojující vojska, ale řeší ve velké míře i humanitární záležitosti – ošetřují pacienty tamní komunity, dospělé a ve velké míře i děti. Ne že by to neuměli, ale přece jen by bylo lepší, aby měli ještě předtím, než vyjedou do těchto misí, hlubší zkušenosti i s těžkými dětskými pacienty.
Právě na děti je zaměřen největší projekt, který momentálně připravujete.
Ano, kromě našich priorit, jimiž je zlepšení péče o zaměstnance i pacienty a vztahů se zdravotními pojišťovnami a ostatními zdravotnickými zařízeními v regionu, máme ještě hlavní prioritu našeho zřizovatele, Ministerstva obrany ČR. Tou je zřízení oddělení dětské následné intenzivní péče (NIP), což je zcela nová a i v republice unikátní věc.
V čem spočívá smysl tohoto oddělení?
Jde o soustředěnou péči o těžce nemocné děti ve věku od jednoho měsíce do dovršení 19 let. Tyto děti trpí různými nemocemi, jež vyžadují zvláštní intenzivní a přitom dlouhodobou péči, jsou často závislé na umělé plicní ventilaci. Podobné zařízení pro dospělé už provozujeme osmým rokem a máme velmi dobré výsledky – toto oddělení je jedno z nejlépe hodnocených v celé republice.
Pokud jsou naše informace přesné, oddělení dětské NIP není nikde v republice dosud zřízeno, ale to neznamená, že ty děti neexistují. Existují a svůj život tráví po různých odděleních ARO nebo jednotkách intenzivní péče, kde se jim dostává zcela nepochybně špičkové péče, nicméně ani jedno z uvedených oddělení není určeno pro péči dlouhodobou a nepočítá s žádoucí přítomností rodinných příslušníků. I proto se nám dostává podpory ze strany dětské kliniky, protože toto zařízení zde chybí. Česká republika je navzdory všem problémům bohatou zemí se špičkovou úrovní medicíny. Domnívám se, že pokud pomoci umíme a je to v našich silách, pak pomoci musíme. Zaručíme, že se dětem dostane náležité péče. Vždy bude cílem lékaře zlepšit jejich osud natolik, aby co nejvíce z nich mohlo být propuštěno do domácího prostředí. Náklady na péči jistě nebudou vyšší než dosud, spíše budou násobně nižší. Z dostupných průzkumů vyplývá, že na populaci Olomouckého kraje vychází ročně potřeba asi 50 těchto míst. My máme v plánu zřídit 14 lůžek a k tomu jsme do jisté míry schopni zajistit i ubytovací zázemí pro maminky i sourozence dětských pacientů.
Kde má toto nové zařízení vzniknout a kdy bude hotové?
Chceme ho zprovoznit v dosud neopravené budově letního refektáře, což je poslední budova, která v tuto chvíli přechází do našeho majetku. Tím se nám podaří završit rekonstrukci areálu Klášterního Hradiska.
Harmonogram se zatím daří plnit – počítáme s tím, že již na podzim 2016 by se mohlo oddělení uvést do provozu, i když jsme vázáni lhůtami zákona o veřejných zakázkách. V současné době se řeší vydání stavebního povolení a připravují se podklady pro vyhlášení výběrového řízení na zhotovitele stavby. Všechny tyto kroky jsou nezbytné k podání žádosti o dotaci na spolufinancování projektu z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany.
Znovu jsme tedy u vašeho zřizovatele – přece jen je mezi vámi a běžnými civilními nemocnicemi rozdíl. V čem konkrétně spočívá?
V minulosti v rámci transformace armády naše nemocnice několikrát čelila více či méně vážným snahám o její zrušení, jako by nebyl jasný vůbec její smysl. To se naštěstí změnilo. Mimo to, co jsem uvedl dříve, tedy zásadní podíl na výcviku lékařů a zdravotníků pro zahraniční vojenské mise či specifickou posudkovou činnost pro potřeby armády, je třeba si uvědomit, že vojenské nemocnice jsou také nezbytnou součástí civilní obrany. V době červencových záplav v roce 1997 se naše nemocnice stala přirozeným evakuačním centrem pro obyvatele nejhůře postižených oblastí města. Příslušnost k civilní obraně pro nás znamená povinnost dlouhodobě udržovat i kapacity, které v běžném provozu nevyužíváme. Navíc jsou naši vojenští lékaři ve služebním poměru, takže jsou připraveni na rozkaz okamžitě vyrazit tam, kde je jich potřeba, a to je ve zdravotnictví unikátní schopnost. To se přitom týká i zdravotních sester a bratrů, z nichž mnozí také vyjížděli na mise. V době klidu a míru fungujeme obdobně jako civilní nemocnice, ale musíme mít tu nadstavbu, že když stát zavelí, musíme být připraveni. Je to jako s imunitním systémem – ten také po většinu života jen „drží pohotovost“ a aktivuje se, když hrozí nebezpečí. Ale zahubí vás i rýma, když jej ztratíte.
VOJENSKÁ NEMOCNICE OLOMOUC JE NEJSTARŠÍ V REPUBLICE
Vojenská nemocnice Olomouc je prokazatelně nejstarší vojenskou nemocnicí na území bývalé Československé republiky – založena v Olomouci v roce 1748, do prostor Klášterního Hradiska přesunuta 1802. Je příspěvkovou organizací Ministerstva obrany ČR s nadregionální působností. Poskytuje služby pacientům všech zdravotních pojišťoven bez závislosti na vztahu k Armádě České republiky.
Nemocnice disponuje těmito ambulancemi: chirurgická, ortopedická, cévní, urologická, plastické chirurgie, proktologická, interní, funkční diagnostiky, diabetologická, kardiologická, endoskopie a gastroenterologie, anesteziologická resuscitační ambulance, neurologická, ušní, nosní, krční, oční, kožní, stomatologická, radiodiagnostická, ambulance klinických laboratoří, fyziatrická a léčebně rehabilitační ambulance, psychologická, psychiatrická, nemocí z povolání, ambulance praktického lékaře (primární péče), gynekologická.
V roce 2008 byly dokončeny a otevřeny zdravotní provozy léčebny dlouhodobě nemocných a střediska péče o válečné veterány, oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče a střediska sekundární prevence a léčby závislostí. Současně zde nemocnice z pověření Olomouckého kraje provozuje protialkoholní záchytnou stanici.