TŘI OTÁZKY PRO:
Janu Matzenauerovou, vedoucí oddělení odpadového hospodářství OŽP magistrátu
Olomoučané jsou v třídění odpadu celkem uvědomělí a město neustále nabízí nové možnosti, jak odpad třídit. Plánujete přesto do budoucna jejich rozšíření?
Stávající systém odpadového hospodářství v Olomouci je výsledkem dlouholetého vývoje. Jeho základním principem je vytváření co nejlepších, dostupných podmínek, zejména pro dobrovolné třídění odpadů, ve všech částech města. Hledání vhodných možností pro jeho rozšiřování naráží již nyní na mnohá omezení v historické části města (zájmy památkové péče) nebo v lokalitách s hustou sídlištní zástavbou (nedostatek prostoru).
Je systém třídění, se kterým jste se seznámili v Mikulově, aplikovatelný i na Olomouc?
Systém ISNO, který byl prezentován v rámci odborné diskuse ve společnosti STKO Mikulov, je bezpochyby inspirativní, ale je vhodný spíše do menších měst a obcí. Jeho zavádění do lokalit se sídlištní zástavbou, tak typickou pro Olomouc, je velmi problematické. Toto potvrdil i ředitel společnosti Tomáš Hlavenka, který připustil, že cesta hledání vhodných „dobrovolníků“, kteří zajistí fungování systému i v bytových domech, není doposud zcela funkční. Navíc velká sídliště, jak je známe z Olomouce, se v Mikulově vůbec nevyskytují.
Takže problémem jsou velká sídliště?
Nutno také podotknout, že zavedení systému ISNO v Mikulově bylo spojeno se zrušením všech dalších úlev či osvobození od místního poplatku za odpad (viz strana 8 – pozn. redakce) a jeho výše se stanovuje výhradně na základě složitého propočtu dle množství některých složek tříděného odpadu stanoveného vyhláškou města. Domnívám se, že v současné době je zavedení „mikulovského“ modelu jako jednotného systému pro všechny občany města, bez ohledu na to, ve kterých částech města bydlí, nerealizovatelné.
Například dostupnost nádob na plast, papír či sklo v historickém centru města nebo na velkých panelových sídlištích je pořád komplikovanější než dostupnost klasických popelnic na SKO. Na základě jednání mezi zastupiteli Občanů pro Olomouc se zástupci vedení města, odboru životního prostředí i Technických služeb města Olomouce se 20. dubna uskutečnila pracovní exkurze do Mikulova, kde v oblasti hospodaření s odpady působí firma STKO, což je místní obdoba technických služeb.
STKO v Mikulově a okolních čtyřiadvaceti obcích provozuje systém ISNO, tedy „inteligentní systém nakládání s odpady“, jehož cílem je, aby:
- třídění odpadů bylo stejně pohodlné jako vyhazování odpadu do popelnice se směsným odpadem – tedy každá domácnost, která si zažádá, získá zdarma čipem označenou nádobu na plast, na papír a na bioodpad, kterou si přidají ke své stávající popelnici. Domácnosti, které nemají prostor na nádoby, dostanou pytle na třídění odpadů se sadou čárových kódů; případně se dohodne více domácností na vybraném odvozním místě (stanovišti), kde jsou k dispozici kontejnery, a používají je společně.
- třídění odpadů bylo výhodné – domácnosti, které poctivě třídí odpad, mohou dosáhnout snížení poplatku za komunální odpad až do výše 70 % stanoveného poplatku (v případě, že např. pětičlenná rodina bude v rámci ISNO zodpovědně třídit, může v následujícím roce místo 2500 Kč, zaplatit pouze 750 Kč),
- platba za odpady byla spravedlivá – domácnost, která třídí odpady, bude platit za odpady méně než domácnost, která odpady netřídí,
- třídění odpadů bylo nevšední – každé čtvrtletí bude zveřejňováno hodnocení jednotlivých domácností a jednotlivých částí obce/města.
Díky tomuto systému se daří v Mikulově a okolí velmi dobře třídit SKO, množství vytříděného dopadu je zde srovnatelné s Olomoucí (tedy 50 %), ale zároveň také účinně snižovat produkci směsného odpadu. V nejlepších obcích (např. Březí), tedy těch, kde je ISNO používáno nejdéle, již dosáhli méně jak 100 kg SKO na jednoho obyvatele za rok (pozn. v Olomouci ročně vyprodukujeme 160 kg SKO na jednoho obyvatele). ISNO je tedy zajímavým a úspěšným příkladem, jenž může být inspirující pro další obce a města.
Účastníci exkurze měli v rámci debaty s ředitelem STKO Tomášem Hlavenkou možnost více nahlédnout do vnitřního fungování ISNO a na místním sídlišti se přesvědčit o jeho praktickém provedení, tj. lokalizaci a funkčnosti sběrných nádob.
Tím, že lidé v obci více vytřídí, se ušetří na likvidaci SKO a obec získá vyšší příjem za vytříděné suroviny, čímž se pokryjí zvýšené náklady na svoz nádob. Konstrukce poplatku motivuje lidi jednak k třídění, jednak ke snižování produkce odpadů. Zejména je však ISNO postaveno na komfortu pro jeho uživatele, který spočívá především v dostupnosti nádob na tříděný odpad, která je zcela shodná s klasickou popelnicí.
Michal Krejčí, zastupitel města Olomouce