Vodáci pokročili v přípravě slalomové dráhy
Od pouhé myšlenky k fázi intenzivní přípravy pokročil projekt olomouckého vodáckého kanálu, který by měl vzniknout na Mlýnském náhoně vedle Galerie Šantovka. Olomoučtí vodáci nechali vypracovat studii, z níž vyplývá, že vybudovat umělou slalomovou dráhu v centru města je možné.
Šlo by o první plnohodnotnou umělou slalomovou dráhu na Moravě, kterou by využívali nejen profesionální sportovci, ale i široká veřejnost. „Jde o první vodáckou dráhu uprostřed města a je to první kanál, který bude vybudován v těsné blízkosti památkové rezervace. Studie proveditelnosti prokázala, že slalomovou dráhu v dané lokalitě vybudovat lze,“ řekl předseda oddílu SK UP Olomouc Robert Knebel.
Podle studie je v této lokalitě dostatek vody v řece s celoročním průměrem 7 m3/s. Místo má také dostatečný spád s rozdílem hladin více než 2,5 metru, což je další důležité kritérium. Zmiňované parametry umožňují vznik dráhy o délce 167 metrů. „Tato délka je podle pravidel mezinárodní kanoistické federace dostatečnou pro pořádání nejvyšších mezinárodních soutěží. Důležité je také to, že kanál je v souladu s novým územním plánem. Dostatečně také respektuje vodní živočichy, protože jeho součástí bude i rybochod,“ dodal Knebel.
Slalomový kanál by rozhodně neměl být oplocený a uzavřený, právě naopak. „Naším ústředním mottem je přístupnost. Kanál bude po celý den i noc otevřený z obou břehů. Návštěvníci se dostanou do bezprostřední blízkosti proudící vody. Na pravém břehu vznikne vodácká odpočinková zóna – včetně malé pláže a potůčku na hraní pro děti. Součástí levého břehu budou přírodní tribuny, které současně budou působit jako protipovodňové hráze,“ popsal šéf juniorské reprezentace ČR ve vodním slalomu a sjezdu Jiří Kratochvíl, který zároveň působí na Katedře rekreologie UP, s níž oddíl kanoistiky úzce spolupracuje. Vedle kanálu podle něj vyroste zázemí pro vodácký klub, ale také pro širokou vodáckou veřejnost. Součástí plánovaného projektu je také loděnice. Areál budou využívat složky integrovaného záchranného systému pro nácvik krizových situací, jakými jsou povodně a další živelní katastrofy. „Prostor dostanou i studenti UP ke své výuce a vyzkoušet si divokou vodu ve formě raftingu nebo kajakingu dostanou pod dohledem profesionálních instruktorů doslova všichni, kteří o to projeví zájem,“ dodal Kratochvíl.
Náklady na výstavbu umělé slalomové dráhy jsou propočteny na sto milionů korun. „Dráha bude vybavena reverzní turbínou, která zajistí provoz kanálu i ve dnech, kdy průtok nebude dosahovat potřebných sedmi kubíků za vteřinu. Naopak v době vodnatě nadprůměrné a v čase, kdy dráha nebude využívána, bude turbína vyrábět elektrickou energii, takže odhadované náklady na provoz jsou v podstatě zanedbatelné,“ prohlásil autor studie architekt David Benda.
První pokusy o výstavbu umělé slalomové dráhy se objevily již na počátku osmdesátých let. Nová snaha o výstavbu slalomové dráhy se vynořila před více než rokem. Letos v únoru požádali vodáci vedení města, aby odložilo výstavbu balvanitého skluzu u Šantovky na Mlýnském náhonu. Rada města jim vyhověla a dala dva roky na vypracování studie proveditelnosti, na niž město rovněž přispělo finančně. Peníze na samotnou stavbu však vodáci hodlají získat z jiných než městských zdrojů.
Autor: Tiskové oddělení | Poslední úprava: 21. října 2014 (út)