Statutární město Olomouc

oficiální informační portál

www.olomouc.eu | stránka: Výškové budovy ve městě – věc soukromá, nebo veřejná? « Aktuality « Aktuální informace

Sociální sítě

Aktuální informace » Aktuality » Výškové budovy ve městě – věc soukromá, nebo veřejná?

Výškové budovy ve městě – věc soukromá, nebo veřejná?

Výškové budovy ve městě – věc soukromá, nebo veřejná?

17. prosince 2013 (út)

Může si soukromá osoba postavit ve městě budovu, která převyšuje ty ostatní? Nebo je to „krádež panoramatu“ města, které patří všem? Podobné diskuse se v poslední době ozývají v Olomouci čím dál častěji. Příčinou je plánovaná výstavba třetí výškové budovy. Má být z těch tří nejvyšší a má stát nejblíže historickému jádru města.

JAK PROBÍHÁ ÚŘEDNÍ PROCES, JSME SE ZEPTALI EVY HYRAVÉ, VEDOUCÍ STAVEBNÍHO ÚŘADU MAGISTRÁTU MĚSTA OLOMOUCE:

O čem mohou v případě soukromého projektu soukromého investora rozhodovat úředníci státní správy?
Například o umístění stavby, o žádosti o stavební povolení, vydávání závazných stanovisek z hlediska zájmů chráněných zvláštními předpisy (životní prostředí, požární bezpečnost, ochrana zdraví apod.)

Je v souladu s legislativou a platným územním plánem postavit v dané lokalitě (ochranné pásmo MPR) výškovou budovu daných rozměrů (cca 75 m)?
Soulad navrhované stavby s územně plánovací dokumentací posuzuje stavební úřad v rámci územního řízení. Současný územní plán stavbu o této výšce nevylučuje.

Které orgány státní správy mohou do procesu zasáhnout?
Orgán státní památkové péče, krajský hygienik, hasičská záchranný sbor, orgány životního prostředí, silniční správní úřad atd.

Co v tomto povolovacím procesu může ovlivnit městská samospráva (zastupitelstvo)?
Zastupitelstvo uzavírá plánovací smlouvy potřebné k zahájení územního řízení, rozhoduje o prodeji pozemku ve vlastnictví statutárního města Olomouc, je-li pro stavbu nezbytný. V územním řízení uplatňuje obec námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce, a to z pozice účastníka řízení.

Kterými závaznými stanovisky se musí při rozhodování řídit stavební úřad?
Závaznými stanovisky všech dotčených orgánů, které v řízení chrání své zájmy dle zvláštních zákonů – např. orgán státní památkové péče, krajský hygienik, hasičský záchranný sbor.

Je pravda, že je to stavební úřad, který má konečné slovo a rozhoduje nezávisle na stanovisku samosprávy?
Ano. V případě odvolání proti jakémukoliv rozhodnutí vstupuje do procesu i nadřízený organ – krajský úřad, případně ministerstvo.

Můžete přiblížit, v jaké je momentálně fázi projekt Šantovka Tower?
Zatím bylo vyhověno pouze žádosti o závazné stanovisko u orgánu státní památkové péče, které se v současné době nachází ve stádiu přezkoumávání nadřízeným orgánem. Žádost o územní rozhodnutí nebyla podána.

Pokud tento nadřízený orgán (krajský úřad) stanovisko shledá nezákonným, vrátí je znovu nižší instanci. Pokud je potvrdí, jaký je další postup? O čem bude dál stavební úřad rozhodovat?
Záleží na tom, o co nás investor požádá, jak bude stavba navržena, přesně na jakém místě, zda bude možné vést rovnou územní řízení nebo bude nutné ještě předtím řešit jiné problémy v souvislosti s obecnými podmínkami využití území.

INFO

VEŘEJNÁ SPRÁVA, tedy správa veřejných záležitostí, je rozdělena na státní správu a samosprávu.

STÁTNÍ SPRÁVA je uskutečňovaná státem, resp. státními orgány nebo jinými subjekty, na které stát výkon státní správy v určitém rozsahu přenesl. Jedním z těchto subjektů je i statutární město Olomouc, a to např. při výkonu správy živnostenské, stavební, vnitřní správy v oblasti občanských průkazů, cestovních dokladů, řidičských průkazů a v dalších oblastech. Výkon této přenesené státní správy zajišťuje magistrát, a je přitom vázán nejen zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy, ale i usneseními vlády a směrnicemi ústředních orgánů státní správy, zejména ministerstev, přičemž zde platí hierarchické vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Rozhodnutí, popř. jiné správní akty jsou vydávány jménem státu.

Naproti tomu obecní SAMOSRPÁVA spravuje vymezený okruh svých záležitostí samostatně, relativně nezávisle na státu např. při schvalování programu rozvoje města, rozpočtu města, nabytí a převodu nemovitostí, převodu bytů a nebytových prostor z majetku města či vydávání obecně závazných vyhlášek platných pro území města. Je přitom vázána pouze zákony. Pojem samospráva znamená, že veřejné záležitosti spravuje někdo jiný něž stát a rozhodnutí jsou vydávány jménem jiného subjektu, v tomto případě statutárního města.

Je to přesně rok, co se na veřejnosti objevily první obrázky plánované výškové budovy s názvem Šantovka Tower (angl. věž, pozn. red.). Ta by se měla stát novou dominantou olomoucké čtvrti Šantovka (podle vedlejší Šantovy ulice) v areálu bývalé továrny Milo. Budova je orientovaná směrem východ – západ, měla by mít 75 metrů na výšku (plus protažení architektonického prvku z čirého skla v délce cca 3 m) a 22 pater určených k bydlení. Architektonický koncept vytvořil londýnský ateliér Benoy, který navrhoval i design nedávno otevřené Galerie Šantovka. Projekt Šantovka Tower je podle investora momentálně ve fázi projekčních prací pro územní řízení. „Začátek prací nechceme zatím odhadovat, dokončení vidíme jako reálné v roce 2016,“ říká Richard Morávek, zástupce investora stavby, společnosti SMC Development.

Proti stavbě se ozývají odpůrci

Poté, co investor zveřejnil svůj záměr, začaly se ozývat hlasy odborníků i laické veřejnosti, kteří s ním nesouhlasí. Hlavní argumenty proti stavbě Šantovka Tower jsou tyto: je příliš velká, navíc má stát v ochranném pásmu městské památkové rezervace, jejíž zástavbu by o mnoho převyšovala, je příliš blízko centra a jeho historickým dominantám, a porušila by tak dálkové pohledy na panorama Olomouce. Petice proti výškovým stavbám v Olomouci podepsalo několik stovek občanů, na čtyři stovky se jich koncem října zúčastnily veřejného shromáždění Občané proti Šantovka Tower. K iniciativě se přidaly i významné olomoucké osobnosti a odborníci z řad architektů.

Mezi hlavní odpůrce stavby patří občanské sdružení Za krásnou Olomouc, které společně s dalšími podporovateli vytvořilo Iniciativu občanů proti Šantovka Tower. „Naším cílem je zamezit stavbě výškové budovy v Šantově ulici v Olomouci. Vyzýváme investora, aby nestavěl výškovou budovu Šantovka Tower, která poškodí olomoucké panorama a urbanistický a památkový kontext Městské památkové rezervace Olomouc,“ uvádí zástupce sdružení David Helcel. Kromě ochrany kulturně historických hodnot odpůrci argumentují také ochranou ekonomického potenciálu historického jádra města. „Šantovka Tower, která je soukromým projektem výstavby bytů, přínosem pro rozvoj Olomouce není,“ dodává Helcel.

Investor: město se rozvíjí do šířky i do výšky

Investor stavby naopak namítá, že moderní architektura v kontrastu s historickou je pro město přínosem a jediným možným směrem rozvoje. „Přirozeným vývojem každého města je jeho postupný rozvoj jak do šířky, tak i do výšky, což souvisí jak s ekonomickými, tak technologickými možnostmi jednotlivých historických období. Každá epocha zanechává ve městě svoji stopu, a to nejenom v jeho plánu, ale i panoramatu, a my si myslíme, že Šantovka má právo tuto stopu zanechat,“ namítá Richard Morávek, který aktivity občanského sdružení Za krásnou Olomouc a jejich podporovatelů považuje za vysoce neférové. „Odpůrci se od začátku snaží zmanipulovat názor veřejnosti nepodloženými vizualizacemi. Pro nás takovýto subjekt není v žádném případě partnerem do diskuze. Jsme naopak velmi potěšeni, že olomoucká veřejnost, která již měla možnost se seznámit s jedinečnou architekturou i prostředím Galerie Šantovka, se k několika desítkám oponentů nepřipojila, a buď nám projevuje podporu, nebo se drží stranou této diskuse,“ dodal s tím, že projekt Šantovka Tower je kvalitou provedení a designem ojedinělý v rámci celé České republiky.

Co je to „panorama“?

Nejžhavější diskuse se tedy vedou o „panorama města“, které si podle odpůrců stavby investor „přisvojuje“. Příznivci stavby naopak namítají, že panorama, které odpůrci brání, neexistuje. Mimo jiné i proto, že nejde o první výškovou budovu ve městě.

Už v roce 2003 se otevřel veřejnosti první olomoucký mrakodrap u hlavního vlakového nádraží v Jeremenkově ulici. Multifunkční objekt RCO byl v té době se svými 71 metry nejvyšší novodobou stavbou ve městě. O deset let později pak společnost TESCO SW, vedená podnikatelem Josefem Tesaříkem, dokončila stavbu další, tentokrát ještě vyšší budovy na třídě Kosmonautů. Budova BEA Centrum se svou charakteristickou celoskleněnou fasádou je ještě o tři metry vyšší. Radniční věž ji převyšuje jen o metr, a je tak zatím nejvyšší moderní budovou ve městě. Obě stavby vyrostly bez většího zájmu veřejnosti, odpůrci výškových budov ve městě připouštějí, že v tomto případě „zaspali“.

Co je tedy panorama města, které by mělo být předmětem ochrany? Je zřejmé, že v žádné z etap historického vývoje města nebylo jeho panorama neměnné, naopak procházelo výraznými změnami. Ani samotný pojem „panorama“ nemá jednoznačnou definici.

„Návrh nového územního plánu definuje pro ochranu pohledů na město tzv. místa důležitých pohledů, která jsou chráněna (jedná se o ochranu místa a směru pohledu), ať se jedná o dálkový pohled, blízký pohled nebo průhled, přičemž je nerozlišuje. Pojem dálkový pohled užívá Regulační plán městské památkové rezervace a grafické schéma definuje místa a směry těchto pohledů,“ vysvětluje vedoucí odboru koncepce a rozvoje magistrátu Marek Černý.

Územní plán výšku zatím neřeší

Dosud platný územní plán, strategický dokument, který je nezbytný pro rozvoj každé obce a města, nestanovuje závazně maximální výšku zástavby, ale limit intenzity stavebního využití pozemků (tzv. index podlažních ploch), daný procentem zastavění a výškou zástavby. „Ve finální fázi příprav je však v tuto chvíli nový územní plán, který definuje maximální výšku budoucí zástavby a s budoucími výškovými stavbami nepočítá. Měl by začít platit v průběhu příštího roku,“ říká Marek Černý. Pokud výšková stavba získá územní rozhodnutí od stavebního úřadu ještě před platností nového územního plánu, může samotná stavba začít i později.

Každý záměr výškové stavby však musí už v současné době dle Regulačního plánu městské památkové rezervace prokázat, že je maximálně chráněna a zachována silueta historického jádra v dálkových pohledech.

Věc soukromá, nebo veřejná?

V případě Šantovka Tower je investorem soukromá společnost a stavba by měla vzniknout na soukromém pozemku. Proto například investor nemusí vypisovat ani architektonickou soutěž na její podobu.

Iniciativa odpůrců přesto apeluje na olomouckého primátora, radní a zastupitele, aby tento projekt zamítli. „Postup schvalování jakýchkoliv stavebních záměrů na území města přesně stanovuje příslušná právní úprava, určuje pravomoci orgánů státní správy i samosprávy, vymezuje a ochraňuje práva všech zúčastněných, včetně formy zapojení veřejnosti i ochrany práv investorů. Ve veřejné diskusi se, bohužel i z odborných kruhů, objevují výzvy, aby samospráva (či dokonce přímo primátor) výškovou stavbu prostě „zakázala“. Nežijeme v gubernii, kde rozhoduje samovládce. Proces musí proběhnout právně řádně a je to v bytostném zájmu všech zúčastněných, má-li být závěrečný verdikt platný a nezpochybnitelný,“ podotýká primátor města Martin Novotný.

Do procesu může zastupitelstvo vstoupit například jako jeden z účastníků územního řízení, ale definitivní rozhodnutí o tom, zda stavba neodporuje příslušné legislativě a může tedy být postavena, je na úřednících stavebního úřadu magistrátu. Popis procesu stavebního řízení a kompetence jednotlivých oblastí státní správy a samosprávy je popsán v rámečku.

Fotografie:

| Poslední úprava: 17. prosince 2013 (út)

Kontakt

Magistrát města Olomouce
Horní náměstí č.p. 583
779 11 Olomouc
Telefon: 585 513 111 | tel. seznam

E-mail: podatelna@olomouc.eu
Datová schránka ID: kazbzri

IČ: 00299308
DIČ: CZ 00299308

Základní úřední dny a hodiny

(včetně pokladen)

Pondělí: 8:00 – 12:00 13:00 – 17:00
Úterý: 8:00 – 12:00 13:00 – 15:30
Středa: 8:00 – 12:00 13:00 – 17:00
Čtvrtek: 8:00 – 12:00 13:00 – 15:30
Pátek:
Úřední hodiny jednotlivých pracovišť

Pracoviště magistrátu