Vzácní levharti dostali nový domov
Nový domov získaly na začátku července vzácné šelmy, které už dvanáct let chová Zoologická zahrada na Svatém Kopečku. Pavilon pro levharty mandžuské, nejohroženější poddruh levharta, je v rámci střední Evropy skutečným unikátem.
LEVHART MANDŽUSKÝ
Levhart mandžuský je velká forma levharta skvrnitého. Zbarvení má světlejší s velkými rozetami. K dalším rozpoznávacím znakům patří dlouhý, hustě osrstěný ocas a šedě zbarvené oči. V jeho domovině v zimním období klesají teploty hluboko pod bod mrazu. Na lov se vydávají obvykle v noci. Kořist odnáší na skryté místo, někdy s ní vylézá i na stromy. V přírodě se levhart vyskytuje pouze na Dálném východě, kde obývá nedotčené lesy. Za poslední léta se jeho stavy zvýšily na 32 jedinců. Toto číslo vzešlo na základě metody sledování zanechaných stop ve sněhu. Pro zachování druhu by však bylo nutné, aby stálá populace čítala alespoň 100 zvířat. Vážnou hrozbou pro levharty je pytláctví, ale i lesní požáry nebo těžba dřeva a nerostných surovin.
Pavilon tvoří tři venkovní výběhy, čtyři vnitřní ubikace a karanténa. Opticky působí jako dvě jeskyně s vyhlídkovou terasou. Výběh je koncipován tak, aby mu stárnutí prospělo nejen na pohled, ale i v návaznosti na údržbu. „S vybudováním chovného centra se zvyšují možnosti na odchovy mláďat, čímž se posiluje naděje k návratu do volné přírody,“ řekl při slavnostním otevření pavilonu, jehož stavba začala na podzim roku 2010, ředitel zoo Radomír Habáň.
Na investici v hodnotě 10 milionů korun přespělo zoologické zahradě třemi miliony město Olomouc a stejnou částkou také Olomoucký kraj.
Česká republika měla v chovu levhartů výjimečné postavení. V pražské zoo se ve své době nacházelo nejvíce čistokrevných zakladatelů mimo území Ruska. S chovem začala jako druhá po pražské zoo i olomoucká zahrada v roce 2001, kdy z Prahy přijela samice Atas. V lednu 2005 pak současný chovný samec Edward. Než si na něj jeho partnerka Izabela zvykla, trvalo to téměř rok. Jejich letošní Mia je celkem 11. úspěšně odchované mládě. V současnosti zde žijí tři samice (Atas, Izabela, Mia) a samec (Edward). Množství zvířat v zajetí několikanásobně převyšuje jejich počet v přírodě. V roce 2007 se chovalo v evropských a ruských zoo celkem 129 levhartů, 86 pak v amerických. „Ruské zahrady v čele se zoo v Novosibirsku podnikají veškeré kroky pro reintrodukci, vypouštění zvířat zpět do přírody. Olomoucká zoo se do ní zapojila v roce 2005 poskytnutím jednoho levharta,“ řekla mluvčí zoo Iveta Gronská.
Autor: Martin Hála | Poslední úprava: 18. července 2013 (čt)