Odborníci se problematikou zabývali v rámci projektu Grantové agentury ČR. „Projekt byl jedinečný, neboť v tuzemsku se na rozdíl od zahraničí daná problematika takto detailně zatím nezkoumala. Hlavním smyslem bylo popsat specifika městského klimatu a srovnání s příměstskými lokalitami,“ uvedl Miroslav Vysoudil z katedry geografie.
Prvním problémem byl nedostatek informací pro obdobný výzkum. Vědci proto v roce 2009 vybudovali vlastní síť měřicích stanic, takzvanou Metropolitní staniční síť Olomouc, kterou ale mohou využívat i pracovníci veřejné správy, a data odebírá i Český hydrometeorologický ústav v Ostravě. Páteř sítě tvoří osm plně automatických stanic a doplňková měření se provádí i na dalších místech. Celkem v 15 lokalitách se měří dosud.
Odborníci potvrdili, že ve městě existují místa, která jsou výrazně teplejší, místa s vyššími srážkovými úhrny i lokality s častým výskytem teplotních inverzí, a tím i horší kvalitou ovzduší. „Velká nákupní a logistická centra s rozsáhlými parkovišti na okrajích města jsou lokalitami, kde jsou teploty vzduchu vyšší než v okolí. Z vyšších teplot, než jaké jsou v přilehlých místních částech, se mohou často těšit obyvatelé Svatého Kopečka. Kvalita ovzduší je tam lepší než přímo v centru města, totéž platí i pro Křelov, Tabulový vrch či Neředín v okolí letiště. Rozdíl teplot v rámci města může být až kolem čtyř stupňů Celsia,“ uvedl Vysoudil.
Výzkumníky naopak překvapilo zjištění, že území od Chválkovic po Lazce je velmi chladné a vlhké, s častými teplotními inverzemi. Obdobné je to i na Nových Sadech. Chladnější je i Řepčín a Lazce, z příměstských území pak okolí Chomoutova či Horky nad Moravou, a to díky přítomnosti vodních toků i výběžků lužního lesa. S možností vyšších srážek musejí častěji počítat obyvatelé okrajových částí města a předměstí, například v Bystročicích, Hlubočkách či u neředínského letiště. „V rámci středně velkých měst je podnebí v Olomouci pro rozhodující část obyvatelstva příznivé, lze hovořit o určitém komfortu,“ uzavřel Vysoudil.