Kromě ústřední budovy na náměstí Republiky, kde se nachází oddělení pro děti a mládež, půjčovna pro dospělé čtenáře, půjčovna hudebnin a hudebních nosičů, čítárna a studovna a internetové centrum, poskytuje městská knihovna na území Olomouce knihovnické služby v šesti pobočkách a devíti knihovnách v městských částech.
MĚSTSKÁ KNIHOVNA V ČÍSLECH
- V roce 2011 ji navštívilo 11 976 čtenářů, eviduje 576 666 výpůjček a 236 187 návštěv, denně požaduje službu knihovny 850 lidí, jen v hlavní budově 600 lidí za den.
- Počet knihovních dokumentů (knihy, hudebniny, CD) 210 069 ks, roční přírůstek 11 998 ks.
- Výnosy z registračních poplatků 588 240 Kč, z pokut 263 175 Kč.
- V roce 2012 šlo na mzdy včetně odvodů 10,8 milionu korun, na knihy, časopisy, CD šly tři miliony korun; energie 1,3 milionu korun, údržba a estetizace 1,9 milionu korun; materiál 0,5 milionu korun.
Stát zrušil příspěvek bez varování
Od roku 2003, kdy přešla pod město, byla knihovna financována z prostředků státu, jako pozůstatek financování Okresní knihovny v Olomouci. Stát ročně posílal 17,7 milionu korun, přičemž tato částka se od roku 2009 nezměnila. Dalšími penězi přispívalo město a zhruba jeden milion vydělává knihovna vlastní činností – výběrem registračních poplatků, pokut a za pronájmy prostor.
Po rozhodnutí státu, že příspěvek pro příští rok nepošle, muselo peníze pro provoz knihovny téměř ze dne na den najít ve svém rozpočtu město. „Tento přístup je pro nás těžko pochopitelný. Rozuměli bychom tomu, kdyby stát řekl, že tu částku v příštích pěti letech postupně zredukuje až na nulu, ale tato situace je skutečně nesmírně komplikovaná. Musíme se ve velmi krátkém čase vyrovnat s tím, že nám okamžitě byla odejmuta naprosto drtivá část rozpočtu knihovny ze státního rozpočtu,“ podotkl náměstek primátora Jan Holpuch.
Nakonec se v městské pokladně podařilo najít 16 milionů korun. Knihovna tak musí začít radikálně šetřit. „Úspory se dotknou jak nákupu knih, tak šetření na energiích či provozu aut. Budeme také nuceni zvýšit registrační poplatek a pokuty za pozdní vracení knih. Počkat také bude muset pravidelná obnova počítačů a další techniky,“ vyjmenovala ředitelka knihovny Lenka Prucková. Tímto způsobem knihovna sníží náklady o zhruba milion korun.
Budou se rušit pobočky?
Dlouhodobější řešení nepříznivé situace by knihovna ve spolupráci s městem měla předložit začátkem příštího roku. „Pracujeme s variantami redukce sítě jednotlivých poboček či malých regionálních knihoven, které jsou v okrajových částech města,“ vysvětlila ředitelka knihovny. O které z nich se bude konkrétně jednat, by se mělo rozhodnout v polovině ledna. „Naším cílem není jen pobočky škrtat, chceme mít jasno v tom, do jaké míry to ovlivní dostupnost služby pro čtenáře. Kromě toho chceme vědět, jak s prázdnými prostorami naložíme,“ vysvětlil náměstek Holpuch. Podle něj by přicházelo v úvahu jejich využití jako například rozšíření školky v dané lokalitě.
KNIHOVNA V PRŮBĚHU ČASU
- Veřejná knihovna v Olomouci byla již od svého vzniku 1. prosince 1889 důležitou součástí kulturního života města. Nacházela se v klubovně České besedy v Národním domě, který byl centrem českého společenského a spolkového života. Její otevření bylo důsledkem národnostního boje mezi německou většinou a českou menšinou v Olomouci.
- Od roku 1920 se na základě Masarykova zákona o veřejných knihovnách (z roku 1919) stává veřejnou městskou knihovnou a sídlí v Salmově paláci na Horním náměstí. Její tehdejší ředitel Antonín Šprinc propagoval myšlenku co největší přístupnosti knihovnických služeb, a tak vznikaly pobočky také v jednotlivých městských částech.
- V roce 1949 byla městská knihovna definitivně přestěhována do budovy bývalého hejtmanství na náměstí Republiky. V roce 1952 zde bylo zřízeno jedno z prvních hudebních oddělení v českých lidových knihovnách.
- V letech 1953–1960, v době existence Olomouckého kraje, působila knihovna pod názvem Krajská knihovna, v letech 1960–2002 jako Okresní knihovna v Olomouci.
- V roce 1993 byla zavedena počítačová síť s knihovnickým programem. Začala retrokatalogizace fondu a postupně byly automatizovány jednotlivé provozy.
- Od roku 2000 poskytuje knihovna na základě smlouvy s městem Olomouc informace dle zákona 106/1999 o svobodném přístupu k informacím.
- Od května 2001 zde funguje Internetové centrum se zaměřením na integraci minoritních skupin obyvatelstva. Pro všechny občany regionu znamená centrum počítačové gramotnosti především skutečně veřejný přístup k internetu.
- Od roku 2003 je zřizovatelem knihovny statutární město Olomouc a knihovna nese název Knihovna města Olomouce. Tvoří ji 16 knihoven na celém území města, má asi 210 tisíc knihovních jednotek a 12 tisíc čtenářů, kteří si za rok vypůjčí přes půl milionu knih, novin, časopisů, hudebnin, gramofonových desek a CD.
Pobočky KMOL: Holice, Brněnská, Neředín, Nové Sady, Jungmannova, Tabulový vrch
Knihovny v místních částech: Droždín, Chomoutov, Lošov, Nedvězí, Radíkov, Slavonín, Týneček, Topolany, Sv. Kopeček
Nejdůležitější podle něj je, aby tento krok nezpůsobil razantní zhoršení dostupnosti služby. „Olomouc je univerzitní město, je to centrum kultury a nikdo ani na vteřinu nechce zpochybnit to, že v Olomouci musí být kvalitní, dobře fungující knihovna,“ uzavřel náměstek.
Mezi největšími v republice
Tyto kvality Knihovna města Olomouce, která patří mezi tři největší instituce tohoto typu v republice, bezesporu naplňuje. Ve svých fondech má více než dvě stě tisíc nejrůznějších dokumentů českých i zahraničních, přičemž zásadní většina z nich je obsažena v on-line katalogu. Všechny pobočky umožňují vyhledávání, půjčování, prodlužování či rezervace knih přes internet, nabízejí sms či e-mailové předupomínky a návštěvníkům poskytují také bezplatný internet. „Naši knihovníci jsou vzdělaní, profesionální a komunikativní a jsou tu proto, aby čtenáři do knihovny chodili rádi a půjčovny nezely prázdnotou. Nabízíme i dostatečně širokou provozní dobu včetně sobot, nezavíráme ani v letních měsících, ani přes vánoční svátky. Naopak v době všech školních prázdnin se půjčovní doba dětských oddělení knihoven rozšiřuje i na dopolední hodiny. Za imobilními spoluobčany jezdíme do domů s pečovatelskou službou,“ vyjmenovala to, čím se může knihovna pochlubit, její ředitelka.
Podobné služby nabízejí i další dvě knihovny ve městě. A ani tady není finanční situace právě ideální.
Ve vědecké knihovně najdete vše, co kdy vyšlo
Pokud hledáte několik let starý článek nebo publikaci, která už není jinde k sehnání, pak zamiřte do Vědecké knihovny Olomouc (VKOL) v Bezručově ulici. Najdete tady všechno, co kdy bylo u nás vydáno, ať už knižně, či časopisecky. Zřizovatelem VKOL je Olomoucký kraj a z jeho rozpočtu je také knihovna financována. Část peněz se díky úspěšným grantovým projektům daří získávat i odjinud. „Roční rozpočet se pohybuje přibližně na úrovni 40 milionů korun. Platy zaměstnanců spotřebují o něco víc než polovinu této částky, na provozní náklady jde zhruba 40 procent. Na akvizici fondů (nákup knih a časopisů) je vyčleněno pouze 1,35 procenta rozpočtu, tento údaj je ovšem zkreslený právem povinného výtisku, na jehož základě bezplatně dostáváme a uchováváme veškerou knižní a časopiseckou produkci v Česku,“ vysvětlil zástupce ředitelky VKOL Miloš Korhoň.
Podle něj nemá vědecká knihovna ve srovnání s ostatními krajskými i centrálními knihovnami dostatečné prostředky na nákup knih, a také prostředky na platy jsou v porovnání s ostatními knihovnami podprůměrné. „Rozpočet ve stávající podobě také nenabízí žádný prostor pro investice potřebné k dalšímu provozu knihovny, například vybudování nových skladových prostor, úprava současných nevyhovujících a podobně,“ dodal Korhoň.
Knihovna má v současné době na 17 tisíc čtenářů, od kterých se na všech poplatcích vybere přibližně 2,7 milionu korun.
„Neustále se snažíme nabízet novinky a změny. V nejbližší době například zakoupíme bibliobox pro vracení knih mimo běžnou otvírací dobu, zvažujeme prodloužení otvírací doby a větší důraz budeme klást na digitalizaci fondů, které by zájemcům měly být v dispozici prostřednictvím modernějšího rozhraní,“ uzavřel Korhoň.
Univerzitní knihovna nabízí úchvatnou atmosféru
Zatímco ve vědecké knihovně si mohou návštěvníci při výběru fyzicky osahat jen malý zlomek knih (zbytek jim vydají knihovníci až po „virtuální“ objednávce), univerzitní knihovna, která sídlí v budově bývalé Tereziánské zbrojnice na Biskupském náměstí, nabízí návštěvníkům nefalšovanou studijní atmosféru. Procházku mezi nekonečnými regály plnými knih, kdy se do ticha ozývá jen otáčení stránek a každý hlasitější zvuk vyvolá pozornost ostatních návštěvníků, si může dopřát každý, i když není studentem univerzity. Knihu vám tady sice nepůjčí, ale přijít studovat sem můžete zdarma a bez průkazu.
Také univerzitní knihovna disponuje řadou poboček, v ústřední knihovně ve Zbrojnici si mohou držitelé průkazu půjčit knihu pouze v případě, že ji má knihovna ve více exemplářích. V opačném případě ji lze pouze číst ve studovně. Denně do Zbrojnice přijde asi 1200 lidí, další pak využívají služeb poboček na jednotlivých fakultách. V budoucnu chce Zbrojnice zavést také noční studovnu pro ty, kdo pro učení vyžadují skutečný klid.
Elektronické knihy, tablety a počítače
Ani univerzitní bibliotéka už ale neslouží jen k půjčování tištěných publikací. Zatímco částka na nákup knih činí ročně pouhých 450 tisíc korun, za elektronické zdroje knihovna ročně zaplatí deset milionů. „Dnes je nejdůležitější službou přístup k elektronickým informačním zdrojům. Nejpoužívanější je web of science,“ vysvětlila ředitelka knihovny Danuše Lošťáková.
Na nová média se zaměřují i další dvě knihovny ve městě. „Vedle knih je možné si u nás půjčit také elektronické čtečky knih či zvuková CD. V prostorách knihovny mají čtenáři k dispozici počítače s přístupem na internet a také s elektronickými informačními zdroji – plnotextovými databázemi odborných článků, archívem denního tisku, platnými normami aj. Na internetu lze prohlížet digitální knihovny s naskenovanými fondy knihovny, často využívaná je také mezinárodní služba EOD, díky které si čtenáři mohou objednat digitalizaci kterékoliv knihy s volnými autorskými právy,“ popsal Miloš Korhoň z olomoucké vědecké knihovny. Ani městská knihovna nezůstává v digitalizaci dat pozadu.
Knihovny jako kulturní centra
Kromě toho pořádá počítačová školení pro veřejnost, besedy a knihovnické lekce pro mateřské, základní i střední školy, besedy a kulturní pořady pro veřejnost či výstavy. „Neradi bychom, aby nás finanční situace přinutila poskytované služby redukovat. Momentálně o tom ani neuvažujeme,“ podotkla Prucková.
Mezi nejoblíbenější akce pro děti patří Noc s Andersenem plná her, pohádek a fantazie spojená s nocováním v knihovně. Oblíbená je i celostátní akce Den pro dětskou knihu či vědomostní soutěž pro všechny dětské čtenáře Človíček a Země. Pro dospělé jsou pak určeny literární soutěž Prvotiny završená sborníkem a slavnostním vyhodnocením, Den otevřených dveří v rámci Dnů evropského kulturního dědictví, akce v každoročním Týdnu knihoven, cyklické hudební podvečery Gramopárty aneb Sdílená radost, Literární kavárny (besedy s osobnostmi kulturního, společenského a politického života), výstavy v Internetovém centru na náměstí Republiky, v půjčovně pro dospělé čtenáře a ve foyeru pobočky v Brněnské ulici.
Také vědecká knihovna pořádá pro veřejnost pravidelné výstavy, přednášky, promítání, autorská čtení a další akce. Kromě toho připravila také kurz, ve kterém je možno se rekvalifikovat na knihovníka.
Je však otázkou, zda má v současné době práce knihovníka jistou budoucnost a zda jsou to právě knihovny, na kterých by měl stát šetřit především. Jaký je váš názor?