Při pětitýdenním obléhání města a bitvami u Guntramovic a Domašova nad Bystřicí se tehdy doslova rozhodovalo o osudu monarchie. Pokud by Olomouc padla, měla by dobře vyzbrojená pruská vojska volnou cestu přes slabě opevněné Brno přímo na Vídeň.
Dne 28. dubna 1758 postoupila pruská armáda k Opavě a v Olomouci už byly přípravy na obléhání v plném proudu. Bylo zbouráno na 350 domů, dokonce byl vyhozen kostelík v prostoru dnešní železniční stanice Nová Ulice. Těsně před příchodem Prusů byly uzavřeny propusti, naplňovaly se příkopy a okolí města se začalo pozvolna měnit v jedno velké jezero. Mosty a mlýny byly strženy. V blízkosti domu U zlatého jelena byla pro výstrahu zrádcům postavena šibenice. První pruské jízdní hlídky se objevily u Olomouce 3. května. Král Fridrich přijel do hlavního tábora u Křelova 19. května. Když 22. května Prusové dokončili svoje polní opevnění táhnoucí se od Řepčína přes Neředín, Novou Ulici k Novosadům, určili si směr hlavního útoku od jihozápadu, kde nebyl zatopený terén. Pro útok byl zvolen bastion č. VII na místě bývalého autobusového nádraží a č. VIII, kde dnes stojí budova Českých drah. Obléhání se účastnilo 10 000 vojáků, přesto se Prusům nepodařilo okruh zcela uzavřít.
Sto tisíc dělových koulí
31. května začalo těžké dělostřelectvo ostřelovat opevnění. Během třiceti dvou dnů vypálili Prusové na město 25 624 bomb a granátů o hmotnosti od 10 do 103 kilogramů a 103 tisíc dělových koulí z celkem 143 děl, moždířů a houfnic. Obránci odpověděli 6 100 výstřely. Prusové chtěli Olomouc využít po dobytí k ubytování vojska, proto se soustředili především na zničení opevnění, navíc údajně existovala gentlemanská dohoda, že nebudou mířit na sloup Nejsvětější Trojice, jehož pozlacené sochy byly z dálky vidět. Přesto je v záznamech uveden zásah radnice. Bomba vletěla do radničního sálu k oltáři sv. Vavřince. V druhé polovině června byla část opevnění kolem Kateřinské brány značně poničena, ravelin kryjící bránu byl jen hromadou hlíny, bastion č. VII měl vystřílenou asi deseti metrovou díru. Palba na opevnění stále sílila. Prusům ale začaly docházet zásoby.
Král Fridrich nařídil připravit ve Slezsku obrovský konvoj čítající 4 000 povozů, které vyjely z Opavy se silným vojenským doprovodem. Plán partyzánské akce vypracoval jeden z nejschopnějších generálů - Laudon. Vyrazil se sedmi tisíci vojáky od Konice ve stejný den jako transport z Opavy. Od Přerova, s jednodenním zpožděním, vyrazily jednotky generála Žiškoviče, přes Lipník a Oderské vrchy k Domašovu n. Bystřicí. Laudon se Prušáků dočkal 28. 6. 1758 u Guntramovic, napadl je a přesto, že byl nucen po pěti hodinové bitvě ustoupit, konvoj se rozprchl do okolí. Druhý den Prušáci sestavovali konvoj a 30. 6. znovu vyrazili k Olomouci. To už dorazil i Žiškovič a s Laudonem dokončili dílo zkázy v sedmi hodinové bitvě u Domašova. Pruský král se musel vzdát svých plánů a odtáhl, pronásledován rakouskými vojsky, přes Zábřeh a východní Čechy zpět do Pruska.
Polepšení znaku
Po vítězství Marie Terezie na důkaz vděčnosti „polepšila“ městský znak štítkem s iniciálami FMT, povýšila 15 olomouckých měšťanů do šlechtického stavu, pět vyznamenala zlatou medailí a polní maršál Marschall se dočkal povýšení na říšského hraběte. Jako náhradu škod bylo vyplaceno městu 24 328 zlatých a byla založena nadace z níž se mělo každoročně použít 800 zlatých na uspořádání slavnostní střelecké soutěže. Olomouc zůstala hraničním městem monarchie a jako taková byla dále opevňována.
Program letošních oslav na str. 24, podrobnosti na www.olomouc.eu nebo v IC.