„V západních zemích už je dnes celkem běžné, že univerzity se svými úspěšnými absolventy udržují velmi úzké vztahy. My se možná v tomto směru ještě máme co učit, ale myslím, že právě přednášky významných absolventů jsou výborným krokem k tomu, aby se i u nás tyto vztahy prohloubily. Věřím, že i díky nim se Olomoučané dozvědí, kolik úspěšných vědců zde máme a co všechno dokázali,“ řekl ve své úvodní řeči primátor města Olomouce Martin Novotný a dodal: „Všechny minulé přednášky mě nadchly a moc mě bavily. Proto se i tentokrát velmi těším na populární pohled na vrcholně vědeckou tematiku, jakou hemato-onkologie bezesporu je.“
„Název mé přednášky s podtitulem Všechno zlé je k něčemu dobré vychází ze situace roku 1945. V době, kdy došlo k výbuchu atomových bomb, bylo zjištěno, že existuje nemoc z ozáření, o níž nikdo nic nevěděl. Na tuto nemoc zemřelo asi dvacet procent všech obyvatel, jež skonali v důsledku výbuchu atomové bomby. Politici i vojáci, kteří tehdy disponovali mocí, se začali obávat, že by tuto zbraň mohly mít i jiné země. V této souvislosti začali investovat finance do výzkumu, jenž měl léky na nemoc z ozáření přinést. Právě v tomto světle se začala věnovat pozornost hematologii, předpokládalo se totiž, že metodou, která může zvládnout nemoc z ozáření, bude transplantace kostní dřeně. Tenkrát se problematika pojímala takto obecně,“ uvedl prof. Karel Indrák svou přednášku, která do auly Přírodovědecké fakulty přilákala desítky lidí.
Absolvent Lékařské fakulty UP, dnes přednosta Kliniky Hemato-onkologie prof. Karel Indrák působí ve FNOL od roku 1972. V roce 1985 převzal vedení tehdejšího Oddělení klinické hematologie, sama Klinika Hemato-onkologie pak vznikla až v roce 1992. Ve FNOL stál u zrodu programu transplantace kostní dřeně.
V roce 1987 se začal věnoval problematice červených krvinek a podařilo se mu identifikovat některé choroby, o nichž se tvrdilo, že u nás neexistují – např. poruchy hemoglobinu. Prof. Indrák později identifikoval tzv. Hemoglobin Olomouc a popsal některé abnormality, které vedou k tomu, že pacienti mají červených krvinek příliš. Prof. K. Indrák dále publikoval soubor prací věnovaných molekulární genetice thalasémií (onemocnění způsobující těžkou poruchu krvetvorby) a polycytémií (onemocnění zhoršující krevní oběh), díky nimž mohly být stanoveny správné diagnózy u řady českých a slovenských pacientů. Jeho práce přispěly k pochopení nových molekulárně genetických regulačních mechanismů těchto chorob.
Ve světle těchto výjimečných výsledků práce je podstatné zmínit, že transplantace je i v dnešní době stále vysoce rizikový výkon. Nezanedbatelná je i souvislost mezi léčbou a finanční náročností, neboť naděje, které výzkumy přinášejí nemocným lidem, přinášejí zároveň ekonomické problémy. „Ani dnes totiž neumíme všechny pacienty zcela vyléčit. Tito lidé musejí užívat léky, přičemž léčba je velmi drahá. Pro představu: jeden rok léčby stojí asi šest set tisíc korun. Je vynikající na jedné straně, že pacienti dnes v řadě případů neumírají, na straně druhé však každým rokem asi dalších sedmdesát lidí onemocní a částky investované do léčby se tím každoročně zhruba o padesát milionů korun navyšují. Je to dnes velký problém, neboť není možné, aby si tak obrovské sumy hradil sám pacient,“ upozornil prof. Karel Indrák.
Prof. Karel Indrák je uznávanou kapacitou v oboru, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí. Je mj. spoluzakladatelem Olomouckých hematologických dnů. Ty se z původně jednodenního pracovního odpoledne konaného v roce 1987 rozrostly v nejvýznamnější a největší každoroční hematologickou akci v ČR a největší pravidelný lékařský kongres pořádaný v Olomouci. V roce 1991 zřídil prof. Indrák na svém pracovišti první molekulárně genetickou laboratoř v rámci Univerzity Palackého a v roce 1997 zahájil na Hemato-onkologické klinice FNO program transplantace kostní dřeně, pro něž pracoviště brzy získalo i evropskou akreditaci.
Cyklus vědeckopopulárních přednášek významných absolventů UP je pořádán Univerzitou Palackého a statutárním městem Olomouc ve snaze udržovat a pěstovat kontakty s vynikajícími absolventy jednotlivých fakult UP, šířit povědomí o jejich příslušnosti k UP i o vazbě na město Olomouc, jehož je Univerzita Palackého významnou součástí. Přednášky se v prostorách UP uskutečňují jednou v roce a za dobu zhruba deseti let se v jejich programu vystřídaly takové osobnosti, jakými jsou světoznámý jazzový hudební skladatel a pianista Emil Viklický, bývalý rektor UP, první polistopadový rektor a významný amerikanista Josef Jařab, primáš Hradišťanu Jiří Pavlica či světově proslulý fotograf Jindřich Štreit.
Milada Hronová
Více o dosud pronesených přednáškách na http://www.upol.cz/o-univerzite/prednasky-vyznamnych-absolventu/