I k takovým investičním akcím však musí město vždy přidat i svůj díl. Znamená to nutnost co nejvíce šetřit na provozních výdajích města a naopak se snažit sehnat do rozpočtu co nejvíce peněz z jiných zdrojů.
V roce, který právě začíná, se změní v Olomouci poměrně dost věcí. Začne stavba tramvajové trati na Nové Sady, což je investiční akce, jaká se neodehrává ve městě velikosti Olomouce každý rok. Zásadní rekonstrukcí či modernizací projde Výstaviště Flora s největším pavilonem A. Začít by měla veliká akce na zvelebení a zpřístupnění areálu Olomouckého hradu. A konečně, v samotném centru města se promění Dolní náměstí. Mimo to se uskuteční i pár méně viditelných, nicméně podobně nákladných projektů, a to zateplování budov mateřských a základních škol a modernizace jejich hřišť, sportovišť a zázemí. Navíc hodně milionů z rozpočtu letos poputuje i do silněji podporovaných kulturních událostí ve městě. Podle všech těchto plánů, a řady menších investičních akcí, které dohromady dávají skoro miliardu korun, to skoro vypadá, jako by se Olomouce krize netýkala. Jak ale říkají představitelé města, kdyby se do těchto projektů neinvestovalo teď, za nějaké dva tři roky by už bylo pozdě – dotační tituly nebudou a město by vše muselo realizovat v mnohem větší míře ze svého.
Tři důvody k vyšším investicím
„K provozní části rozpočtu přistupujeme velice úsporně. Nepředpokládáme ani žádný nárůst příjmů z daní. Jediná položka v rozpočtu, která letos roste, jsou investice. To by se mohlo na první pohled zdát v době krize trochu nelogické,“ říká náměstek primátora Ivo Vlach, který má na starosti především městský rozpočet. Podle Vlacha ovšem ve skutečnosti velí tři základní momenty k větším investicím. Jsou to výhodná situace v oblasti dotací z EU, vysoké výnosy vlastní hospodářské činnosti města a udržení provozního rozpočtu města na úrovni z minulého roku. První moment je ten, který po velkých investicích volá, druhé dva je teoreticky umožňují.
Za prvé – jsme v závěrečné fázi období, v němž lze čerpat ve velkém dotace z EU. Plánovací období, v němž se v posledních letech hospodaření s fondy EU nachází, potrvá ještě tento a příští rok. Poté nastane další plánovací období, v němž se ale dost možná budou rozdělovat za prvé menší peníze a za druhé do výrazně jiných projektů. „Příští období bude mnohem méně velkorysé vůči projektům, zaměřeným na tvrdou infrastrukturu, větší akcent bude kladen na projekty z oblasti vědy, inovací a konkurenceschopnosti,“ vysvětloval na loňském semináři o rozdělování evropských fondů v regionech europoslanec Jan Březina. Na vysvětlenou – investicemi do tvrdé infrastruktury se myslí například opravy silnic, škol, kanalizací a čističek, veřejných prostranství a podobně, tedy právě akce, které se snažilo město maximálně uskutečňovat v minulých letech i tento rok. Europoslanec navíc dodává, že dost možná dojde v příštím období k omezení regionálních operačních programů, což jsou právě ty, z nichž nyní obce a města čerpají dotace pro své investiční akce. „Bude to určitě těžší než dnes,“ varuje Jan Březina.
Z Bruselu zaplatí někdy 40, jindy až 80 procent
Bez dotací se k velkým investicím město jen tak neodhodlá. „Bez dotací se hospodaření měst neobejde. V Olomouci počítáme s investicemi za téměř miliardu korun, a více než polovina z nich počítá s výraznou dotací ze strany EU,“ uvedl při schvalování rozpočtu 2012 náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs. Jak dodal, město se ale na to, aby mohlo čerpat dotace, muselo nejprve pořádně připravit. „Ze začátku jsme měli opravdu mnoho práce, psali jsme integrované plány, studovali možnosti, jaké se nabízejí, zpracovávali různé studie,“ objasnil. Poté ale mohlo město na základě takových podkladů začít žádat o jednotlivé dotace, které za to stojí.
Pro ilustraci – kupříkladu jen rekonstrukce Dolního náměstí vyjde asi na 128 milionů korun. Evropská dotace z Regionálního operačního program Střední Morava by přitom ale měla pokrýt 55 procent výdajů, což znamená skoro 70 milionů korun! Takto výhodná situace k velkým investicím do veřejných prostranství se už v mnoha dalších letech opravdu nemusí opakovat. „Velkou pečlivost věnujeme administrativě projektů, zatím jsme ustáli všechny kontroly a věřím, že i v budoucnu nebudeme muset nic vracet,“ dodává náměstek Šnevajs.
Problém je, že dotace EU jsou jednak různě vysoké, a za druhé jsou roztříštěné do velmi širokého spektra aktivit. „Míra akcí, které lze kofinancovat z různých dotačních titulů, je velice široká, možná až příliš. V některých případech jsou navíc dotace třeba jen 40 či 25 procent celkových nákladů,“ říká náměstek primátora Martin Major. „Pro nás by bylo rozhodně lepší, kdyby byly dotační tituly rozloženy do více let,“ sdělil. Takto se musí město snažit stihnout najednou co nejvíce věcí, protože později už takové dotační tituly třeba vůbec nebudou vypisovány.
Olomouc je na tom dnes mnohem lépe než v devadesátých letech
O tom, že se v našem městě investovalo do infrastruktury už hodně peněz, svědčí celá řada faktů. S výjimkou snad dvou malých ulic mezi domy není v Olomouci nikde hliněná cesta. Kompletně opravená je městská kanalizace. Modernizovaly se školy a školní i dětská hřiště. Opravené je Horní náměstí, řada městských komunikací a velká část historických olomouckých parků.
„Za posledních deset či patnáct let se Olomouc velmi posunula dopředu. Infrastruktura je u nás dnes na výborné úrovni, ve srovnání s jinými krajskými městy jsme na tom nadstandardně dobře. Je to dáno i tím, že jsme dokázali ve větší míře čerpat dotace z Evropské unie,“ říká náměstek primátora Major. Kolem roku 2015 a později už tak podle něj bude nutnost investovat do stavebně-mandatorních akcí, tedy těch nezbytných staveb, mnohem menší než dnes.
Na to, aby se město pustilo do takových investic, musí ale mít i k evropským dotacím také vlastní zdroje. Každá podobná investice totiž vždy musí být financována z více zdrojů. „Je lepší se krátkodobě mírně zadlužit a pak to v období do roku 2020 splácet,“ vysvětluje náměstek Major a poukazuje na to, že některá srovnatelná města jsou sice zadlužená o něco méně, nicméně řada nutných investic třeba do komunikací, kanalizace a dalších nezbytných věcí je teprve čeká. „Jak oni pak budou platit takové akce jen ze svých rozpočtů, až období pro čerpání dotací skončí? My už všechny ty nezbytné akce budeme mít za sebou,“ je přesvědčen Martin Major. „Když opravím kanalizaci nebo čističku, budu mít v tomto směru na dalších dvacet až třicet let pokoj, i když se na začátku třeba zadlužím,“ říká. A jaký vlastně je vývoj zadlužení města? „Ze směnečného programu přijmeme letos 176 milionů korun, 94 milionů korun z úvěru ale zase splatíme, a tudíž je saldo pro tento rok 82 milionů korun,“ vypočítává náměstek Ivo Vlach.
Další cestou, jak na investice získat peníze, je zbavit se toho, co město může postrádat. „Je vhodné zbavit se zbytného majetku. To byl v minulosti třeba příklad Salmova paláce, obrovské budovy v centru města, která potřebovala peníze na rekonstrukci, které jsme ale my v rozpočtu neměli. Soukromý vlastník se o ni postará lépe a rekonstrukce už probíhá. Až na jednu výjimku se ve všech případech, kdy jsme prodali nějakou nemovitost, investor dobře staral, aby v domě vše dobře fungovalo,“ říká náměstek Major. Letos by podle něj měl na řadu přijít například prodej Domu U Zlatého jelena. Dnes v něm sídlí některá pracoviště magistrátu, ta se ale koncem roku přestěhují do nové budovy v Hynaisově ulici.
Náměstek Vlach dodává, že další cestou, jak zvýšit hospodářský výnos města, je zvýšení nájemného, což se stalo už v loňském roce.
„Současně stoupne nájem pro Moravskou vodárenskou za naši vodohospodářskou infrastrukturu,“ připomíná Ivo Vlach.
Pokud jde o příjmy z daní, na ně město vliv nemá. Vedení radnice si může jen vroucně přát, aby neubývalo podnikatelů a neklesaly příjmy z daní právnických osob a stejně tak aby neklesal výnos z DPH a z daní fyzických osob ze závislé činnosti, tedy zaměstnanců.
Výstaviště i tramvajová trať – vše musí začít letos
Jak již bylo řečeno, letos se musí začít s několika významnými stavebními díly. Asi největší letošní investicí bude modernizace Výstaviště Flora. „Pokud chceme získat dotaci, musí se začít se stavbou letos, jinak by to bylo ztracené. Celkově se jedná o zhruba 300 milionů korun, takovou částku by si samo město dovolit nemohlo,“ říká Martin Major.
Dalších sto milionů korun si v tomto roce vyžádá stavba tramvajové trati. Začít by měla v úseku nad podzemními garážemi u společenského centra Šantovka. Na zateplení budov základních a mateřských škol vydá letos městský rozpočet asi 140 milionů korun. Již zmíněná rekonstrukce Dolního náměstí a také revitalizace areálu Olomouckého hradu – to jsou v souhrnu další skoro tři stovky milionů korun.
Až budou všechny tyto akce hotové, bude Olomouc ještě o kus dál, než je dnes. Krásné Dolní náměstí, opravené školy s nižšími provozními náklady, důstojná podoba proslulého, dnes však poněkud omšelého Výstaviště Flora a velký turistický magnet v podobě areálu Olomouckého hradu, kde kdysi sídlili olomoučtí Přemyslovci.