Pomůže poldr Žichlínek?
Dne 30. 5. 2006 proběhlo slavnostní zahájení stavby suché nádrže (poldru) Žichlínek. Pro Povodí Moravy, s.p. to bylo již delší dobu očekávané zahájení stavby. Po téměř čtyřleté přípravě byla zahájena jedna ze staveb komplexu protipovodňových opatření v povodí Moravy, respektive v povodí vodního toku Moravské Sázavy.
Na tomto slavnostním otevření byl poldr představován s příměry největší v ČR, dokonce i ve střední Evropě. Domnívám se ovšem, že čtenáře Radničních listů bude logicky spíše zajímat jaký vliv, případně jakou úlohu bude sehrávat tato vodohospodářská stavba v protipovodňové ochraně měst a obcí Olomoucké kraje a samozřejmě i v ochraně samotného města Olomouce a méně už jakými přívlastky se tato stavba bude pyšnit.
Ještě než se budu zabývat výše popsaným vlivem v oblasti protipovodňových opatření, mi dovolte , abych nejprve zmínil několik základních technický parametrů předmětné stavby. Vodní dílo Žichlínek je budováno v Pardubickém kraji na katastrech obcí Rychnov na Moravě a Žichlínek. Suchá nádrž se skládá ze dvou záchytných nádrží – A o objemu 5570 tis. m3 a B o objemu 435 tis. m3, tzn o celkové objemu cca 6 mil. m3. Lokalita byla vybrána za pomoci obou obecních úřadů, na jejichž katastrech se stavba buduje. Jedná se o lokalitu, kterou protéká vodní tok Moravská Sázava a Lukovský potok. Oba dva toky byly v 80. letech minulého století nevhodně upraveny. Úprava byla vyvolána okolní intenzivní zemědělskou výrobou. Jejich koryta byla napřímena a navýšena jejich kapacita v polní trati. Tím byl urychlen odtok z území a výrazně zmenšena retenční schopnost údolní nivy. Suchá nádrž bude vytvořena soustavou zemních hrází, jejichž celková délka bude téměř 3 km s max. výškou 7,7 m.
Součástí čelní hráze bude funkční objekt zajišťující manipulaci průtoků při povodňových stavech. Jelikož územím rovněž prochází železniční trať Pardubice – Olomouc, je mimo jiné součástí i inundační most na železničním tělese spojující obě dvě záchytné nádrže. Aby byla využita i transformace údolní nivy, je navržena revitalizace koryt obou toků včetně celého zátopového území poldru.
Takto vybudovaný poldr bude do úrovně desetiletého průtoku Q10 (tj. 45 m3.s-1) transformovat průtoky pouze v revitalizované údolní nivě. Při větších průtoků než Q10, začne plnění nádrže. Celkový transformační účinek lze vyjádřit jako snížení průtoku z Q100 (45 m3.s-1) na Q40 (89 m3.s-1) tzn. snížení kulminačního průtoku o 24 m3.s-1. I když se na první pohled zdá toto snížení povodňového průtoku za zanedbatelné, dovoluji si připomenout, že toto snížení bude mít zásadní vliv v protipovodňové ochraně pro obce ležící na M. Sázavě pod nádrží a tato trans-formace průtoků bude ovlivňovat i povodňové průtoky v městě Litovel.
Pokud se dotkneme problematiky protipovodňového vlivu této stavby na samotnou Olomouc, je nutné vycházet ze skutečnosti, že manipulací na díle dojde k zmenšení kulminace na soutoku M. Sázavy a Moravy. Zpomalení odtoku z horní části povodí M. Sázavy dojde tak i k ovlivnění průběhu kulminace na Moravě pod soutokem s Třebůvkou. Ve chvíli kdy povodňová situace v Olomouci bude vyžadovat i minimální transformaci průtoků, z důvodů zabránění překročení kapacity koryta Moravy v Olomouci, bude transformace povodňových průtoků v Žichlínku znamenat rozhodující význam k zabránění překročení a tedy vylití Moravy z koryta v Olomouci.
Pokud má odpověď na hypotetickou otázku vlivu poldru Žichlínek není pro mnohé čtenáře uspokojující, je třeba si uvědomit, že stavba bezpochyby jednoho z nejzajímavějších vodohospodářských děl v povodí Moravy bude zcela určitě dalším významným prvkem v celkovém komplexu protipovodňových opatření v povodí Moravy a ve svém souhrnu pozitivně přispěje k celkové ochraně v povodí.
Ing. Mojmír Pehal
ředitel závodu Horní Morava Povodí Moravy, s.p.
| Poslední úprava: 24. června 2006 (so)