Vzpomene si Olomouc na svého velkého rodáka?
V červnu před dvanácti lety zemřel Olomoučan Jiří Pelikán, politik a novinář (* 7. 2. 1923 Olomouc – † 26. 6. 1999 Řím). Jako výrazná osobnost české a evropské politiky byl vnímán víc v západní Evropě než doma. Byl například předsedou Mezinárodního svazu studentstva či poslancem Evropského parlamentu zvoleným v severní Itálii v období 1979–1989.
Jeho osobní a politický profil se zformoval na přelomu 30. a 40. let. Svou úlohu v tom mělo rodinné prostředí, otec – olomoucký sochař Julius Pelikán, maminka židovského původu, která zahynula za okupace, sestra Anna a starší bratr Vladimír (Kosťa). Otec i bratr byli vězněni v koncentráku. Na Jirku však působilo i společenské prostředí tehdejší Olomouce, např. organizace Klub mladých, Svaz mladých a další.
Ve 30. letech studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Byl lingvisticky talentovaný a měl zájem o politické otázky. Na počátku okupace se skupinou středoškoláků šířil letáky a ilegální časopis Svobodná Haná. Počátkem roku 1940 odhalilo gestapo ilegální síť KSČ na Moravě a zatčen byl i Jirka Pelikán. Po několika měsících věznění byl propuštěn s povinností pravidelného hlášení se na gestapu. V roce 1941 odmaturoval a poté, aniž o tom uvědomil své blízké, zmizel a pod cizím jménem přežil Protektorát na Vysočině.
Po osvobození v roce 1945 působil Jiří Pelikán převážně v Praze a v zahraničí, ale do Olomouce se rád vracíval. V červnu 1968 uveřejnili olomoučtí konzervativci požadavek na jeho odvolání z funkce ředitele Československé televize, což ostře veřejně odmítli jeho přátelé z Palackého univerzity. V roce 1969 byl donucen odejít do exilu v Itálii, což provázela perzekuce jeho olomouckých příbuzných, zvláště bratra a jeho dětí. Prof. Vladimír Pelikán byl zbaven vedení III. Interní kliniky, kterou vybudoval, a posléze musel odejít z univerzity. Husákovu režimu byly krajně nepříjemné Jirkovy zahraniční aktivity, zejména když vydal trezorovou zprávu o politických procesech v 50. letech a začal v roce 1970 vydávat Listy, časopis československé socialistické opozice. Proto se jej normalizátoři snažili všemožně umlčet. Tehdy byl vyfabrikován i diskreditační materiál o jeho údajné spolupráci s gestapem.
Jirkovy návraty do Olomouce v 90. letech byly časté až do poslední doby, kdy byl postižen zhoubným onemocněním.
Odkaz Jiřího Pelikána postupně získává ocenění i u nás. V poslední době například vzešla z popudu Miloše Zemana iniciativa, aby po Jirkovi byla pojmenována ulice v rodné Olomouci, což by si nepochybně zasloužil.
doc. PhDr. Josef Bieberle CSc., historik
Autor: Martin Hála | Poslední úprava: 25. července 2011 (po)