Jaké to ale vlastně je vydat se do olomouckých ulic na kole? Je fakt, že historické město s hrbolatou dlažbou z kočičích hlav nejde s uhlazenou jízdou na kole vždy dost dobře dohromady, přesto však v Olomouci existuje řada cyklostezek a další významné úseky v nejbližších letech přibudou. Pokud mají cyklostezky veřejnosti dobře sloužit, měly by na sebe navazovat jako dobře použitelná ucelená síť. To je zatím v Olomouci v mnoha ohledech spíše snem a přáním. Na druhou stranu ale i aktivní cyklisté ale uznávají, že je ze strany vedení města v poslední době zřetelná snaha o řešení situace.
Chceš-li být zdravý, nechej auto v garáži a jezdi na kole. Propagátoři cyklistiky zdůrazňují, že jde o nejzdravější a nejekologičtější způsob dopravy. Motoristé, kteří často nadávají v dopravní zácpě, aby pak nemohli najít místo k zaparkování, s nimi budou v tomto směru určitě souhlasit. Teoreticky by se tedy mohla Olomouc cyklisty jen hemžit. Tisíce Olomoučanů ostatně doma jízdní kolo mají. Zatímco někdo jezdí na kole denně, někdo si cyklistiku nechává raději na víkendy jako sportovní koníček mimo město.
Asfaltový povrch je ideální
„Zatím mi na olomouckých cyklostezkách chybí nějaká koncepčnost. V praxi to je tak, že jedete po cyklostezce na kole a ta najednou skončí na křižovatce,“ stěžuje si Olomoučanka Jitka Juráňová. Podle ideálu, zakotveného například i v Generelu cyklistických tras, který má město k dispozici od roku 2005, mají cyklostezky v Olomouci tvořit vzájemně propojený systém radiál a tangent. Potvrzuje to i vedoucí oddělení dopravy na odboru koncepce a rozvoje magistrátu Marek Černý. „Podle navržené koncepce by měly cyklostezky ve městě vytvářet ucelenou síť,“ říká Marek Černý s tím, že Generel cyklistických tras mají k dispozici i zpracovatelé nového územního plánu ze společnosti Knesl+Kynčl architekti a podle něj také příslušné pasáže tohoto zásadního strategického dokumentu připravují. V novém územním plánu tak v každém případě bude taková vzájemně propojená struktura zanesena a bude se s ní počítat.
Jenže, a v tom je háček, i když jsou v územním plánu takové prvky vymezeny, znamená to, že se pak ve skutečnosti sice mohou, ale nemusí objevit. Územní plán pouze stanovuje, že v dané lokalitě nějaký typ stavby nebo komunikace může být. Pro cyklisty je to dobré v tom ohledu, že pokud je na nějakém místě vyznačena v územním plánu cyklostezka, musí se s ní při přípravě a realizaci okolních staveb počítat. Samotnou cyklostezku ovšem pak někdo musí vybudovat, což je u nás v naprosté většině případů město.
Vybudovat takovou cyklostezku není podle Marka Černého zdaleka jen problémem finančním. Podstatné jsou majetkoprávní vztahy po celé trase zamýšlené cyklostezky a například také existence inženýrských sítí, tedy například kanalizací, vodovodů, plynového potrubí nebo také kabelových vedení. Takových podzemních sítí je ve městě podle vedoucího oddělení dopravy opravdu více než dost. Právě hlavně kvůli inženýrským sítím se stavěly některé cyklostezky s povrchem ze zámkové dlažby, která vlastníkům a správcům sítí dovoluje snadněji chodník a cyklostezku rozebrat a posléze opět opravit v případě, kdy je na sítích pod povrchem země nějaká porucha. „Cyklostezka ze zámkové dlažby je hrozná, hlavně když po ní máte jezdit s dětmi,“ říká Hana Rudorferová, Olomoučanka, pro niž je kolo hlavním dopravním prostředkem. „Máme snahu, aby byl na cyklostezkách asfaltový povrch, ten je ideální, ale právě kvůli těm inženýrským sítím to ne všude jde udělat,“ reaguje Marek Černý. Dodává, že snahou bude samozřejmě poměr asfaltových povrchů vůči dlážděným zvyšovat. Tato problematika se však musí řešit individuálně u každé stavby zvlášť.
Další problém je třeba šířka chodníku, kde by lidé rádi jezdili i na kole. To se týká třeba části sídliště Nové Sady. „Chodník musí mít určité šířkové parametry a rovněž záleží na intenzitě jak pěších, tak cyklistů, aby se tam dala vyznačit i cyklostezka. Jinak by mohlo docházet ke kolizím cyklistů s chodci nebo třeba s maminkami, které vezou kočárek,“ upřesňuje Marek Černý.
Ráda bych jela parkem na kole, ale nejde to
Kdo se nechce na kole „kodrcat“ po kočičích hlavách, může historické jádro města objet parkem. I v parcích vyznačené cyklostezky jsou. Ovšem zatímco třeba ve Smetanových sadech je nová asfaltová komunikace s naprosto exkluzivním povrchem, který si cyklisté a třeba i in-line bruslaři nemohou vynachválit, v Bezručových sadech neboli ve Výpadu je to výrazně horší.
Jízdou přes Výpad by si cyklista velmi pomohl, pokud by se chtěl vyhnout centru města s množstvím chodců, tramvajemi a auty. V parku je asfaltová cesta a je na ní i vyznačená cyklostezka. Povrch ale řadu cyklistů odradí. I když chodcům se to tak nemusí zdát, povrch cesty v Bezručových sadech je nerovný, jsou na něm výmoly a při jízdě na kole je nepříjemný. „Ráda bych tudy jezdila, ale když máte jedno dítě na sedačce a druhé jede za vámi na kole, je to opravdu nebezpečné,“ popisuje svůj dojem Hana Rudorferová, která přitom jezdí do práce z Komenského ulice na Dolní náměstí, a cesta přes Výpad by tak pro ni byla ideální. „Jízda ve Smetanových sadech je perfektní, tam se opravdu jede výborně. Škoda toho Výpadu, stálo by za to cestu tam opravit,“ dodává olomoucká cyklistka.
„Mělo by to být součástí obnovy cestní sítě v parcích. Realizace je v horizontu jednoho roku,“ říká Marek Černý z odboru koncepce a rozvoje.
„Taky moc mě mrzí, co se stalo s tou cyklostezkou u Omegy. Bylo to tam fajn, a od doby, co tam denně parkují auta, je ta cyklostezka nepoužitelná,“ připomíná čerstvé téma Jitka Juráňová.
„U Omegy jednoznačně řidiči porušují pravidla, neboť na parkoviště vjíždí přes stezku, respektive chodník,“ odpovídá Marek Černý z magistrátu. „Parkoviště byla vybudována pouze pro využití při nárazových akcích s tím, že značení vyznačující stezku se v této době překryje, respektive sklopí, a bude tak umožněn legální vjezd na toto parkoviště. Bohužel řidiči značení porušují,“ dodává. Z toho tedy vyplývá, že řešení této špatné situace má v rukou policie.
Kvůli majitelům pozemků plány na cyklostezky krachují
V posledních letech vzniklo v Olomouci několik nových stezek pro cyklisty. Týká se to třeba spojení mezi Chválkovicích a Samotiškami, trasy podél Mlýnského potoka nebo úseku z Horky od Sluňákova po odbočku na mysliveckou chatu. Další cyklostezka vznikla v rámci protipovodňových opatření v Černovíře, jiná zase kolem mostu u plynárny. Na kole se dá dojet i z Holice kolem velkoskladu Kauflandu a Olympie do Velkého Týnce. Cyklostezek by mohlo být už nyní víc, kdyby se při jejich realizaci neobjevovaly stále tak často problémy. Jedním z nich je přemrštěná cena pozemků či souhlas jejich majitelů.
„Mnohdy to končí na výkupu pozemků. To je případ již připravené cyklostezky na Poděbrady nebo stezky z Neředína do Topolan,“ říká Marek Černý z odboru koncepce a rozvoje. Majitelé pozemků buď nasazují příliš vysoké ceny nebo v jiných případech je zase v dané lokalitě majitelů celá řada, z nichž některé nelze nijak sehnat, protože už léta žijí třeba na druhé straně zeměkoule. Takové projekty pak musí být odloženy, i když by z pohledu cyklisty byly sebevíc přínosné. To bylo citlivé především v případě tolik diskutované a žádané cyklostezky na Poděbrady přes Plané Loučky.
„Podle mě dnes vnitřní trasy ve městě jakž takž fungují, přes všechny nedostatky. Prioritou ovšem je napojení na okolní obce. Potřebují to lidé z vesnic, kteří jezdí do města za prací, a Olomoučané, když zase chtějí jet ven z města za rekreací,“ vysvětluje Marek Černý. A právě takové spojení Olomouce s okolními obcemi se teď chystá.
Dvě nové cyklostezky spojí Olomouc s okolními obcemi
Do Horky, Křelova, na přírodní koupaliště Poděbrady nebo třeba do Hlušovic a Bohuňovic se budou moci vydat cyklisté z Olomouce, až budou hotovy další dvě naplánované a schválené stavby cyklostezek. Radní nedávno vybrali z několika projekčně připravených cyklostezek právě tyto dvě, aby se s nimi město ucházelo o dotace z Regionálního operačního programu Střední Morava. Mimo tyto dvě by měly letos být projekčně připraveny ještě další tři nové olomoucké stezky pro cyklisty. A podle jakého klíče radní zvolili právě tyto dvě trasy, aby na ně požádali o evropskou dotaci?
„Zvolili jsme tyto dvě cyklostezky proto, že jsou dobře projekčně připravené a navazují a zpřístupňují již vybudované cyklostezky,“ vysvětluje Ladislav Šnevajs, náměstek olomouckého primátora. „Navíc jsme museli respektovat velikost nabízených finančních prostředků a pamatovat na to, že ne vše můžeme chtít pro sebe. Výzva z Regionálního operačního programu je pro celý kraj,“ dodal. V případě Moravské cyklostezky budou o dotaci na její další úsek současně žádat obce Skrbeň, Křelov a Horka nad Moravou, na druhou stezku žádá o dotaci jen město Olomouc, ale finančně se bude podílet čtvrtinou také obec Bohuňovice, na jejíž katastr cyklostezka povede.
Vybrané dvě trasy navíc splňují obě hlavní kritéria, která by dobrá cyklostezka měla plnit – jsou vhodné jak pro praktické utilitární využití, tedy pro ty obyvatele venkova, kteří jedou na kole do města za prací, tak pro Olomoučany, kteří chtějí ve volném čase vyrazit ven z města za rekreací. Cyklostezka na Horku a Křelov bude navíc součástí dálkové Moravské cyklotrasy, čímž se Olomouc kvalitněji zapojí do celomoravské sítě.