Statutární město Olomouc

oficiální informační portál

www.olomouc.eu | stránka: Neředín - Historie a urbanistický vývoj « Aktuality « Aktuální informace

Sociální sítě

Aktuální informace » Aktuality » Neředín - Historie a urbanistický vývoj

Neředín - Historie a urbanistický vývoj

16. dubna 2012 (po)

Dva a půl kilometru západně od olomouckého Horního náměstí se nachází vesnická náves někdejší samostatné obce Neředína, která však roku 1919 svoji samostatnost ztratila a dodnes je pouze místní částí Olomouce. Na podrobnější mapě či plánu však dodnes můžeme jasně odlišit hranice tohoto původního vesnického sídla od městského okolí.

První zpráva o Neředínu je datována rokem 1234. Tehdy byl majetkem olomoucké kapituly a zůstal jím až do roku 1850. Urbanisticky byl zřejmě již ve středověku zformován jako tzv. návesní ulicovka s návsí "vřetenového" tvaru. Umístění návsi bylo velice výhodně vybráno v chráněné poloze v údolíčku s několika blízkými prameništi na svazích plných spodní vody. Na těchto svazích byly vysazeny rozlehlé ovocné zahrady a celá vesnice byla ohrazena a uzavřena zdí. Je téměř neuvěřitelné, že tento historický tvar byl takřka beze změn dochován až do konce osmdesátých let 20. stol. a že jeho současná rychlá degradace je dílem až posledních 15 let.

Vraťme se však do minulosti - když bylo v r. 1771 nařízeno číslování domů, začalo se v Neředíně, tak jako ve spoustě ostatních obcí, číslovat od prvního statku při vjezdu do obce vpravo, který dostal č. p. 1 (a dodnes toto číslo nese - i když adresu má Neředínská 30) a pokračovalo se dalšími čísly po dalších tehdy stojících domech až se "smyčkou" došlo opět k vjezdu do obce a poslední dům dostal číslo 23 (adresa: Neředínská 25). V roce 1771 bylo tedy v Neředíně pouhých 23 domů. Z těchto nejstarších se kupodivu dodnes dochovaly téměř všechny - vyjímku tvoří pouze demolovaný dům č. p. 2, na jehož místě stojí provozovny společnosti PM AUTOSERVIS OLOMOUC, s. r. o., s ohradou z vlnitého plechu a demolovaný č. p. 22, který byl sice znovu vystavěn, avšak bez respektování stavební čáry a okolního prostředí. Zbylé statky byly postupem času sice rozděleny na několik menších domečků, avšak pouze funkčně. Umístění a celkový tvar zůstaly stejné dodnes.

Jak již bylo uvedeno, v roce 1850 se Neředín stává samostatnou obcí. Následně se na jeho katastrálním území začínají uskutečňovat zásadnější změny, které již více souvisejí s existencí blízkého města. Ať je to už výstavba fortu č. XV v letech 1850 - 1854 v rámci budování olomoucké pevnosti, vznik městského hřbitova v roce 1901, vojenské cvičiště z roku 1905, později změněné ve vojenské (dnes městské) letiště. Díky těmto stavbám byla roku 1914 zavedena z Olomouce do Neředína tramvajová linka. 16. dubna 1919 byl Neředín sloučen s Olomoucí. Následný stavební vývoj na volných pozemcích neředínského katastu po tomto sloučení ztratil vesnický ráz a představovaly jej zprvu městské vily, vilky, předměstské domečky a od roku 1947 i zde propukla éra výstavby sídlišť.

"Starý" Neředín, tj. lokalita původní výše zmíněné, humny uzavřené zástavby, doplněná o několik objektů postavených do roku 1919 (Hospoda Na rybníčku, hasičská zbrojnice, stará škola aj.) si uchoval svoji nedotčenou podobu idylické vesničky až do konce osmdesátých let 20. století.

Tehdy byly živelně zastavěny staré rozlehlé zahrady statků č. p. 1 - 10 (Neředínská 30 - 60) a č. p. 18 - 22 (Neředínská 27 - 41), ze kterých se obratem stala exkluzivní stavební místa. Po roce 1990 v těchto zahradách vznikly ulice Družstevní a Západní, jejichž situování však bohužel nerespektuje původní urbanistickou strukturu Neředína a domy vystavěné v těchto ulicích jsou již vyloženě městského typu. Tehdy utrpěl venkovský Neředín asi největší zásah. Přesto však silný vesnický duch tohoto svébytného místa téměř zázrakem přežíval dále.

Po delším období téměř nulových společenských aktivit je v roce 1995 dění v Neředíně oživeno návštěvou papeže Jana Pavla II, který přicestoval na místní letiště kanonizovat Zdislavu z Lemberka a Jana Sarkandra. Událost se odehrála za účasti obrovského množství poutníků, z velké části zahraničních. Tehdy bylo k vidění v neředínských ulicích a polních cestách takové množství lidí, jako asi nikdy v celé dávné historii.

Přibližně od roku 2000 se však ve starém Neředíně začínají pozvolna objevovat projekty blízké myšlence obnovy venkova. Jednou z prvních "akcí" byla rekonstrukce klasicistní kaple p. Marie na návsi, která byla završena žehnáním generálního vikáře v neděli 22. 10. 2000. Souběžně probíhala revitalizace místního rybníka z pilotního programu Phare, dokončená roku 2001. Rok 2001 byl vůbec pro "starý" Neředín významný. 3. 3. 2001 byl po mnoha letech uspořádán ve staré sokolovně (č. p. 9) uspořádán ples rodáků a 9. 3. 2001 zájezd místních do vinného sklepa v jihomoravských Bořeticích. Závěr roku triumfoval unikátní archeologický nález římského pochodového tábora, který byl identifikován v prostoru dnešních ulic Římské a Slovanské. Do té doby byla na našem území nejsevernějším místem, kde byl prokázán pobyt římských vojsk, lokalita v katastrálním území Modřice, patřícím pod Brno. Neředínským nálezem bylo tedy toto prvenství přesunuto o cca 70 km dále na sever.

S únorem 2002 se do Neředína vrací i zapomenutá tradice masopustní obchůzky "dědiny" s maskami a kapelou. Účast je zatím nepatrná, ale o rok později již dvojnásobná, hrají zde i muzikanti až z luhačovické cimbálové muziky.

V tomtéž roce dochází z iniciativy místních občanů k dalším záslužným počinům: V červenci je to restaurování pomníku padlým z 1. sv války před č. p. 17 (Neředínská 43) a v září téhož roku ke vzniku zcela nového pomníku padlým - tentokrát ze II. světové války u tzv. lípy svobody, vysazené r. 1947 (před č. p. 19 - Neředínská 37).

V létě 2003 proběhlo vůbec první řádné restaurování kříže v polích k ulici Jílové, který byl do té doby silně poškozen a jeho součásti málem navždy ztraceny.

| Poslední úprava: 16. dubna 2012 (po)

Kontakt

Magistrát města Olomouce
Horní náměstí č.p. 583
779 11 Olomouc
Telefon: 585 513 111 | tel. seznam

E-mail: podatelna@olomouc.eu
Datová schránka ID: kazbzri

IČ: 00299308
DIČ: CZ 00299308

Základní úřední dny a hodiny

(včetně pokladen)

Pondělí: 8:00 – 12:00 13:00 – 17:00
Úterý: 8:00 – 12:00 13:00 – 15:30
Středa: 8:00 – 12:00 13:00 – 17:00 (18:00)
Čtvrtek: 8:00 – 12:00 13:00 – 15:30
Pátek:
Úřední hodiny jednotlivých pracovišť

Pracoviště magistrátu