Cenu města převezme také ministr Dostál
Dalších osm osobností, které se výrazným způsobem zasloužily o rozvoj či propagaci města, převezme ve čtvrtek 2. června ve slavnostním sále kláštera Hradisko Cenu města Olomouce.
V letošním roce vybírala odborná komise a následně Rada města Olomouce z 31 návrhů na ocenění, které pak doporučila zastupitelům města ke schválení.
"Již poosmé oceňujeme občany, kteří spojili své životy s naším městem a proslavili jej nejen u nás, ale i za hranicemi naší vlasti. Všichni ocenění jsou ozdobou města a právem si zaslouží poděkování za svou práci, kterou šíří povědomí o Olomouci. Jsem rád, že seznam oceněných jasně vypovídá o tom, že v našem městě působí veličiny v celém spektru společenského života. A právě předání Cen města Olomouce je jednou z možností, jak těmto lidem poděkovat za jejich úsilí, s nímž se věnují nejrůznějším oborům," uvedl primátor města Martin Tesařík.
plk. Josef Bryks
letec,stihač 310. a 242. perutě R.A.F.
* 18.3. 1916 Lašťany u Olomouce
+ 12.8. 1957 Jáchymov
Cena města Olomouce za hrdinství a odvahu za 2. světové války - osobnost in memoriam
Narodil se 18.3. 1916 v Lašťanech u Olomouce. Maturoval na Obchodní akademii v Olomouci v roce 1935, kde získal i velmi dobrou znalost angličtiny. Absolvoval vojenskou akademii v Hranicích v roce 1937 a vstoupil do armádního letectva. Od roku 1938 sloužil jako poručík pilot u 33. letky v Olomouci. Před okupací republiky Německem uprchl přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii do Francie a po její porážce do Anglie. Zde se aktivně zúčastnil letecké bitvy o Anglii . Byl sestřelen protileteckou obranou nad Francií a upadl do německého zajetí, z něhož čtyřikrát uprchl. Po jednom z útěků z německého zajetí se stal aktivním účastníkem polského hnutí odporu. Nakonec byl německým soudem v Praze na Pankráci odsouzen k trestu smrti. Díky vážnému varování Spojenců prostřednictvím švýcarského Červeného kříže neměli Němci odvahu rozsudek smrti vykonat, takže se dočkal osvobození 16.4. 1945 v německé pevnosti Colditz a vrátil se do Velké Británie. Zde byl anglickým králem vyznamenán Řádem britského impéria. Po návratu do vlasti a do Olomouce přednášel jako důstojník československého a britského letectva budoucím pilotům na olomouckém letišti.
Po událostech v únoru 1948 byl zatčen a obviněn z vojenské zrady a úkladům proti republice. V Praze na Pankráci byl odsouzen na 10 roků, později na dalších 20 let těžkého žaláře. Prošel řadou věznic. V srpnu 1957 podlehl v táboře nucených prací v Jáchymově útrapám války a německého i komunistického vězení.
Rozkazem velitele letectva a PVO ČSFR č. 66 byl Josef Bryks dne 29.5.1991 mimořádně povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam. Pamětní deska plk. Brykse byla odhalena 4.6. 1994 v jeho rodné obci Lašťany u Olomouce. Na jeho počest nese jedna z ulic v Praze 9 jeho jméno.
Pavel Čechák
sportovec, trenér
* 25.3. 1938 Pardubice
Cena města Olomouce v oblasti sport
Narodil se 25. března 1938 v Pardubicích. Po úmrtí matky vyrůstal téměř na ulici. Byl umístěn do dětského domova v Sobotíně, po zrušení tohoto ústavu vládnoucí stranou se vrátil do pardubických ulic. Se sportem začal velmi brzy, už v roce 1948 cvičil na 11. Všesokolském sletě v Praze, v žákovském věku hrál fotbal jako brankař. Na střední škole začal s košíkovou a před vojnou začal s atletikou. Závodil za Pardubice až do roku 1963, nejdříve ve skoku vysokém, později přidával další disciplíny, až z toho byl desetiboj. Od roku 1962 začal s trenérskou činností. Už 1. 11. 1963 se stal v Prostějově trenérem z povolání, mezi jeho učitele patřili bývalí vynikající atleti a později trenéři Jan Mrázek a Mirek Zikmund. Jeho trenérské kroky poté vedly do Zlína, Jablonce a v roce 1969 do Olomouce. V roce 1968 se stal trenérem první třídy a po příchodu do Olomouce bylo nutné své kvality obhájit. Díky vysokému pracovnímu nasazení začal dosahovat vynikajících trenérských výsledků. Se závodním sportováním se rozloučil v roce 1969 ze zdravotních důvodů. V Olomouci zahájil spolupráci s řadou atletů např. s Luďkem Pernicou, tehdejším držitelem rekordu ČR v desetiboji, výškařem a překážkářem Milanem Soukupem, Jiřím Sukem, překážkářem Antonínem Kolkem, dálkařem Jiřím Hampelem a celou řadou dalších. Dva roky spolupracoval i diskařem Gejzou Valentem, pozdějším držitelem bronzové medaile z Mistrovství světa. Od roku 1969 založil atletickou přípravku a podařilo se mu tak zachytit bohatou plejádu atletických talentů. Mezi nimi můžeme jmenovat závodnici Vandu Novákovou, která dosáhla i mezinárodních úspěchů.
Pan Čechák se podílel i na výstavbě dnešního stadionu a zejména haly, kde mohl uplatnit své znalosti z původního zaměstnání v geodesii. Pod Čechákovým vedením vyrostla nejen celá řada vynikajících sportovců, ale i trenérů, kteří tak pokračují v jeho práci.
Pavel Dostál
* 25.2. 1943 Olomouc
publicista, dramaturg, režisér, textař, dramatik, televizní scénárista
Cena města Olomouce v oblasti dramatické umění
Jeho umělecké začátky jsou spojeny s hnutím tzv. "divadel malých forem" na začátku let šedesátých.
Patřil k zakládajícím členům olomouckého divadélka SKUMAFKA (SKUpina MAlých Forem KAbaretu) v roce 1960 a až do jeho zákazu v roce 1964 byl jeho kmenovým autorem. V té době již také pomáhá autorsky a režijně do života studentskému kabaretu HEJ RUP, ve kterém jako herci začínali například Hana Maciuchová, Jan Kanyza anebo nynější matador zábavy TV NOVA Petr Novotný. Jako kabaretní autor se Pavel Dostál uplatňuje i v profesionálním olomouckém kabaretu RADIONKA, ve kterém je v roce 1967 zakázána z ideologických důvodů jeho hra Župan č. 42.
V polovině šedesátých let se stává Pavel Dostál jedním z hlavních organizátorů alternativního kulturního dění v Olomouci. Zakládá Divadlo experimentu (DEX - klub), jehož se stává uměleckým šéfem. Až do svého násilného uzavření v roce 1968 je DEX - klub platformou pro tzv. neoficiální kulturu, odkud startovali mimo jiné Karel Kryl, Jaroslav Hutka a rocková legenda, skupina The Bluesmen. Pavel Dostál v té době již píše původní divadelní muzikály pro Studio Divadla Oldřicha Stibora, které s nimi získává významná ocenění na mezinárodních divadelních festivalech ve Velké Británii, tehdejší Německé spolkové republice, Rakousku či na prestižní přehlídce v Monaku.
V roce 1968 začíná spolupracovat jako scénárista s Československou televizí a jeho hry Kdyby všichni kluci světa a Výtečníci jsou přeloženy do němčiny, angličtiny, maďarštiny a slovenštiny. Působí také jako rozhlasový autor v oblasti publicistiky a zábavy.
Současně je zaměstnán jako dramaturg v Parku kultury a oddechu v Olomouci. Odtud v roce 1971 odchází z politických důvodů a až do roku 1988 působí výhradně v dělnických povoláních se zákazem umělecké činnosti.
V roce 1988 se pomalu jako autor a režisér vrací na česká jeviště v Brně, Opavě a Šumperku. Po listopadu 1989 působí v tehdejším olomouckém divadle jako režisér a umělecký šéf.
Ladislav Jalůvka
malíř, grafik
* 15.6. 1932 Ostrava
Cena města Olomouce v oblasti výtvarné umění
Narodil se 15.6.1932 v Ostravě. Mladá léta prožil v Palkovicích. K výtvarnému umění měl blízko již při studiích na Reálném gymnáziu ve Frýdku-Místku (1945 - 1952). V letech 1952 - 55 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze u prof. M. Salcmana, C. Boudy a K. Lidického. Po ukončení působil jako výtvarný pedagog na Pedagogické škole v Olomouci (tehdy Fučíkova pedagogická škola), Novém Jičíně a do nuceného odchodu pak na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1973 - 76 byl bez zaměstnání, v roce 1976 byl registrován jako výtvarník, v roce 1988 byl rehabilitován po výtvarné stránce a po stránce pedagogické pak v roce 1991 profesorem Josefem Jařabem. V roce 1992 mu udělil František Mezihorák Pamětní medaili za spolupráci a zásluhy o rozvoj pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Člen SČVU a Unie českých výtvarných umělců. Působil jako učitel kresby a malby na Pedagogické fakultě UP v Olomouci.
Malířské dílo L. Jalůvky se záhy odpoutalo od koloristické a tvarové úspornosti jeho pražského učitele i geometrické stylizace, charakteristické pro olomouckou scénu šedesátých let a podřídilo se umělcovu malířskému senzualismu, temperamentnímu pohybu uvolněného štětce a dynamicky přehodnocenému tvaru, který se nikdy nevzdálil přitakavému postoji k životu (J. Maliva). Tematicky čerpá většinou z krajiny Valašska a Lašska, městské tematiky zvl. Olomoucké ( jeho dlouholetou inspirací je katedrála sv. Václava), ale rozvíjí i další malířské žánry. Průvodcem jeho díla je také kresba a grafika. V roce 1969 obdržel Cenu města Nového Jičína za malířskou krajinářskou tvorbu. Jeho samostatné výstavy posledních let:Svatý Kopeček u Olomouce - Galerie Jana , červen - červenec 1997; Olomouc, Metropolitní kapitula u sv. Václava "Katedrály v katedrále" , říjen - listopad 1997; Renswonde, Holandsko - Galerie Artjuvente , 1998; Olomouc, Galerie "Velehrad" , únor 1999; Český Těšín, Galerie "Půda" , 2000; Olomouc, Galerie G, 2003.
Ze společných výstav můžeme uvést: Olomouc, "Olomoucké ateliéry," které jím byly obeslány a na nich byl zastoupen. Jeho obrazy jsou zastoupeny ve sbírkách Muzea umění Olomouc, Radnice Veenendaal, Holandsko, Muzeum Beskyd Frýdek - Místek.aj.
V roce 2003 a 2004 se účastnil malířského plenéru "Malířské imprese" v polském městě Mikolow. Od roku 2005 je zastoupen na výstavách v: Galeria MDK Mikolow; Galeria MBWA Olkusz; Muzeum Gliwice; Galeria "Chmielna" Warszawa; Beuningen Holandia; Litovel a Klimkovice. V roce únoru 2005 obdržel od Unie výtvarných umělců Olomoucka - Diplom za významné celoživotní malířské dílo.
Prof. PhDr. Miroslav Komárek, DrSc.
bohemista, lingvista
* 20. 4. 1924 Lázníky u Přerova
Cena města Olomouce v oblasti společenské vědy
Narodil se 20. dubna 1924 v Lázníkách u Přerova, od r. 1932 žije trvale v Olomouci, po svém sňatku v r. 1949 s manželkou a později i s dvěma dětmi. Studoval v Olomouci na Slovanském gymnáziu, od r. 1945 v Praze na Filozofické fakultě UK, v letech 1947 - 1949 na Filozofické fakultě obnovené UP v Olomouci. Na této fakultě začal působit hned po ukončení studia (PhDr. - 1949), a to na katedře bohemistiky a slavistiky, od r. 1952 jako docent, v r. 1958 bylo navrženo jeho jmenování profesorem, ale z politických důvodů bylo realizováno až v r. 1989. Během té doby obhájil vědecké hodnosti CSc. (1959) a DrSc. (1978). Po několik let byl vedoucím katedry bohemistiky a slavistiky, na UP byl v různých obdobích členem vědecké rady Filozofické fakulty a vědecké univerzity. Z mimo univerzitních funkcí lze uvést tyto: Po řadu let byl členem Mezinárodního komitétu slavistů i paralelního komitétu českého, předsedou gramatické komise Mezinárodního komitétu slavistů i paralelní komise české, členem vědecké rady Ústavu pro jazyk český ČSAV (později AV ČR), členem různých komisí ČSAV (např. komise pravopisné, hodnotitelského grémia AV ČR) nebo ministerstva školství (mezirepubliková oborová komise MŠ ČSR a SSR pro češtinu a slovenštinu) aj.
M. Komárek je členem prestižní organizace Pražský lingvistický kroužek a Jazykovědného sdružení ČR, společností Societa Linguistica Europaea, International Society of Phonetic Science, členem redakčních rad několika jazykovědných časopisů, akademické Mluvnice spisovné češtiny, Slovníku staré češtiny atd.
M. Komárek pracuje zejména v oboru české jazykovědné bohemistiky synchronní i diachronní , srovnávací slavistiky a obecné lingvistiky. Má za sebou vedle několika uznávaných knižních prací (z oboru české historické mluvnice a české morfologie) řadu vědeckých článků v časopisech nebo sbornících domácích i zahraničních a vystupoval na lingvistických konferencích a mezinárodních kongresech. Přednášel (krátkodobě) i na univerzitách v zahraničí (Rusko, Ukrajina, Švédsko, Dánsko, Polsko, Jugoslávie, Bulharsko, Německo, Rakousko).
Prof. M. Komárek po celou dobu svého vědeckého působení zůstal věren olomoucké Palackého univerzitě - přes opakované nabídky, aby přešel na UK do Prahy nebo na MU do Brna.
Prof. Komárek vykonal rozsáhlou a významnou práci nejen pro olomouckou Univerzitu Palackého, ale jejím prostřednictvím i pro Olomouc. Jako předseda gramatické komise Mezinárodního komitétu slavistů pořádal v Olomouci mezinárodní slavistické konference, na které rádi přijížděli do našeho města zahraniční slavisté, kteří tak měli možnost seznámit se s jazykovědou na UP a také s Olomoucí a vůbec s Olomouckem. Olomouc se tak dostávala do mezinárodního povědomí. A stejný význam má i Letní škola slovanských studií, jejímž zakladatelem byl v Olomouci právě prof. Komárek. Ta se už téměř dvacet let pravidelně pořádá na Filozofické fakultě UP a její účastníci - nejen zahraniční studenti, ale i vysokoškolští učitelé, a dokonce i nelingvisté, jako např. různí manažeři a podnikatelé, rádi vzpomínají, jak se v Olomouci učili česky, do Olomouce a na UP se nejednou vracejí a navazují zde trvalé přátelské vztahy.
Prof. MUDr. Pavel Lukl, CSc.
lékař, kardiolog
* 21. 4. 1905
+ 4. 12.1995
Cena města Olomouce v oblasti přírodní vědy - in memoriam
Narozen 21.4. 1905 v rodině lékaře. Vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze , kde promoval v roce 1930. V letech 1930-6/1945 působil jako asistent I. interní kliniky v Praze. V roce 1936 byl na studijním pobytu v Anglii - Londýn St Thomas Hospital. Habilitoval v roce 1945 a byl jmenován přednostou interní kliniky a v roce 1946 profesorem vnitřního lékařství LF UK v Hradci Králové, kde působil do roku 1953. V roce 1947 pobýval v USA na pozvání prof. PD Whitea - Mass. General hospital. Po svém návratu provedl první katetrizaci a s prof. Bedrnou stál u základů kardiochirurgie. Byl členem výboru Československé kardiologické společnosti od roku 1935 do roku 1971. V roce 1964 organizoval IV. Evropský kardiologický kongres v Praze a stal se místopředsedou Evropské kardiologické společnosti. Byl předsedou Československé a později České kardiologické společnosti v letech 1959-1971. Předsedou Evropské kardiologické společnosti byl v letech 1968-1972. Jeho celostátní Učebnice vnitřního lékařství se dočkala čtyř vydání (1955, 1960, 1965, 1971). Byl autorem 170 vědeckých publikací. Přednášel na zahraničních akcích v USA, Francii, Japonsku, Indonézii, Indii, Dánsku, Itálii, Španělsku apod. V roce 1968 byl hostujícím profesorem v Dánsku. Byl čestným členem Evropské, Španělské, Italské, Britské, Belgické, Mexické, Francouzské kardiologické společnosti, American College of Cardiology a držitelem čestného diplomu Univerzity v Padově.
V letech 1953-1970 působil jako přednosta I. interní kliniky Palackého univerzity v Olomouci. V roce 1970 byl odvolán z funkce za signatářství "2000 slov" oficiálně na podkladě "normalizačního" vysokoškolského zákona. V letech 1971-77 pracoval v lázních Teplice nad Bečvou jako konsiliář, zde užšímu kruhu přednesl na 25 souhrnných přednášek z oboru kardiologie.
Po revoluci byl jmenován vedoucím spojených kateder vnitřního lékařství LF UP v Olomouci, kde se později věnoval přednášení lékařské etiky. Zemřel 4.12. 1995.
Josef Vlček
publicista, žurnalista
* 6.6.1920 v Kaňovicích
Cena města Olomouce v oblasti publicistika a žurnalistika
Narodil se 6. 6. 1920 v Kaňovicích u Frýdku. Od roku 1948 ženatý - otec tří dcer. V současné době ředitel nakladatelství, překladatel a redaktor v časopisu Světlo.
Studoval na gymnáziu u salesiánů ve Fryštáku, studia dokončil na klasickém gymnáziu v Ostravě. Po studiu se začal věnovat novinářské, vydavatelské a překladatelské činnosti - redaktor "Našince" a vydavatelství v "Matici cyrilometodějské". Při této činnosti se často setkával s církevními představiteli (biskupové Matocha, Beran, apoštolský nuncius,…). Po únoru 1948 je označen jako špión Vatikánu a souzen. V rámci procesu byl změněn návrh rozsudku z trestu smrti na "jen" 21 roků vězení a takto odsouzen k práci v nejtěžších podmínkách věznic Jáchymov, Ruzyně a Leopoldov. Po 10-letech, v rámci amnestie související s Pařížskou konferencí, byl v roce 1960 propuštěn a setkává se manželkou a dcerou, které byly po dobu jeho věznění vystavovány nemalému psychickému útlaku.
Pracuje v dělnických profesích a v době Pražského jara 1968 se stává klíčovou osobností v publikování a šíření dokumentů závěrů II. Vatikánského koncilu. V době "normalizace" se opět stává středem zájmu státní bezpečnosti a je mu znemožněna jakákoli oficielní vydavatelská činnost.
I v těchto podmínkách považuje za důležité, aby svobodně myslící občané měli přístup k nezkresleným informacím a tajně tiskne a zajišťuje distribuci samizdatů. Státní bezpečnost mu později dokázala šíření 32 titulů a je odsouzen k 20 měsícům na Borech. Zde se setkává s Václavem Havlem. Dominikem Dukou a jinými známými představiteli protitotalitního odboje. Po uplynutí poloviny trestu byl propuštěn. Vydávání a šíření samizdatů se nevzdal, jen to provádí s větší opatrností a horlivostí.
Po roce 1989 se bez velkého rozmýšlení rozhoduje naplnit své celoživotní poslání v nových podmínkách. S pomocí kardinála Tomáška obnovuje vydavatelskou činnost Matice Cyrilometodějské, která byla po jeho zatčení v roce 1950 zlikvidována. V letech 1990-2004 bylo vydáno v nakladatelství přes 500 titulů. V nákladu 12 000 výtisků vychází již 13 roků měsíčník Světlo, který komentuje etické a duchovní dění ve společnosti. Významná je i jeho činnost překladatelská z italštiny a němčiny.
Časopis Report mu udělil cenu "Osobnost roku 1997". Jeho život a přínos v boji za svobodu a demokracii je popsán mimo jiné v knize "Dědictví - Kapitoly z dějin komunistické perzekuce v Československu" autorky Heleny Havlíčkové, vydané nakladatelstvím Votóbia 2002.
William R. West
* 4.února 1947, New Jersey (USA)
Vysokoškolský učitel, výkonný předseda Owensboro Sister Cities
Cena města Olomouce za koordinaci spolupráci s partnerským městem Owensboro
Žije ve Philpotu, nedaleko partnerského města Owensboro v USA, ve státě Kentucky. Zastává místo profesora historie na Owensboro Community and Technical College, kde učí již 17 let. Předchozích 16 roků učil na nižších stupních dějepis, angličtinu, matematiku a společenské vědy. Zasedá ve fakultním senátu, aktivně se zapojuje do organizování mezinárodních výměn studentů a je členem několika vzdělávacích komisí. Bakalářský titul získal na Kentucky Wesleyan College v Owensboro, magisterské vzdělání dokončil na Western Kentucky University v Bowling Green (Kentucky). Absolvoval studijní pobyty v Číně, Japonsku, Mexiku, Kostarice a Itálii.
V občanském životě se jako dobrovolník intenzivně podílí na budování mezinárodních vztahů. V roce 1993 stál u zrodu spolupráce mezi Olomoucí a Owensboro a dodnes je jedním z jejích z nejaktivnějších propagátorů. Jako výkonný předseda organizace Owensboro Sister Cities pomáhal při výměnách téměř čtyř stovek osob jak z Owensboro, tak z Olomouce. Kromě toho má na starosti mezinárodní vztahy ve skautské organizaci západního Kentucky. Je také členem téměř dvou desítek asociací a nadací.
Poslední úprava: 1. června 2005 (st)