Odborníci monitorují vliv extrémních teplot na vodní plochy a jejich obyvatele
Pracovníci odboru životního prostředí i olomoučtí rybáři již několik dní sledují vliv extrémních teplot na oživení tekoucích i rozlohou menších stojatých vod ve městě tak, aby v případě deficitu kyslíku ve vodě mohla být přijata potřebná opatření.
Čím vyšší teploty jsou, tím horší je rozpustnost kyslíku ve vodě, a naopak roste jeho spotřeba rybami a vodními živočichy. Stav, kdy v některých úsecích toků nebo v uzavřených vodách nastane kritická situace po období teplotních rekordů a tropických nocí, nelze vyloučit. „Proto je činnost havarijní služby a především spolupráce úředníků magistrátu a rybářů klíčová. Situaci vyhodnotíme a budeme se zabývat i dalším dovybavením magistrátem ustanovené rybářské stráže,“ uvedla primátorka města Miroslava Ferancová.
Není až tak rozhodující, kolik je kyslíku ve vodě přes den, ale zásadní je, kolik jej tam zůstane v noci, kdy vše živé ve vodě kyslík spotřebovává. Předpokládané bouřky sice přinesou srážky, ale situaci mohou i výrazně zhoršit, protože v létě před bouřkou doprovázenou poklesem tlaku dochází k poklesu kyslíku ve vodě až na spodní, kritické hodnoty.
„Vydatné lokální srážky se rychle ohřejí na velkých zpevněných plochách, vypláchnou a teplou vodou i vyčistí kanály a problém je umocněn, protože zejména v případě menších toků je množství po dešti ohřáté a znečištěné vody často větší, než je aktuální průtok. Dříve trval silný déšť třeba 10 až 15 minut - co doteklo v jednotné kanalizaci, v níž jsou splaškové i srážkové vody, směřovalo do záchytných nádrží. Nynější intenzivní deště směřují nevyčištěné odpadní vody do odlehčovacích komor a z nich nevyčištěné přímo do toků. Současně je při nich často odnášena nejúrodnější hlína z polí," vysvětlil problém vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka.
Poněkud optimističtější je podle něj pohled na větší, stojaté uzavřené vody, kde je právě kvalita vody a celková situace zatím uspokojivá. „Například v případě Poděbrad je stabilní a příznivé prostředí dáno i tím, že jde o uzavřenou jámu po těžbě štěrkopísku, která nemá na rozdíl od vodních nádrží přítok obsahující často nevyčištěné odpadní vody plné fosforu, jenž je hlavní živinou pro sinice. Někdy od rekreantů zaznívá kritika výskytu vodních rostlin, kterých je na Poděbradech méně než v minulosti, ale pokud by zde nastala situace bez rostlin, lze předpokládat rozvoj sinic," dodal Loyka.
Autor: Mgr. et Bc. Lenka Jedličková Ph.D. | Poslední úprava: 29. června 2026 (po)


