Když náměstek Bačák představil velvyslankyni olomoucký koncept spolupráce s partnerskými městy, včetně nizozemského Veenendaalu, spustilo se video s Nizozemským dnem, který se v Olomouci konal před dvěma lety. „To je naprosto úžasné,“ reagovala velvyslankyně Noorová. „Nebylo by možné to uspořádat bez podpory vaší ambasády,“ ujistil ji náměstek Bačák a seznámil velvyslankyni s nizozemským programem pro příští rok.
Ve Veenendaalu se bude konat výstava olomouckých mladých fotografů, návštěva z partnerského města dorazí na Olomoucký tvarůžkový festival a žáci hudebního oboru z Veenedaalu budou příští rok vystupovat i na Podzimním varhanním festivalu.
Mina Noorová po čtyřech měsících v Česku ráda poznává regiony mimo Prahu. V Olomouci ocenila i existenci katedry nederlandistiky na filozofické fakultě. „Univerzita Palackého je jedna ze tří v Česku, kde se nizozemština vyučuje, ovšem na nejvyšší úrovni,“ zdůraznila velvyslankyně.
Její otázky směřovaly ke studentskému životu ve městě, sportovnímu vyžití nebo turistickému ruchu. Dokonce si vyžádala i přesný počet nizozemských návštěvníků města. Jak uvedla, chce znát kontext českých měst a regionů a z Olomouce byla nadšená. „Kdykoliv se na mě obraťte, ambasáda je tady pro vás,“ ujistila vedení města velvyslankyně. Po radnici zavítala ještě do Muzea umění a na Univerzitu Palackého.
Diplomatické vztahy s Nizozemským královstvím mají dlouhou tradici. První kontakty sahají již do období, kdy české země byly součástí Rakouska-Uherska a Nizozemsko udržovalo konzuláty v Praze a v dalších městech. Po vzniku samostatného Československa navázalo Nizozemsko diplomatické styky s mladou republikou již v roce 1919 a v roce 1920 bylo otevřeno československé vyslanectví v Haagu. Po druhé světové válce a po komunistickém převratu v roce 1948 vztahy ochladly, ale nikdy nebyly přerušeny. Po sametové revoluci v roce 1989 došlo k rychlému prohloubení spolupráce na všech úrovních.