Protipovodňová opatření 7 let po povodni - II. část
V dalším článku o protipovodňových opatřeních plánovaných v našem městě se budeme věnovat předpokládaným dalším etapám. V minulém článku jsme obecně nastínili princip systému protipovodňových opatření a přiblížili připravovanou první etapu realizace obtokový kanál jezu u plynárny.
Přiblížením úprav jež by na tuto akci měly navázat se bude zabývat tento článek. Popis vychází ze Studie urbanistického a ekologického začlenění koryta řeky Moravy do struktury města Olomouce, která by měla sloužit investorovi protipovodňových opatření jako podklad pro zpracování projektových dokumentací. Studie je k nahlédnutí na odboru koncepce a rozvoje, schémata jednotlivých výkresů je si možné prohlédnout i na internetových stránkách magistrátu www.olomouc.eu v odkazu Rozvojové záměry.
V úseku od obtokového kanálu po vysokoškolské koleje bude koryto Moravy zkapacitňováno odtěžením části tzv. berem tedy snížených částí kolem řeky, do kterých se voda rozlévá jen při vysokých stavech. Částečně rovněž dojde ke zvýšení hrází. V oblasti vysokoškolských kolejí je pak navrženo rozšíření bermy. Tím se při povodni dosáhne snížení hladiny v oblasti nábřeží, která dle hydraulického vyhodnocení tvoří „hrdlo“ na průtoku Moravy Olomoucí. To však neznamená, že by tyto snížené části byly mimo povodeň nepřístupné. Studie počítá s tím , že by zde vedl chodník pro pěší, a byla zde i místa pro odpočinek.
Úpravy nábřeží budou spočívat v přebudování obou mostů, jak na Komenského tak na Masarykově ulici a posunu nábřežních zdí. Vlastní šířka „mokrého“ koryta Moravy zůstane téměř nezměněna, posunutím nábřežních zdí vzniknou u vody nové bermy. Na pravém břehu bude berma tvořena širokým chodníkem, kde bude mimo povodňové stavy možné projít od Bristolu k vysokoškolským kolejím těsně u vodní hladiny. Levobřežní část je naproti tomu navržena jako přírodní. Na obrázku můžete vidět pohled z pravé bermy směrem ke Klášternímu Hradisku. Most na Komenského ulici je stejně jako most na Masarykově ul. navržen bez horní konstrukce, ale s výrazně tenčí mostovkou, aby při povodni nevzdouval vodu směrem k Černovíru.
Úpravy jsou samozřejmě navrženy proti toku řeky nad nábřežím. Betonové zídky vybudované v osmdesátých letech minulého století nepostačují návrhu protipovodňové ochrany a tak dojde i k jejich úpravě. Protipovodňové hráze budou v prostoru před Klášterním Hradiskem kopírovat trasu budoucího severního spoje, aby tak došlo k co největšímu využití volného prostoru pro převedení povodňových průtoků. Úprava počítá rovněž se snížením terénu při řece a vznikem zákoutí – tůní, kde by mohlo být přístaviště loděk, či refugium pro vodní organismy. Dnešní hráze by musely být zvýšeny, tam, kde je to možné sypanou hrází, v místech, kde není dostatek prostoru pro hráz, pak zídkou.
Předpokládá se, že popsaná opatření budou součástí II. etapy realizace protipovodňové ochrany v Olomouci. Investor – Povodí Moravy – připravuje žádost o dotaci z programu prevence před povodněmi. I pokud bude dotace přiznána, bude další příprava těchto akcí náročná, zejména v oblasti nábřeží, kde se obyvatelé obávají narušení svých domů. Město se proto usnesením zastupitelstva zavázalo „uplatňovat při přípravě konkrétních investičních akcí, které souvisejí s realizací protipovodňových opatření, zájmy vlastníků domů v ulicích Nábřeží, Praskova a vlastníků objektů v ul. Husova, a to ve všech majetkoprávních úkonech nebo správních řízeních tak, aby nebyly ohroženy uvedené domy“.
V dalším článku se budeme věnovat úpravám v Černovíře a Lazcích.
Autor: Martin Hála | Poslední úprava: 23. října 2004 (so)
