Pamětní deska nese nápis "Kdo chrání viníky - sám se dopouští viny", který by podle zástupců města měl být mementem i výstrahou pro další generace. „Každá násilná oběť zasluhuje hlubokou úctu. Jsem rád, že v Olomouci se můžeme přihlásit k tomu, že nám není lhostejný osud více jak 260 obětí tohoto masakru," řekl olomoucký primátor Antonín Staněk.
„Je těžko pochopitelné, že se o masakru na Švédských šancích téměř půl století vůbec nemluvilo. Bohužel, v době komunistické diktatury se o masakru nesmělo mluvit a širší veřejnost se o něm dozvěděla až po roce 1989. O to více si oběti zaslouží naši vzpomínku a památku,“ dodal náměstek primátora Pavel Urbášek.
Otřesná událost z konce II. světové války, kterou pamětní deska připomíná, se odehrála v noci z 18. na 19. června 1945 u Horní Moštěnice nedaleko Přerova. V oblasti, která nese název Švédské šance, našlo smrt více než 267 karpatských Němců, kteří se vraceli do svých domovů na středním Slovensku poté, co odtud byli na příkaz německých úřadů v prosinci 1944 evakuováni do severozápadních Čech. V řadách karpatských Němců byli i Maďaři a Slováci, mnozí z nich u sebe měli dokonce doklady o bezúhonnosti, Slovenské národnosti i dobrozdání o tom, že podporovali Slovenské národní hnutí.
Tato fakta však nezastavila poručíka 1. československého vojenského sboru Pazúra. Pod jeho vedením poté v noci proběhla u Horní Moštěnice hromadná poprava téměř 270 lidí, z nichž většina byly ženy, děti a staří lidé. Těla byla pohřbena na místě do hromadného hrobu, později však byly ostatky některých obětí masakru uloženy právě na Ústředním hřbitově v Olomouci.
Pamětní deska připomíná tragédii také přímo na samotném místě, loni ji odhalila přerovská radnice při příležitosti 70. výročí tohoto masakru. Hrůzné události si tehdy připomněli lidé také pochodem, na osudy obětí přijeli zavzpomínat i pamětníci a pozůstalí ze Slovenska i z Německa.