Pro obyvatele jihu Olomouce je podstatné jedno: tramvajová trať se už v každém případě stavět bude. Po dvaceti letech od otevření spoje přes třídu Kosmonautů tak do struktury olomoucké MHD přibude další větev nejekologičtějšího městského dopravního prostředku, tramvaje. Příští rok na podzim skončí první etapa stavby tratě kousek před Zikovou ulicí, kde vznikne provizorní konečná. Následovat bude etapa druhá, která tramvaje přivede přímo do centra lidnatého sídliště. Podle vedení radnice se počítá s tím, že druhá etapa bude na tu první rychle navazovat. Během pár let by se tedy měli svézt tramvají do centra pohodlně i obyvatelé Schweitzerovy ulice a okolí.
Tři zastávky, jeden a půl kilometru
V první etapě vznikne dvoukolejná trať v délce skoro 1,4 kilometru od tržnice až na Trnkovu ulici. Na trati budou tramvaje obsluhovat tři zastávky – Šantovka, V Kotlině a Trnkova. V Trnkově ulici bude dočasná konečná. Sem přijede od města tramvaj a nebude se otáčet jako na klasické točně, pouze řidič přejde na opačný konec oboustranné soupravy a najede na druhou kolej ve směru do centra.
V následující druhé etapě se opět dvoukolejná trať prodlouží o dalších 1300 metrů a přibudou další tři zastávky, a to Werichova, Rožňavská a Družební. Také zde pak vznikne dočasná konečná, protože ve výhledu se plánuje i finální třetí etapa, která by dovedla tramvaj až k Jižní ulici.
Už to, že tramvaj přijede díky první etapě na Rooseveltovu a Trnkovu ulici, znamená vylepšení dopravního komfortu pro tisíce obyvatel těchto dvou ulic plus Skupovy, Radovy, Jeronýmovy a částečně i Zikovy a Velkomoravské ulice. K tomu je třeba přičíst také obyvatele ulic Rokycanova, V Kotlině, Za Poštou, Jakoubka ze Stříbra a Domovina. Navíc se v Rokycanově ulici nedávno dokončily další byty, což znamená opět příliv dalších potenciálních cestujících. Krom toho samozřejmě bude velkým tahákem na celé trati i společenské a obchodní centrum Šantovka, nemluvě o tom, že v tomto areálu po nákupní galerii vyrostou i stovky bytů.
Má nebo nemá stavba trati smysl?
Otázku, zda souhlasí se stavbou nové tramvajové trati, jsme položili opozičnímu zastupiteli Miroslavu Markovi. „Souhlasím se stavbou nové tramvajové trati, protože napojení velkých sídlišť na Nových Sadech a velké bytové výstavby na Jižní směrem ke Slavonínu na centrum kapacitní a současně ekologickou dopravou, jakou je tramvaj, je nutné a již desítky let plánované,“ říká zastupitel za opoziční stranu Miroslav Marek. „Nesouhlasíme ale zásadně se současným způsobem výstavby, kdy tramvajová trať nenapojí tyto velmi lidnaté lokality, ale pouze projede kolem komerčních objektů, které jsou v pohodlné docházkové vzdálenosti od významného přestupního uzlu MHD na Tržnici,“ dodává zastupitel Marek.
„Už v první etapě tramvajová trať propojí centrum s hustě obydlenou oblastí s tisícovkami Olomoučanů. Navíc ale samozřejmě nejde o konečný stav, po dokončení první etapy bude následovat pokračování výstavby trati dál do hloubi sídliště,“ říká naopak primátor Martin Novotný. „Mimochodem, když jsme otázku tramvajové trati včetně trasy jejího vedení řešili v zastupitelstvu, nikdo proti ní neměl námitky,“ dodává primátor.
Asi všichni Olomoučané vědí, že se na první etapě výstavby finančně podílí i soukromý investor, tedy společnost SMC Development, a že stavba tramvajové trati i budování budoucí Galerie Šantovka musí být vzájemně koordinovány, protože jde o rozsáhlou a logisticky náročnou stavební činnost v jedné společné lokalitě. K tomu mimochodem v oblasti působí ještě Povodí Moravy, které zde provádí protipovodňová opatření, takže se vlastně na jednom místě odehrávají tři velké stavební záměry. A jak to tedy je se spoluprací mezi městem a budovatelem Šantovky?
Pro koho je stavba přínosem?
Miroslav Marek, opoziční zastupitel, vidí tuto spolupráci značně kriticky. „Město se nesnaží postupovat v souladu s kroky investora, ale v tomto případě se mu podřizuje a vychází mu vstříc ve všem, i když to není k užitku města, jeho obyvatel a dopravy. Trasa tramvajové trati byla definována výhradně pro potřebu tohoto investora, a dnes již není žádným tajemstvím, že takto definovaná trasa způsobí dopravě ve městě značné problémy. Celá první etapa, která se má nyní postavit a je rozpočtem i finančně pokrytá, je určená pouze a jenom pro tohoto investora. K lidnatým lokalitám na Nových Sadech se jen vzdáleně přiblíží,“ domnívá se opoziční zastupitel Miroslav Marek. „Pokud chceme hovořit o spolufinancování, v tomto případě by investor měl zaplatit celou první etapu, protože tato etapa se staví pouze pro něho. Pokud by první etapu financoval investor komerčních objektů, mohlo by město ze svých peněz, které dá na první etapu, zafinancovat etapu druhou a dotáhnout tramvajovou trať k cestující veřejnosti na sídlištích,“ uvedl zastupitel.
S těmito argumenty zásadně nesouhlasí primátor Martin Novotný. „Trať nebude ani zdaleka obsluhovat jen komerční centrum, to je demagogie, takže je nesmysl i to, že by celou trasu měl platit soukromý investor. Základním smyslem nové trati je tramvajové spojení centra Olomouce s velmi hustě osídlenou jižní částí města. V první etapě dojde tramvajová trať k prvním ulicím sídliště, ve druhé etapě přímo do jeho centra. Tramvaje bude už v první etapě využívat mnoho lidí ze sídliště, i když to třeba zatím budou mít o kousek blíž na autobusovou zastávku. Důvod je jednoduchý – tramvaje jezdí v kratších intervalech a rychleji,“ říká primátor Novotný.
Jak dodává, i sama skutečnost vedení trati poblíž obchodní galerie je výhodou projektu. „Mnoho obyvatel města dnes jezdí do nákupních center na okrajích Olomouce a využívají k tomu převážně osobní auta. Díky této nové tramvajové trati si řada z nich vybere cestování prostřednictvím MHD. Tramvaj je vysadí pohodlně přímo u obchodní galerie, takže spousta nakupujících může klidně nechat auta doma,“ vysvětluje svůj pohled na různé přínosy dopravní obslužnosti Martin Novotný.
Mimochodem, v říjnu roku 2010 pořádala redakce Ekologických listů, měsíčníku olomouckého Hnutí Duha, anketu mezi komunálními politiky právě na téma ekologie a dopravy. Otázka zněla jasně: „Souhlasíte s vedením nové tramvajové tratě v takové podobě, jak je dána v konceptu nového územního plánu, nebo jste pro jinou variantu?“ Ani jedna z obou stran, které jsou dnes v zastupitelstvu v opozici, tehdy těsně před volbami nenamítala nic zásadního proti vedení trati kolem Mlýnského potoka. „Pokud jde o nové tramvajové trasy v Olomouci, tak jsme si vědomi určitého problému v souvislosti s výstavbou Šantovky, ale tato výstavba je pravděpodobně nejpřijatelnější,“ uvedli tehdy komunisté s dovětkem, že problematické bude pro tramvaj překonání frekventované Velkomoravské ulice. Před rokem a půl tedy opoziční zastupitelé s vedením trasy žádný vážný problém neměli.
Když jsme už zmínili ekologické souvislosti, podívejme se i na toto téma.
Krásná příroda versus smetiště
Tramvajová trať bude procházet dosud málo využitým územím podél Mlýnského potoka a řeky Moravy. Od ulice Domovina až po křižovatku s Velkomoravskou ulicí u mostu přes Moravu je tato oblast téměř nezastavěná. Podle odpůrců této trasy se kvůli výstavbě ztratí kus vzácné přírody.
Kolem Mlýnského potoka se na řadě míst opravdu procházejí lidé. Okolí tohoto ramene řeky Moravy je vskutku krásné například v Bezručových sadech, ale třeba i dále proti proudu směrem na Lazce, kde protéká mezi zahrádkami, a ještě dál směrem na Poděbrady. O tom, že by bylo krásné okolí Mlýnského potoka vedle bývalého Mila, ještě nedávno nikdo z Olomoučanů nemluvil. Svá místa zde měli jen odvážní rybáři a navzdory smetí a náletovým křovinám se tady občas procházeli i pejskaři. Nikdo z těchto lidí ale netvrdil, že sem chodí za krásnou přírodou.
„Negativní dopad bude mít nová tramvajová trať i na životní prostředí, protože v prostoru její výstavby byly, ano, dnes už byly některé velmi cenné lokality z pohledu životního prostředí. Jedná se jak o břehy Moravy a břehy Mlýnského potoka, tak i o bývalý náhon pro turbínu v sile a odvod vody od této turbíny zpět do Mlýnského potoka v lokalitě Domovina, kde byl ráj rybářů,“ komentuje stavbu zastupitel Miroslav Marek.
Především je potřeba říct, že celá lokalita někdejší chemické továrny nebyla krásnou přírodou, i když by se do zpustlého areálu po ukončení provozu nepochybně nějaký ten život v podobě náletových dřevin či třeba hlodavců a ptactva dostal. Sám areál Mila byl znečištěnou plochou s velikou ekologickou zátěží. Rameno Mlýnského potoka, které dříve teklo mezi fabrikou a ulicí Domovina, je slepé a v části se proměnilo ve stoku se zapáchající vodou. Díky stavbě se průtok vody obnoví. „Musíme zbourat torzo jezu u sokolovny na Mlýnském potoce, postavit tam nový balvanitý skluz a vybudovat a zprovoznit po více než dvaceti letech průtok na Domovinu,“ V Mlýnském potoce v Olomouci žije více než 10 druhů ryb a jeho rameno Domovina bude po obnovení průtoku atraktivní nejen pro ryby, ale i pro rybáře,“ říká Petr Loyka, vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu. Podle odborníků z Akademie věd, kteří celou záležitost posuzovali, nebude žádný z tvorů, kteří lokalitu dnes obývají, ohrožen.
Dále ve směru toku bude zachován biokoridor podél řeky, a navíc v místech někdejšího Neoralova rybníka, kde je dnes zarostlá džungle plná odpadků, nechá radnice vybudovat park. Až tudy tedy příští rok poprvé pojede tramvaj, z jedné strany bude mít říční břeh se zelení a ze strany druhé nový městský park. Mezi tramvajovou tratí a zeleným říčním břehem bude ještě chodník a cyklostezka.
Olomouc tak získá kromě samotné tramvajové trati i nová příjemná místa v lokalitě, do které by si dnes opravdu s chutí a touhou po estetickém zážitku vyrazil jen málokdo.