Několik konkrétních i obecných poznámek k soutěži na budovu pobočky městské knihovny v Olomouci
Soutěžení o nejlepší architekturu je podpořeno už v historii architektury i jedněmi z těch známých nejstarších a nejváženějších autorů, kteří od renesance (např. Giorgio Vasari) používali i v ekonomickém smyslu termín soutěž (neboli "concorrenza" italsky). Používali-li tento termín opakovaně, zdůraznili jej, když vysvětlovali důvody upřednostňování umění.
Podle názoru Vasariho např. florentští umělci vynikali, protože byli hladoví a byli hladoví, protože mezi nimi panovala tvrdá konkurence a tato konkurence prověřovala jejich ne tak obchodní, ale umělecké schopnosti. Jestliže architekt musí být vzděláním veden, aby si navykal ne na to, co je dáno pravidly obchodu, ale na to, co je krásné a dobré a z toho důvodu podřizuje stavění a umění vzdělanosti a tak ve vzděláním ovlivněném stavění, pak soutěží si toto může ověřovat jak zadavatel, tak právě i architekt. Proto také kromě vlastní invence musí dbát zásad stanovených receptivním vzděláním a zákonem s jeho rozvinutím pro architekty dnes do soutěžního řádu.
V souladu se zákonem o veřejných zakázkách, v souladu s ustanovením zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb, o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k ustanovení § 847 až 849 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a pak v souladu se Soutěžním řádem České komory architektů ve znění pozdějších předpisů, město Olomouc uspořádalo ARCHITEKTONICKOU SOUTĚŽ O NÁVRH pobočky městské knihovny v Olomouci.
Přestože se mohlo zdát, že se jedná o lokální záležitost a o téma na sídlišti ekonomicky omezené a tak podmíněné přestavby kotelny na knihovnu, jak vedení města Olomouce, tak architekti vzali tuto výzvu k soutěžení u umění architektury tak vážně a zodpovědně, že se to ani mezi porotci nečekalo. Přihlášených bylo značné množství 58 obeslaných návrhů, (většinou až na výjimky kvalitních studií), tedy bylo o čem rozhodovat. I velice profesionální příprava soutěže od organizačního garanta a administrátora, architekta Horkého, také od paní architektky Křenkové, vedoucí oddělení Odboru strategie a řízení útvaru hlavního architekta, svědčí o smyslu takto velmi dobře připravených soutěží pro rozhodování o tom, co nakonec může být i při malé stavbě velkým přínosem pro veřejnost.
Porota postupovala konzistentně, soustředěně, s odbornými postřehy ředitelky knihovny, a tak během jen jednoho dne dokázala o oceněných a odměněných návrzích rozhodnout. Podle jednání Rady města byly zejména doporučené dva nejvýše oceněné návrhy velkoryse akceptovány a s prvním z nich v pořadí bude ve smyslu charakteru soutěže (viz oficiální parametry a vazby na legislativní rámec v úvodu) zahájeno oficiální jednání o zpracování projektu a posléze v plánované realizaci o autorském dohledu. To vše aby stavba včetně interiéru dopadla podle vůle vedení města a představy autora. To jako mimořádně přínosné rozhodnutí by mělo ověřit a zajistit, že tento typ výběru toho nejlepšího je jistě také velmi podroben ekonomickým hlediskům, ale že nebude veden pouze mělce obchodním duchem dosáhnout co nejlacinější nabídky už v úvodní fázi přípravy, v architektonickém projektu.
V tomto všem je Olomouc dalším vzorovým milníkem na správné a poctivé cestě měst a obcí za kulturním chápáním jejich společensky zaměřených staveb, kterou současná knihovna na sídlišti, jako je tato určitě je i v obecné rovině.
Ovšem kde a jak se má v dnešní době rozrůzněnosti názorů a pseudostylů vůbec vlastně relevantně ve vztahu ke kvalitě setkat to nejlepší z funkce v obecné rovině s recepcí a řádem pro tuto práci nejzásadnějším, a to obecnými estetickými zákony? Právě to je totiž na každé stavbě pro kulturu, kterou jest oproti sociálnu a reklamními designu jen pravá prostorová a zde u takovýchto soutěží jako je tato, (lhostejno, jak na velkou knihovnu), esteticky i funkčně realizací ověřená hodnota, spočívající např. v harmonii účelu a formy. Je důležité, aby bylo i v oné zmíněné obecné rovině zcela kompetentním a dostatečným způsobem architektura vnímána i jako umělecko filosofická kvalifikace v dnešním mýtu postmodernosti a tak často v opuštění rámce tak harmonické věci, jakou lze předpokládat u stavby knihovny. A to ne jako jenom atraktivního společenského místa pro setkávání ale jako krásné prostorotvorné stavby, a tak až tedy vlastně obecných pravidel architektury a pokud jde o četbu knih, i obecnější kultury.
„…Ale to, co je nejvýše obecné je lidem takřka velmi těžko poznat, neboť je nejvíce vzdáleno od (běžných) smyslových vjemů…“ (Arist; METAFYZIKA 982).
A tak i tento počin proměňuje prostor i čas a způsobuje povznesení nejen v četbě knih, ale obecněji, tedy i vznos obce a její lidskou kontinuitu. A to je asi onen hlavní smysl vážně míněného vypsání takovéto architektonické soutěže.
Prof. Ing. arch. Petr Hrůša,
autorizovaný architekt,
předseda poroty,
V Brně 11. srpna 2020