„Čím jsou teploty vyšší, tím horší je rozpustnost kyslíku ve vodě, je ho v ní méně a současně se zvyšuje jeho spotřeba rybami a vodními živočichy,“ vysvětlil Loyka. Největší riziko hrozí v tropické noci, během níž teplota vzduchu neklesne pod 20 stupňů Celsia. Tehdy vše, co ve vodě žije, kyslík pouze spotřebovává.
Stav vodních ploch v majetku města magistrát průběžně vyhodnocuje. „K výraznějším problémům zatím nedošlo. Činnost havarijní služby formou pracovní pohotovosti úředníků i městské samosprávy je trvale zajištěna a dobře je nastavena i spolupráce odboru životního prostředí s olomouckými rybáři,“ ujistila primátorka Miroslava Ferancová.
Teplá stojatá voda se rychle kazí a hrozí nebezpečí v podobě sinic, a to nejen těch ve vodním sloupci, ale i bentických, vytvářejících nárosty a povlaky na kamenech nebo na březích. „Jejich toxiny jsou spojovány i s náhlými zdravotními problémy a úhyny psů, kteří povlaky buďto přímo konzumují, nebo se v chomáčích a slizových políčkách na břehu dokonale vyválejí a pak se olizují,“ doplnil Loyka.
V případě jezera Poděbrady je situace podle vodohospodářů ještě stále uspokojivá. Stabilní prostředí je dáno i tím, že jde o uzavřenou jámu po těžbě štěrkopísku, která nemá na rozdíl od vodních nádrží přítok, obsahující často nevyčištěné odpadní vody plné fosforu, jenž je hlavní živinou právě pro sinice.