Zastupitelům předložil jednací bod primátor Miroslav Žbánek. Podle nachystané stížnosti měla být porušena práva města zaručená ústavou. Nicméně zastupitelé se nakonec rozhodli stížnost k Ústavnímu soudu nepodat.
„Do diskuze se zapojili zastupitelé napříč politickými stranami, a každý si mohl udělat vlastní názor na kauzu, která se vleče více než deset let,“ zhodnotil jednání primátor. Za nejužitečnější považoval samotnou možnost diskuze a seznámení zastupitelů s problematikou. Aby byla ústavní stížnost podána, muselo by s tím souhlasit 23 zastupitelů, pro podání stížnosti hlasovalo však jen 17.
„Podstatou materiálu, který zastupitelstvo projednávalo, vlastně ani nebylo to, zda rozhodnutí vydané k Šantovce Tower v minulosti bylo správné či nesprávné. Mohlo by jít o jakoukoliv stavbu, třeba o mateřskou školu. Dlouhodobě odmítám současnou podobu stavebního zákona, který problematiku systémové podjatosti v podstatě ještě znásobil, což výroky Nejvyššího správního soudu potvrzují. Opravdu se dostáváme na hranu toho, zda model smíšené státní správy a samosprávy ve stavebním řízení je vůbec správný,“ prohlásil primátor.
Připustil, že za třináct let v kauze Šantovka Tower mohlo v minulosti dojít na straně samosprávy a možná i státní správy k nějakým pochybením. „Ale dnes máme nový stavební zákon a je dobré, abychom do budoucna my nebo naši nástupci věděli, jak se chovat, jak se vyjadřovat a jak mají jednat úředníci,“ uzavřel primátor Žbánek.
Pokud by Olomouc ústavní stížnost skutečně podala, jednalo by se o první případ svého druhu. Aktuálně platí to, že nově bude o zrušeném územním rozhodnutí pro stavbu mrakodrapu rozhodovat stavební úřad v jiném městě, protože olomoučtí úředníci jsou podle soudu podjatí. Hlavním problémem je od počátku výška stavby dosahující 74 metrů.