Býložravá nutrie je vděčným a drzým konzumentem, sežere jeden až dva kilogramy potravy denně. „Pro invazní druhy neplatí, že vše živé patří do přírody. V Olomouci jsou nutrie v ramenném systému Moravy i na přítocích a někdy si je lidé pletou i s bobry, což se nám aktuálně děje na Moravě, Mlýnském potoce i na Nemilance. Na rozdíl od bobrů jsou velmi agresivní a zabírají si prostor,“ uvedl vedoucí životního prostředí magistrátu Petr Loyka.
Podle primátorky Miroslavy Ferancové nutrie hloubí nory, narušují a znečišťují břehy, čímž je destabilizují. „Zvyšují tak zranitelnost městského prostoru včetně rizika pádů stromů a mohou poškodit i protipovodňová opatření, tedy jednu z priorit města,“ zdůraznila primátorka Ferancová.
Nutrie se k nám dostaly z Argentiny v roce 1924. Chov nutrií se rychle rozšířil, a to i kolem Olomouce. Především žádaná a v minulosti dobře prodejná kožešina, ale i chutné maso vhodné k různým úpravám, to byly hlavní důvody chovu. Když s ním lidé skončili, sami vypustili nutrie do přírody.
S přemnoženými nutriemi pomáhají především myslivci. „Bez myslivců by redukce nutrií v Olomouci byla založena pouze na postupném odchytu a neměla šanci na úspěch. V mysliveckých statistikách se nutrie v posledních letech objevují po stovkách ročně, protože myslivci opravdu znají terén a odstřel je efektivní,“ popsal Loyka. Na Olomoucku v loňském roce myslivci odlovili 544 kusů.
V tomto roce uvolnilo město na odchyt nutrií sto tisíc korun. I letos pokračuje odstřel nutrií v ramenném systému Moravy a na přítocích, situaci sledujeme i v blízkosti uzavřených vod, jam po těžbě štěrkopísku zaplavených vodou. Likvidace nepůvodních druhů ve spolupráci s myslivci i s rybáři patří mezi významné kompetence v oblasti životního prostředí. Spolu s negativními změnami v krajině, suchem a akutními haváriemi jsou nepůvodní druhy největší hrozbou pro přírodu.