Přestupky nebo /jiné/ správní delikty na úseku životního prostředí (myslivost, zemědělství, rybářství, geologie, ochrana životního prostředí, pořádek ve státní správě a v územní samosprávě, odpady, ochrana zvířat proti týrání) se oznamují městské nebo státní policii, které jsou ze zákona povinny přijmout oznámení a s oznamovatelem sepsat protokol o události a provést základní šetření. Přestupkové řízení pak vede odbor životního prostředí Magistrtátu města Olomouce.

Občané, bytová družstva nebo společenství vlastníků bytových jednotek mohou požádat o umístění nebo odstranění mobiliáře na veřejně přístupných plochách ve vlastnictví statutárního města Olomouc. K oprávněnosti požadavku se vždy vyjadřuje příslušná KMČ (komise místní části).

Stanovisko odboru životního prostředí, oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí k projektové dokumentaci je pro stavebníka jedním z podkladů pro řízení vedená podle stavebního zákona.

Lovecké lístky vydává orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a českým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České republice a nejsou občany ČR, vydává lovecký lístek orgán státní správy myslivosti, v jehož obvodu se zdržují. Druhy loveckých lístků jsou: lovecký lístek pro české občany, lovecký lístek pro žáky a posluchače odborných škol, na kterých je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, lovecký lístek pro cizince.

Vznikne–li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře či jiných druhů živočichů neuvedených v § 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění (dále jen zákon o myslivosti), podá žadatel žádost splňující všechny náležitosti zmíněné v § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád).

Fyzická nebo právnická osoba, která utrpěla škodu způsobenou zvěří na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech nebo na lesních pozemcích a na lesních porostech, může uplatnit náhradu škody u uživatele honitby. Pokud uživatel honitby škodu neuhradí, může se poškozený obrátit na soud. Informaci o tom, kdo je uživatel honitby ve správním obvodu statutárního města Olomouc může podat orgán státní správy myslivosti – Magistrát města Olomouce, odbor životního prostředí, oddělení péče o krajinu a zemědělství.

Osoba provádějící lov ryb v rybářském revíru je povinna mít u sebe rybářský lístek. Žadatel o první rybářský lístek musí doložit osvědčení o získané kvalifikaci (pro stávající rybáře stačí předložit starý rybářský lístek). Žádost o vydání rybářského lístku je nutné podat osobně na předepsaném formuláři. Rybářské lístky se vydávají pro celé území České republiky s dobou platnosti na 30 dní, 1 rok, 3 roky, 10 let nebo na dobu neurčitou. Rybářské lístky se zpravidla vydávají pouze v úřední dny pondělí a středa, v ostatních úředních dnech pouze po domluvě s oprávněnou osobou. Při lovu v rybářském revíru je osoba provádějící lov povinna mít u sebe rybářský lístek (§ 13 odst. 7 zákona) Rybářské lístky se vydávají pro celé území České republiky na dobu neurčitou, na 10 let, na 3 roky, 1 rok a nebo na 30 dní ode dne jeho vydání, a to: rybářský lístek pro české občany nebo rybářský lístek pro cizince – cizincem se pro účely vydání rybářského lístku rozumí fyzická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt a není občanem ČR

Provozovatel stacionárního spalovacího zdroje je povinen provádět jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě (dále jen „odborně způsobilá osoba“), kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou potvrzující, že stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem. Zajištění první kontroly musí být provedeno nejpozději do 31.12.2016.

K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu.

Na ohlášení lze provádět pouze udržovací práce a stavební úpravy uvedené ve vodním zákonu. Ohlášení je třeba podat na příslušném formuláři s přiloženými přílohami podle povahy ohlášení, které jsou uvedeny ve formuláři. Ohlášení domovních čistíren je popsáno samostatně v životní situaci Ohlášení malých vodních děl (domovních čistíren) určených pro čištění odpadních vod.

Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle tohoto zákona možný, popřípadě za jakých podmínek. Vodoprávní úřad vydá vyjádření rovněž k využívání zdrojů přírodní minerální vody osvědčených podle zvláštního zákona.

V případě vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry, k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod. z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku, ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích a v ochranných pásmech vodních zdrojů, k zasypávání odstavených ramen vodních toků, dále k vrácení vodního toku do původního koryta a k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod je potřeba "Povolení k některým činnostem" vydávaného vodoprávním úřadem.

V případě, že stavba byla pravomocně povolena v době platnosti stavebního zákona č. 50/1976 Sb. (do 31.12.2006), lze předmětnou stavbu užívat na základě kolaudačního rozhodnutí (podle § 76 zákona č. 50/1976 Sb.).

Vodoprávní úřad může uložit vlastníkovi vodního díla zpracovat a předložit mu ke schválení manipulační řád vodního díla; může též stanovit podmínky, za kterých rozhodnutí o schválení vydá, a lhůtu k předložení nebo k předloženému manipulačnímu řádu uložit provést doplnění nebo jiné úpravy. Dále může uložit provést změnu schváleného manipulačního řádu vodního díla a jeho předložení ke schválení.

Povolení k provedení nebo změně vodního díla (§ 15 vodního zákona), které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8 vodního zákona, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla (§ 9 odst. 5).

Vodoprávní úřad může na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho ochrany opatřením obecné povahy stanovit ochranná pásma podél něho a zakázat nebo omezit na nich podle povahy vodního díla umísťování a provádění některých staveb nebo činností. Vlastníci pozemků a staveb v ochranném pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb v ochranném pásmu a vlastníkem vodního díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.

K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví podle vodního zákona příslušný vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy.

Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle vodního zákona, avšak které mohou ovlivnit vodní poměry.

Dokončené vodní dílo lze užívat teprve na základě vydaného kolaudačního souhlasu. Žádost o vydání kolaudačního souhlasu se podává písemně na předepsaném formuláři.

K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení.

K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Vodní díla jsou dle vodního zákona stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, k ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem. Žádost o povolení se podává na předepsaném tiskopise.

Na základě vydaného povolení vznikne danému subjektu právo nakládat s podzemními či povrchovými vodami (odběr, vypouštění, vzdouvání, akumulace, využívání energetického potenciálu, jiné nakládání apod.).

Souhlas k vynětí je zapotřebí ke stavební činnosti (včetně terénních úprav) prováděné na zemědělských pozemcích (orná půda, zahrada, trvalý travní porost).

Významné krajinné prvky (dále jen VKP) jsou definovány v § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen zákon). Konkrétně se jedná o ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled a přispívají k udržení její stability. Ze zákona jsou za VKP považovány lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Za VKP mohou být dále považovány i jiné části krajiny, které orgán ochrany přírody takto zaregistroval (např. mokřady, remízy, meze, trvalé travní plochy, cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad i parků).

Jedná se o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les, které se vydává podle § 8 zák.č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Povolení ke kácení lze vydat jen ze závažných důvodů. Nejčastěji se o kácení žádá z důvodu nové výstavby, nebo proto že vzrostlé stromy prokazatelně poškozují stavební objekty, nebo zastiňují přilehlé místnosti. Pokud se jedná o výchovnou probírku, popř. o oprávnění podle zvláštního zákona, vyřizuje se žádost v režimu „oznámení“ což znamená, že se úřadu doloží tytéž údaje jako při standardní žádosti, ale neukládá se povinnost náhradní výsadby. Ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí se vydává závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, které vyhotoví orgán ochrany přírody příslušný k povolení kácení dřevin. Povolení kácení dřevin, včetně uložení přiměřené náhradní výsadby, je-li v závazném stanovisku orgánu ochrany přírody stanovena, vydává stavební úřad a je součástí výrokové části rozhodnutí v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.

V případě veškeré stavební činnosti (včetně terénních úprav) prováděné v pásmu do 50 m od hranice lesních pozemků je nezbytný souhlas orgánu státní správy lesů, tedy odboru životního prostředí Magistrátu města Olomouce.

Stanovisko odboru životního prostředí, oddělení péče o zeleň jako správce veřejné zeleně a zástupce vlastníka pozemků statutárního města Olomouc je jedním z podkladů pro řízení vedená podle stavebního zákona. V případě potřeby bude dohodnuto se stavebníkem nebo projektantem ohledání na místě stavby.

Těžbu dřeva v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného lesního hospodářského plánu nebo bez protokolárně převzaté lesní hospodářské osnovy, lze provádět jen se souhlasem odborného lesního hospodáře s navrhovanou těžbou a po předchozím písemném vyrozumění orgánu státní správy lesů (Magistrát města Olomouce, odbor životního prostředí, oddělení péče o krajinu a zemědělství).

Původci odpadů (fyzické osoby oprávněné k podnikání nebo právnické osoby) a oprávněné osoby (podnikající) jsou povinni v případě dosažení stanoveného limitu zasílat každoročně hlášení o produkci a nakládání s odpady. Provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady podle zákona o odpadech a dopravci odpadů jsou povinni zasílat údaje o těchto zařízeních nebo dopravní firmě příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností.

Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené shromažďování odpadů nutné, může od něj původce odpadů (fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo právnická osoba) upustit se souhlasem věcně a místně příslušného úřadu.